Kandidát do předsednictva Mikuláš Ferjenčík: Internet nezná hranice

Zdravím čtenáře Pirátských novin. Poté, co jsem pro svou opětovnou kandidaturu do předsednictva ČPS získal nominaci pražského krajského sdružení je nejvyšší čas, abych se představil i příznivcům pirátů. Můj stručný životopis naleznete zde.

Do předsednictva kandiduji ze dvou hlavních důvodů:

1. Věřím, že jsem se při dosavadním působení osvědčil. Zařazení ČPS do mezinárodního pirátského hnutí a výprava na Bruselskou konferenci, pirátská konference v Praze s účastí Amelie Andersdotter, Pirátské noviny, propagace pirátů na Million marihuana march a postavení řady komunálních kandidátek jsou všechno projekty, na kterých jsem se výraznou měrou podílel nebo podílím. Za své vnitrostranické úspěchy považuji otevření fóra republikového výboru ke čtení všem členům strany a především potom zavedení takzvaných registrovaných příznivců, kteří mají co do přístupu do vnitrostranické diskuse stejná práva jako členové ČPS, jen nesmí hlasovat. Značně jsme tímto krokem snížili komunikační bariéry zájemců o ČPS a velmi kvalitní překlad článku Pirátských novin o novele autorského zákona, který udělal Martin Doucha (jeden z několika set příznivců pirátů) dokazuje, že naši podporovatelé jsou ochotní a schopní nám pomáhat (překlad vyšel v dnešním Edrigramu).
2. Každá organizace, která chce uspět potřebuje vedení, které sdílí podobnou představu o jejím fungování. S Ivanem Bartošem a Adamem Šoukalem jsem v tomto směru na stejné vlně a věřím, že vytvoříme velmi silný tým. Ať už nás doplní Ivo Vašíček, Ingrid Romancová nebo třeba Jarda Kučera či někdo další, jsem přesvědčen o tom, že to bude klapat. Myslím, že bychom měli překročit regionální uspořádání republiky a soustředit se na vytváření pracovních skupin v rámci celé strany. Pirátské noviny, Pirátská síť, Černá perla (naše právě se rodící mládežnická organizace), poradna pro oblast copyrightu a další projekty musí nabídnout možnost uplatnění každému pirátovi, který chce přiložit ruku k dílu. Volební aktivity jsou důležité, ale nesmíme kvůli nim nikdy zapomenout na to, co vlastně chceme prosadit. Pokud se z našich řad v rámci volebního boje vytratí debata o programu, prioritách a myšlenkách (jako se to stalo zavedeným stranám), bude to znamenat, že je něco špatně.

Samotné fungování předsednictva si představuji následovně: Každý místopředseda musí být schopen samostatně mediálně vystupovat, měl by pravidelně publikovat, vytvářet audiovizuální obsah a vytvářet si vlastní síť spřízněných novinářů. Kromě toho je v rámci předsednictva třeba rozdělit si kompetence v oblastech, jejichž fungování je potřeba zajistit. Alespoň jeden místopředseda by se měl prioritně věnovat financování strany, dále jsou důležité lidské zdroje strany (zjistit kdo co umí, jezdit po republice a motivovat místní sdružení, práce s příznivci), zahraniční vztahy, komunikace s neziskovkami, politickými stranami nebo třeba autorskými svazy, organizace demonstrací, petic a protestních akcí a v neposlední řadě interní „propaganda“. Předsednictvo musí aktivně vytvářet ideologii strany, vysvětlovat členům i příznivcům argumentaci a celkově jít příkladem. Řadu z těchto činností samozřejmě nemůže dělat vedení samo a mělo by odpovědnost delegovat na odbory a komise, ale je tu bezpochyby od toho, aby určilo priority a zajistilo, že všechno běží tak, jak má, aby mohl být každý řadový člen ČPS hrdý na to, že je pirát.

Regionální struktura strany je samozřejmě také důležitá a čím více místních sdružení bude fungovat, tím lépe. Internet ale hranice nezná a toho musíme využít, vždyť je to naše moře.
  Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Mikuláš Ferjenčík