Účinnosti nabyl „superzákon“ o základních registrech

Ivan Langer na svém blogu na začátku projektu napsal „EGON je malé dítě, které jsme porodili, dali mu do vínku základní předpoklady k tomu, aby mohl zdárně růst.“ Podívejme se tedy, jak panáček EGON roste.

Základní registry navazují na neúspěšné datové schránky, které se vyznačovaly špatným technickým řešením a nulovou kompatibilitou s jinými operačními systémy. Dalším problémem datových schránek bylo chybějící řešení trvalé formy elektronických dokumentů, takže pro účely uchovávání se musí dokumenty nadále tisknout a ověřovat na CzechPointech.

Náklady na základní registry budou opět vysoké. Na jednotlivé registry – informační systémy – vypsali jejich správci veřejné zakázky v celkové hodnotě přesahující miliardu korun. Například ve veřejné zakázce na registr územní identifikace zvítězila společnost Ness, která jediná podala nabídku.

Ministerstvo vnitra se ale naučilo vydávat nedostatky projektu za přednosti a základním registrům takové fiasko jako datovým schránkám nehrozí, už proto, že se narozdíl od nich jedná o interní systém, do něhož veřejnost nezasahuje. (To neplatí u registru územní identifikace, ale ten nenabídne mnoho vylepšení proti současným funcím katastru nemovitostí.) Soukromé společnosti ode dneška začnou základní registry plnit osobními údaji tak, aby za dva roky mohly být základní registry spuštěny na ostro.

Legislativní řešení základních registrů — srdce panáčka EGONa

Nová úprava obsahuje dva samostatné zákony:

1. zákon o základních registrech 111/2009 Sb. (byl již novelizován, když bylo spuštění odloženo) a
2. souhrnná novela 227/2009 Sb.

Takové rozdělení je legislativně technicky vhodné, protože nebude budoucí generace zatěžovat řadou jednoslovných úprav existujících zákonů, které jsou shrnuty v novele. Novela mění zákony v nebývalém rozsahu, obsahuje totiž 195 částí od zákona o obchodu se surovými diamanty po zákon o soudech a soudcích.

Projekt zahrnuje čtyři databáze, ve kterých budou shromážděny informace o

• obyvatelích České republiky,
• fyzických a právnických osobách,
• územích a adresách a
• orgánech veřejné moci, jejich agendách a právech a povinnostech.

Za kladnou stránkou projektu lze označit důsledek spuštění posledního z registrů, protože se konečně spočítají všechny veřejné agendy českých úřadů. Jejich počet se odhaduje na několik tisíc agend, o kterých dosud nebyly souhrnné informace k dispozici.
 

Projekt vyvolává řadu otázek ohledně ochrany soukromí a kontroly občana, ale ministerstvo ujišťuje, že je pro ně ochrana údajů prioritou a že chce předejít Velkému bratrovi nebo Centrálnímu mozku lidstva. Proto vymyslelo, že se bude používat pro každou agendu zvláštní identifikátor a žádné jednotné číslo osoby nebude (identifikátor osoby bude číslo občanského průkazu). Znamená to, že zvláštní systém ORG bude přiřazovat k číslu agendy ostatní údaje, aby ztráta informací z jedné agendy automaticky neznamenala únik osobních údajů obyvatel.

Projekt byl navržen, aby se mohl občan informovat o tom, který úřad přistupuje k jeho osobním údajům a zažádat si nejméně jednou ročně o bezplatný výpis. Ministerstvo se inspirovalo filmem Matrix a konzistenci základních registrů s celkovou architekturou posuzuje Útvar hlavního architekta eGovernment.

Připravuje se Sbírka zákonů

Na projekt základních registrů má navázat i elektronická sbírka zákonů. Na českém trhu působí firmy ASPI, LexGalaxy a C.H. Beck (LexData), které provozují systémy s kompletními texty zákonů od roku 1945. Místo toho, aby koupilo některou z firem, které v současnosti systémy úspěšně provozují, se však ministerstvo chystá vytvořit vlastní projekt za podobnou cenu, jako datové schránky a základní registry.

Tento projekt bude zařazen do vládního portálu, jehož technické řešení se vyznačuje značnou těžkopádností. Projekt elektronické sbírky zákonů tak nejspíš dopadne podobně jako projekt datových schránek a proti současné prezentaci zákonů, která je téměř nepoužitelná, nebude znamenat žádné zlepšení.
 

Autor: jmi