Morteza Khabiri - student z Íránu

Kromě vědeckých pracovníků se na tamějším pracovišti pohybuje i mnoho zahraničních talentovaných studentů, mezi které patří i náš usměvavý spolužák z Íránu. Mgr. Morteza Khabiri na zámku studuje doktorandskou biofyziku, a tak jsme se ho spolu s jihočeským pirátským předsedou Ing. Ivanem Součkem rozhodli navštívit, abychom zjistili, jak se věda v Íránu odlišuje od té naši české, a jaký mají Íránci názor na patenty ve vědě. Rozhovor, který celý probíhal v anglickém jazyce, vám předkládáme níže v českém překladu.

STUDIUM V ČESKÉ REPUBLICE

Kdy jsi poprvé přijel do České republiky?
Bylo to 15. dubna 2008. Přiletěl jsem na pražské letiště a někdo z Nových Hradů mě tam přijel vyzvednout, protože jsem nevěděl, kde jsou Nové Hrady.

Proč jsi si vybral právě Českou republiku?
Všechno byla náhoda. V říjnu jsem dokončil magisterské studium, a říjen není dobrý měsíc, kdy začít studovat. Semestr lze začít v září nebo v lednu. Tak jsem si vybral díky internetu určité profesory a práci, kterou bych chtěl dělat, a rozeslal jsem jim e-maily. Vyhledal jsem si odborné publikace a tam byly uvedené i jejich e-mailové adresy. Napamatuju si přesně kolik lidí jsem takto oslovil, asi dohromady deset lidí. Dva byli z Anglie, jeden z Nizozemí a tak. Tady jsem získal stipendium. Byla to náhoda. Pak jsem už měl pohovor, dělal jsem zkoušky a nakonec jsem sem přijel.

Naučil jsi se něco nového v Nových Hradech?
Ano, poznal jsem tady nové druhy zeleniny. V Nových Hradech není takový výběr zeleniny jako třeba v Praze, kde je spousta různých oddělení se zeleninou. Založil jsem si proto v Nových Hradech malou zahrádku a teď tady pěstuju zeleninu. Mám velmi dobré sousedy zahradkáře, sice nemluví anglicky, ale zkoušíme spolu komunikovat rukama nohama.

Setkal jsi se u nás v ČR s nějakým vědcem, který na tebe významně zapůsobil ba přímo ovlivnil tvůj život?
Když jsem přišel do Nových Hradů, bylo tady spousta významných profesorů, ale já měl svůj projekt, svůj cíl.

Mohl bys srovnat úroveň íránských a českých vyučovacích hodin?
Nové Hrady jsou dost odlišné od ostatních českých škol. Máme tady totiž blokovou výuku. Například jeden kurz tu běží intenzivně celý týden, i dva, od rána do noci. V jiných částech republiky běží předměty podle daného rozvrhu. Stejný je to třeba na univerzitě v New Yorku, ve Francii, všude je to stejný.

VĚDECKÁ PRÁCE
 

Na čem konkrétně pracuješ? Pracuješ v oblasti bioinformatiky?
Ne, dělám molekulární dynamiku. Vytvářím simulace různých biomolekul, jako jsou proteiny, DNA.

Tyhle simulace provádíš v Amberu, v Yasaře?
Nene, používám Gromacs. To je programový balík pro výpočetní chemii (pozn. free software)

Domníváš se, že poznatky z molekulární dynamiky jsou užitečné pro praktický život?
Ano, protože než provedete chemický pokus, vypočítáte na počítačích nejrůznější alternativy reakce a z nich pak vyberete ty, které by mohly odpovídat skutečnému experimentu. Reálné experimenty totiž stojí spoustu peněz, avšak výpočetní chemik potřebuje jen počítač, do něj programový balík, a od té chvíle může modelovat nejrůznější simulace chemických pokusů a nic to nestojí. A přitom předpovídá skutečné výsledky.

Má tvoje vědecká práce nějaké finanční limity?
Ne, k práci potřebuji výkonný počítač a programové vybavení. Pak mohu pracovat na jiných projektech a už nic víc neplatím.

Jaký je tvůj hlavní cíl ve vědě?
Když na něčem pracuji, chci vidět výsledky. Chci vědět, jestli moje práce je užitečná nebo není. Možná ale až za dvěstě let někdo mojí práci využije, to se pak nedovím.

Tomu se říká základní výzkum, první úroveň vědy. Jaký je tvůj největší vědecký úspěch?
Nevím.

Napsal jsi nějaké odborné publikace?
Ne, ještě ne. Dokončil jsem tři projekty, máme výsledky a píšeme články, ale články nejsou úspěch.

Pro studenty jsou články velký úspěch.
Pro studenty asi ano. To je možné.

Vím, že profesor Doc. RNDr. Rüdiger Ettrich, PhD. je velmi úspěšný muž a teď v létě míří do Princetonu (vědec pracující na stejném pracovišti jako Morteza).
Ano, ten je velmi úspěšný muž.

Co si myslíš o komerční vědě, např. se vyrábí pufry, jejichž obsah je utajovaný, pouze firma dodá manuál, na co ho smíte použít.
Domnívám se, že z jednoho úhlu pohledu je komerční věda dobrá. Protože urychluje vědcům práci, nemusíte si ty pufry míchat sami. A to, z čeho se skládají, není zase tak důležité, protože to není hlavní komponenta vašeho experimentu. Na druhé straně, pokud chcete být profesionálové, a chcete udělat skutečný pokrok, měli byste vědět, z čeho se ten pufr skládá.

Co si myslíš o patentech ve vědě? Pro mě je to dobrý vtip.
Proč?

Představ si, že bys chtěl jet do vesmíru. Při takovém letu používáš zákon gravitace, teorii relativity. Tady nejsou patenty a přesto věda funguje. Pokud by se zavedly patenty na podobné základní poznatky, nikdo by nebyl schopný ve vědě nic udělat. Ani odletět do vesmíru.
Ano, když něco takového objevíte, měli byste svůj objev nechat volně šířit.

A co autorský zákon ve vědě? Máte nějaký?
Nevím, ale v Číně se kopíruje všecko. Odjede se do minilaboratoře, pořídí se pár fotek…

Když v kvantové chemii použijeme k výpočtům programový balík Gaussian, musíme v použité literatuře citovat, že jsme použili manuál Gaussianu, i když jsme ho třeba ani neotevřeli. (pozn. pracuji jako studentka ve stejné vědecké oblasti jako Morteza, pouze na jiném ústavu)

Myslíš, že česká věda něco postrádá?
Tady je všechno dobré. Vědci mají kvalitní spolupráci s lidmi ze zahraničí, ale nemají jí mezi sebou. Prakticky nevíš, co dělá tvůj kolega. Všechno je tu perfektní, ale ta spolupráce s nejbližšími vědci tu chybí. Já například vůbec netuším, co dělají lidi ze stejnýho oddělení. Pokud chceš něco vědět, musíš jet do Prahy, do Německa, tam ti určitě pomohou.

Myslíš, že za to může rivalita na pracovišti?
Nevím, neznám příliš zdejší kulturu, jsem tu tři roky a to není dost, abych to vypozoroval.

Tví kolegové jsou Češi?
Ano.

Tak to je zajimavé, ale musím to potvrdit, že taky nevím, co dělají mí kolegové.
O práci tu nikdo nemluví. O jiných oblastech života ano, ale o práci zrovna ne. To je pro mě docela velká záhada. Proč to tak je?

Jak na tebe zapůsobila Česká republika?
Získal jsem tu mnoho zkušeností. Lidi jsou velmi milí, mám je rád. Mnoho lidí neumí mluvit anglicky, ale snaží se se mnou komunikovat. Mají velmi velmi malé znalosti jazyka, ale stejně to zkouší, míchají do rozhovorů němčinu. Pro mě jsou jejich snahy velmi zajimavé. Včera jsem se vrátil z Německa, ve vlaku seděla stará paní, mluvila málo anglicky, ale přesto se snažila mluvit, tam česky, tam německy…

V České republice mají lidi problémy s angličtinou, hlavně technicky zaměření lidé.
Ano, ale na druhou stranu proč mluví velmi dobře německy, rusky?

To je důsledek Sametové revoluce. Před revolucí se tu všichni učili rusky, po revoluci přešli na němčinu, protože sousedíme s Německem.
Mě se líbí, jak se tu snaží všichni mluvit.

ÍRÁN

V čem se odlišuje íránský výzkum od toho českého?
Je zde mnoho odlišností. Například v Čechách je dobrá spolupráce s jinými státy, pro Írán je to problém kvůli politické situaci. Mnoho lidí se mě ptá, jestli naše vláda spolupráci s jinými státy zakazuje, ale to není pravda. Cizí země se nás bojí, nechtějí s námi mít nic společného, ani se studenty. Já sám jsem měl problém získat vízum, ten problém ale nebyl z mé strany, problém byl na jiné straně, na straně těch států. No a to je ten hlavní rozdíl mezi českým výzkumem a tím íránským.

Jsou doktorští studenti v Íránu finančně podporování, existují u vás stipendia pro talentované vědce?
Ne. Pokud chcete stipendium, musíte jít pracovat do konkrétní firmy nebo společnosti, musíte jít studovat na určitou univerzitu. Oni vám zaplatí za vaše vzdělání a vy se jim naoplátku zavážete, že po ukončení školy pro ně budete pracovat. Zároveň už nemůžete jít pracovat do jiné firmy. Každopádně na vzdělání si můžete vydělat sami, můžete chodit během studia do práce a pak se nikomu nemusíte ničím zavazovat. Talentovaní studenti a vědci dostávají granty.

Jak jste na tom v Íránu s publikacemi? Jsou pro vás stejně důležité jako pro české vědce?
Ano. Publikace jsou velmi důležité.

Máte nějaké doporučení, kolik článku musíte vydat během jednoho roku?
Ne, nemáme to určený na rok, ale Ph.D. studenti by měli vyprodukovat jeden článek, kde by byli uvedeni na prvním místě ze všech autorů, kteří se na článku podíleli. No a když dokončíte projekt, měl byste vyprodukovat dva tři články. Ale z jednoho projektu lze napsat článků i víc, třeba pět.

Jak probíhá vědecká práce v Íránu, pracujete také v týmech jako v ČR?
Když jsem v Íránu studoval v magisterském studiu, pracoval jsem na projektu v laboratoři a byla tam týmová práce.

Proč se ptám - v naší historii někteří vědci pracovali samostatně, tehdy to bylo možné. Dnes vědecká práce jinak než v týmu je nemyslitelná. Vzpoměňme třeba chemiosmotickou teorii Petera Mitchella. Byl to bohatý člověk a věnoval se vědě z vlastního zájmu.
 No samozřejmě, pokud jsi bohatý člověk, tak se vědě takhle můžeš věnovat. To je dobrá myšlenka.

V Český republice si moc výzkum na vlastní pěst nikdo dělat nemůže, jsou tu různý zákony, který nás omezují.
I.S. Myslím, že je to hlavně o penězích.

Které z íránských zkušeností jsi úspěšně využil v České republice?
Nějak si nic nevybavuju. Asi cizí jazyk. Používám hodně angličtinu. V mojí zemi je totiž všecko naprosto odlišné. Kultura, počasí, všechno je totálně odlišné od České republiky. Bylo pro mě trošku těžký zvyknout si na Českou republiku. I v Evropě je všechno jiné. Tady třeba nejsou takové rozdíly mezi bohatou a chudou vrstvou společnosti, všichni jako by byli na stejné úrovni. Tady jste schopní si za šest měsíců vydělat peníze na cestu do zahraničí, ale v Íránu něco takového možné není. Je tam obrovský rozdíl mezi bohatými a chudými. Jsi buď velmi chudý nebo velmi bohatý.

Plánuješ jít zpět do Íránu, až dokončíš studia?
Ano, je to můj domov. Mám tam rodinu, přátele. Česká republika je dobré místo, můj kolega z Íránu tady chce žít. Ale já půjdu zpátky domů.
 

Autor: Ingrid Romancová