Korupce je podstatou současného politického systému.

Současný politický systém je založen na konkurenčním boji firem, kterým se říká politické strany. Volebního úspěchu politické strany dosahují především na základě marketinkových kampaní a manipulací veřejného mínění. Úspěch těchto aktivit, kterými strany získávají „trh“ je závislý především na objemu finančních prostředků investovaných do práce marketinkových agentur a firem na ovlivňování veřejného mínění. Média se také chovají tržně, a proto podporují zejména ty, kteří u nich nejvíce inzerují.

Každý investor investuje kvůli zisku, nejinak je tomu u investic do politických stran. Volební úspěch politických stran je základním prostředkem k získání podílu na státním rozpočtu. Čím větší politický úspěch, tím větší podíl na rozhodování o rozpočtu. Rozhodováním o rozpočtu je realizován finanční zisk pro investory.

ODS A ČSSD jsou strany, které do politiky vstoupily s politickými ideály. Trh však tyto strany postupně změnil, a staly se z nich firmy. Pro jejich přežití to bylo nutné. Strany, které se nepodřídily vůli investorů ztratily šanci na úspěch. Zelení se do sněmovny dostali nakrátko jen kvůli propojení s byznysem. To však nebylo ve straně plně akceptované, což vyvolalo vnitřní spory, ve kterých se zmítají dodnes.

Trh se neustále vyvíjí, do byznysu v posledních parlamentních volbách vstoupili noví hráči. Nová firma TOP09 vznikla na základě přímých a značných investic. Na politický trh vstoupila firma podobně jako k nám vstoupily korporace podporované nadnárodním kapitálem. Najaly si nejlepší profesionály na marketing a ovlivňování veřejnosti. Vedle nich do hry vstoupili i místní investoři, ti však nemají tolik peněz, a získání trhu řešili typicky česky - amatérsky s vlastní výpomocí. I to však stačilo k získání příslušného podílu. Obávám se však, že neustáli tlak konkurence a jejich investice byla ztrátová.

Jak to souvisí s dneškem? Nyní sledujeme jak končí jedna z lokálních firem (ODS). O procesování finančních toků se starají „podnikatelé“, kteří bojují i mezi sebou. Když v roce 2008 odvolal Topolánek ministra dopravy Řebíčka a na jeho místo dosadil Rittigova poskoka Bendla, vyvolal vážný problém. Rittigovy právníci velice rychle přesměrovali stamilionové finanční toky, čímž došlo k narušení dohod, které uzavřeli Janoušek s Tvrdíkem a Řebíčkem. Dotčení si další znehodnocování své investice nenechali líbit a Topolánkovu vládu shodili.

Nyní se situace opakuje. Nečas instaloval Bendla na ministerstvo zemědělství a Rittig se svým agresivním apetitem začal poškozovat jiné investory. Ti si to zřejmě opět nenechali líbit. Proto nyní sledujeme současnou Nečasovu aféru. Tentokrát jsou však v ohrožení i zájmy dalších lokálních kmotrů, jejichž éra zřejmě končí.

Pokud někdo doufá, že se po pádu vlády něco změní k lepšímu je naivní. Jediná změna zřejmě bude, že v korupční soutěži opadne vliv kmotrů a politiky budou řídit bossové, kteří disponují řádově větším kapitálem. Zakázky jako Temelín jsou obvykle realizovány s nadstandardním ziskem. Ostatně proto jejich získání ovlivňují i lidé jako Obama nebo Putin, oni také potřebují investory.
 

Autor: Ivo Vašíček