Jeden za všechny, všichni bez jednoho?

Plně si uvědomuji, jak ohyzdně močím na romantické kouzlo kolem ‚milých kverulantů‘‚ dobrých ajťáků‘, či prostě jen ‚opravdových demokratů‘, protože většina optického projevu Pirástké strany v Čechách stojí početně na velmi omezených demonstracích, vyvěrajících z idealistického, či opravdu jen optimistického postoje účastníků; však s fatálně jalovou úspěšností. Jakkoli jsem prost zesměšňovat jednotlivé Piráty, protože jednotlivě to jsou často úžasní lidé, skutečně milí a mentálně hbití. Mne sere prostě ona parlamentaristická deka hozená na celé hnutí skupinou ústředních prospěchářů, kteří se neštítí ideového podvodu težkotonážního kalibru a obhajují lidoveckého senátora Michálka nominovaného Piráty v trendu systémového profitu z veřejných daní, což je právě TO, proti čemu Piráti původně stáli. Stáli proti zneužívání veřejných prostředků řadových lidí, chtěli ponížit byrokratickou zátěž, datově optimalizovat celou správu. A nyní se veřejně hlásí a otevřeně baží po přílivu peněz od lidí, kteří s Piráty nemají nic společného. Chtějí těžit z defektně nastaveného systému, v němž je současná pseduodemokracie postavena na zvláštní, zákoně-administrativní hře, která generuje právě ony platební paušalizace stranám, o něž je v komicky minoritních volbách zájem. Piráti se chtějí za každou cenu účastnit zvráceného procesu současné formy iracionálního parlamentarismu, chtějí těžit z veřejných peněz lidí nezúčastněných a chtějí participovat na Falkvingově ‚evropské‘ hře vyššího levelu, než je ta tuzemská. Ignorujíc třeba řecké kolegy, kteří už pochopili faktické dopady Evropské unie in natura...

Piráti v Čechách nesměřují k pirátství, ale k prospěchářství. Ke klasickému bafuňářství. Bojí se radikalismu, bojí se podpory fragmentů ze současných ismů, které nahrávají jejich představě, protože nevědí, jak uchopit skutečnost, že nemají být ani vlevo, ani vpravo, že mají být nad věcí. Pirát je chápající jak lidovec, skupinový jak komunista a přesto ctící vlastní individualitu jak nejtvrdší pravičák. Kolektiv složený ze samostatně autonomních lidí vlastního názoru, co nepotřebuji hierarchické vedení, protože jejich spontánní konsensus pohodlně supluje veškeré formy pyramidové správy. Hnutí otevřeného charakteru, tedy s otevřeným a nikoli sektářským nabíráním lidí a paradoxně právě nyní fixované na informování lidí nad třicet, že Piráti nejsou mladá, punková skupina dětsky revoltujících. Piráti se mají voleb účastnit s nadhledem a jen když mají pocit, že to k tomu je. Nemusí a nemají dogmaticky kopírovat formální projev ostatních stran, nemusí dodávat krajně nezvládnuté programy čpící povrchností už na dálku a nemusí ve vlastních řadách tvořit unylé nominační volby, koho vůbec do voleb nasadit.

Rád bych předem zastavil kompletně zhovadilé reakce konformistů operující v duchu, že‚ jeden trol může rozšlapat celý pirátský písek, protože vy sami si v těch lebkách uvědomíte, jestli se chcete účastnit tak chatrného hnutí, nebo jestli na opak máte potenciál vytvořit pevnou kouli názoru odolnou jakémukoli úderu kohokoli. Pochopíte, že růst vnitřního radikalismu zcela odpovídá současnému vývoji růstu nejen ekonomické, ale i sociální recese, protože Pirát nezohledňuje pouze ekonomické hledisko, ale přijímá i ono neskutečně důležité demografické, zvažuje historický kontext a odmítá dogmatické přijetí současného schématu právě proto, že je Pirát! Naposled a definitivně si uvědomí, co je schematicky v jeho vlastním základu: ten co se postavil diktatuře vrchnosti a ten co vzal zákon do vlastních rukou. TO je prostě Pirát a nikoli ta ubohá hra současného vedení, které míchá krupičnou kaši z demokracie.

Vladimír Hamral
středočeský kraj
nezařazený
bez ambicí
Pirát...

  Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Vladimír Hamral