Čtyřmi jednoduchými kroky k záchraně Eura bez odpovědnosti

Při zavádění Eura protestovaly Spojené státy hlasitě proti existenci 500eurové bankovky, neboť usnadňovala přesun hotovosti vysoké hodnoty ve fyzické podobě za nezákonnými účely. Na této úrovni však již není otázkou nezákonná činnost jako taková, ale ekonomická nadřazenost, kterou použití měny přináší. Pro zprofanované „obyčejné lidi“ zákon platit nepřestává. Co je však ještě legální či už nelegální obchod, může být změněno pouhým škrtem pera ‒ tak co je skutečně důležité? Nekonečná geopolitická hra o nadřazenost.

Nejvíce vlastně záleželo na tom, že pětiseteurová bankovka způsobila, že kufřík plný eur mohl přenést mnohem větší hodnotu, než aktovky naplněné dolary (stodolarovkami).

Z tohoto důvodu měla 500eurová bankovka potenciál nahradit americký dolar jako oblíbenou měnu na dvou největších světových trzích - se zbraněmi a drogami. (Ropa je až třetí.) Nestalo se tak, ale kdyby ano, silně by to nakoplo slabé euro na úkor selhávajícího amerického dolaru. Neznamenalo by to záchranu od strukturálních problémů, ale oddálilo by to nutnost jejich řešení a dalo prostor k oddechu a k řešení těchto skutečných problémů.

Takže, čtyři úkoly:

1. Vydat 1000eurovou bankovku.

Vydání 1000eurovky znamená, že napěchovaný kufřík s eury bude mít hodnotu asi 15x více než obdobný kufřík naplněný americkými dolary.

Jestliže 500eurovka nedosáhla toho, čeho se USA bály (a proti čemu protestovaly), tedy vytlačení dolaru eurem na nelegálních trzích, pak to možná 1000eurovka dokáže. Ale ještě jsme neskončili:

2. Vydat 2000eurovou bankovku.

Euro je složeno z hodnot 1, 2, a 5 na každém řádu. Takže, abychom zůstali v souladu s touto logikou, měli bychom vydat také 2000eurovku. Samozřejmě jako vedlejší efekt se tento návrh stává dvakrát tak hodnotným.

Asi už tušíte, co bude třetím krokem:

3. Vydat 5000eurovou bankovku.

Takže poslední nová bankovka bude, zcela očividně, 5000eurovka.

Je velmi důležité si uvědomit, že vydání těchto nových bankovek by neznamenalo tisknutí většího množství peněz jako takových, podobně jako to již v minulosti chybně učinilo mnoho zemí, když je dostihlo jejich zadlužení. Umožnilo by to pouze kompaktnější fyzický přenos hodnoty, pokud by dotyčný tuto měnu použil.

Konkrétněji to poskytuje 50násobnou výhodu oproti americkému dolaru na světových trzích, již zmíněných dvou největších, které tvoří asi 10 % světového obchodu, nebo-li sedm bilionů eur ročně.

4. Ignorovat nadále pakt stability.

Eurozóna má hranici rozpočtového schodku známou jako pakt stability, který říká, že žádná země nesmí mít rozpočtový schodek nad 3 %, nebo dluh nad 60 % HDP. (Pro srovnání, USA má roční schodek asi 50 %.)

Pokud máte vyhlídku, že nějaký externí účastník koupí sedm bilionů vaší měny, budete potřebovat schodek podobné velikosti, abyste byli schopni absorbovat takový nákup vaší měny. Pakt stability toto jednoduše nepovoluje (a je to jedna z hlavních překážek nahrazení dolaru eurem jako světové rezervní měny). Zatímco vydání nové bankovky jako takové neznamená navýšení deficitu, umožnění vyššího nákupu vlastní měny jej má za následek, protože musíte mít měnu na prodej.

Nicméně většina členských států pakt stability očividně porušuje již nyní, tudíž by to nemělo být příliš velkou administrativní zátěží.

Mohli byste poznamenat, že, abychom přežili zhroucení ekonomiky, je třeba se ujistit, že nejsme nejslabší ekonomika. Je to něco jako být zebra ve stádu prchajícím před lvy: nemusíte být nejrychlejší zebra nebo ani průměrná zebra - stačí nebýt ta úplně nejpomalejší.

Umožníte-li nelegálním trhům nakoupit sedm bilionů eur namísto dolaru, jejich finanční transakce se stanou 50x efektivnější. Samozřejmě, současně se objeví odpovídajících sedm bilionů eur v dolarech k prodeji na měnových trzích. To je něco, čemu se dokonce i Čína až nábožensky snažila vyhnout (upřednostňuje obchodování svých dolarů za továrny a doly v zahraničí, spíše než prodej na trhu, aby se tak zbavila toxických aktiv v dolarech). Výsledky by mohly být... zajímavé, když vidíme, že USA jsou již nyní závislé na nalezení věřitelů pro svých 1,5 bilionu dolarů schodku ročně. Pokud je nenajdou, nebude mít federální správa na zaplacení vlastních účtů.

Nakonec je třeba poznamenat, že nejsem obhájcem tohoto řešení. Pouze jej ukazuji jako něco, co lze udělat - z hlediska možného šachového pohybu na geopolitické šachovnici, pokud se vám to líbí. Řešení, jehož zastáncem bych byl mnohem raději, by mělo být mnohem rozsáhlejší a zahrnovalo by ošklivosti, jako je transparentnost a odpovědnost pro politiky a úřady. Avšak, kdybychom tyto věci již měli, nebylo by tady asi v první řadě ani Euro.

Ale především, mnoho lidí si myslí, že stejná pravidla platí pro hospodářské vůdce jako pro všechny ostatní. Tento článek je příkladem myšlení, které se děje v geopolitické hře - je to úplně jiný soubor pravidel.

Mám-li být upřímný, i jen vydání nových bankovek a další ignorování paktu stability by bylo pravděpodobně lepší, než vyplácat megatuny finančních prostředků na nouzové měnové fondy pro ztroskotané ekonomiky - asi stejně, jako je lepší nebít se do hlavy nejbližším kladivem.

Autorem článku je Rick Falkvinge.

Autor: Překlad: Petr Kopač