Archiv

Je načase zrušit volební klauzuli!

30. 10. 2012
Sdílet na Facebooku Tweet

K tomu, aby politické hnutí nebo strana ve volbách získalo zastoupení v zastupitelském sboru, musí překročit pětiprocentní hranici, tzv. volební klauzuli (nesprávně kvórum). Tato klauzule chrání zavedené strany a brání malým stranám bez vlivných sponzorů, prostoru v médiích a kmotrů v pozadí, které nemají desítky milionů na kampaně, aby jim mohly konkurovat. A to i v době, kdy je již nespokojenost s parlamentními stranami tak velká, že voliči jsou ochotni riskovat, že jejich hlas nebude vyslyšen. V nedávných krajských volbách vítězná strana získala o pouhé procento více, než kolik hlasů propadlo vinou této nespravedlivé podmínky.

demokraticka_klauzule

V České republice musí podle volebních zákonů strana či hnutí k zisku mandátu ve volbách překonat hranici 5 %, přestože by jí podle poměrného systému zpravidla mělo stačit méně - ve volbách do Poslanecké Sněmovny zhruba 0,5 %, do krajských zastupitelstev přibližně 1,5 (v krajích s 65 zastupiteli) až 2,2 % (při 45 zastupitelích). Každý sám ať si zváží, zda to v případě voleb do Poslanecké Sněmovny dokonce neodporuje Ústavě, v jejímž článku 18 se píše "Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení."

Bez ohledu na ústavnost to považuji za nespravedlivé. V nedávných krajských volbách propadlo 22,41 % platných hlasů (591 tis.), tedy jen o procento méně, než získala vítězná ČSSD - v Ústeckém kraji propadlo dokonce 28,73 % platných hlasů. Nemluvě o 120 tisících bojkotujících voličů a 63% oprávněných, kteří vůbec volit nešli, protože jsou tak znechuceni, že v tom nevidí smysl nebo si nedokázali vybrat. Ve sněmovních volbách 2010 takto propadlo 18,83% platných hlasů (985 tis. aktivních voličů). A co hůř, reprezentaci těchto voličů, stejně jako těch, kdo vhodili prázdnou obálku nebo volit nešli, si rozdělí strany, proti kterým jsme volili!

Za první republiky volební klauzule neexistovala, v Národním shromáždění bylo kolem 15 stran (příčinou této roztříštěnosti bylo i národnostní složení Československa), přesto demokracie mohla fungovat. Zastánci většinových volebních systémů je obhajují snazším sestavováním vlády, což je i jeden z argumentů pro existenci pětiprocentního prahu. To však zajišťuje silnou pozici zpravidla dvěma největším stranám, které se střídají u moci a jen v případě relativního neúspěchu obou stran, např. v důsledku skandálů, jsou nuceny vytvořit vládu s dalšími malými stranami. Poměrný systém vytváří tlak na zvyšování politické kultury a vyžaduje vyšší míru konsensuálního rozhodování, namísto silového, a tak umožňuje reprezentaci různých názorových proudů. Řešením je například menšinová vláda nejbližších stran a vytváření ad hoc koalic při schvalování jednotlivých zákonů - vláda a opozice jsou tak nuceny spolu komunikovat, vyjednávat a hledat kompromis, který je veřejném zájmu.

Dalším a možná nejčastějším argumentem pro hranici 5% jsou extremistické strany. Uzavírací klauzule nebrání ve vstupu do Parlamentu (prý) extremistické KSČM a bude-li pokračovat současný styl vládnutí, nezabrání ani jejímu vítězství (jako v těchto volbách v Ústeckém kraji, kde mimochodem obdržela 2,22 % i stalinistická KSČ) ani, stejně jako v Řecku, vstupu např. neonacistů (7 % hlasů při 3 % klauzuli - v Ústeckém kraji nyní 4,39 %). Fašismus v Itálii, nacismus v Německu i stalinismus v Československu se k moci dostaly demokraticky, díky vítězství ve volbách - a jediné, co může zabránit opakování této historie je zodpovědné vládnutí demokratických stran. Klauzule ovšem našim "demokratickým stranám" usnadňuje ignorovat palčivé problémy ve společnosti a přehlížet nárust podpory násilných řešení. Přitom například v Nizozemsku se extrémistů neobávají, přestože k získání mandátu stačí zhruba 0,65 %.

Překážkou pro malé strany v parlamentních volbách (stejně jako v pražských komunálních) je rozdělení na krajské volební obvody, to však lze řešit několika způsoby, uvádím: sloučení do jediného obvodu (jako na Slovensku) dodatečným přidělením mandátů, například z celostátní kandidátní listiny tak, aby bylo dosaženo poměrného zastoupení v rámci celé republiky To ale ať je věcí obdorné i veřejné debaty. V krajských volbách zase ztěžuje zisk prvního mandátu fakt, že první dělitel je určen jako odmocnina ze 2 (1,42) namísto 1, osobně však nepovažuji za nutné toto měnit. Ke zvážení je i zda vůbec zachovat rozdělování mandátů D'Hondtovou metodou nebo se přiklonit k jinému způsobu. (Na pirátském fóru se toto diskutovalo zde)

Nejsem příznivcem snižování počtu zastupitelů (11 lidí zkorumpujete snáze, než 101), ani zrušení Senátu - považuji ho za smysluplný jak jiným způsobem volby senátorů (může tak a je jen chybou občanů, že se to děje jen vyjímečně, uspět nezávislý kandidát), tak jako pojistku proti špatným zákonům předkládaným vládní většinou - naopak jsem pro posílení jeho pravomocí. Alespoň dokud nebudou uzákoněny zákonodárná iniciativa, obecné referendum, lidové veto a odvolatelnost politiků. Jsem přesvědčený, že živit těch pár politiků, které si do parlamentu zvolíme, nená zas tak velká cena a dvoukomorový systém je pojistkou demokracie. Nepodaří-li se však zrušit toto nespravedlivé omezení, pak ani já nevidím důvod, proč by poměrným systémem volené zastupitelské sbory měly mít více než 20 členů.

TATO KLAUZULE NECHRÁNÍ NÁS A UŽ VŮBEC NECHRÁNÍ DEMOKRACII. CHRÁNÍ POUZE VELKÉ STRANY. Nečekejme, zda snad média zahájí požadovanou veřejnou debatu. Začněme s ní my, občané, přimějme novináře a politiky zabývat se jí! Usnadnění kroužkování nebo přímá volba prezidenta jsou jen malé ústupky - přesto by k nim parlamentní strany nesvolily, nemusely-li by. My, občané, musíme najít shodu. Sdílejte a šiřte informaci, pište k tématu, napište/setkejte se se svým zastupitelem, uspořádejte demonstraci nebo happenning, konejte podle vlastního uvážení a chuti. Politikům pak nezbude, než se podřídit.

Tab. 1:
Rozdělení mandátů podle výsledků v krajských volbách 2012 D'Hondtovou metodou
a) podle současného zákona
b) v případě zrušení klauzule
c) v případě zrušení klauzule a změny prvního dělitele z 1,42 na 1

Rozdělení mandátů podle výsledků v krajských volbách 2012
Aktualizace:
tabulky z krajských voleb roku 2008 a 2016
voleb do zastupitelstva Hl. města Prahy 2010 a 2014
nebo např. komunálních voleb v Českých Budějovicích 2010 a 2014


Tab. 2:
Rozdělení mandátů podle výsledků v sněmovních volbách 2010 D'Hondtovou metodou
a) podle současného zákona
b) v případě zrušení krajských volebních obvodů
c) v případě uplatňování klauzule jen při rozdělování mandátů v krajských volebních obvodech
d) v případě zrušení klauzule a zachování krajských volebních obvodů
e) v případě zrušení volební klauzule a poměrného systému v rámci celé republiky.

Rozdělení mandátů podle výsledků v posledních sněmovních volbách
Aktualizace:
tabulka ze Sněmovnívh voleb v roce 2006 a 2013

Pár dodatečných informací k tabulce 2:
Zisk mandátů v krajských volebních obvodech a) podle současného zákona,
c) Ústecký kraj – SPOZ (1); Vysočina – KDU-ČSL (1); Jihomoravský kraj – KDU-ČSL (2); Zlínský kraj – KDU-ČSL (1) , SPOZ (1); d) Praha – SZ (1); Středočeský kraj – SPOZ (1), Suverenita (1); Ústecký kraj – SPOZ (1); Vysočina – KDU-ČSL (1); Jihomoravský kraj – KDU-ČSL (2), SPOZ (1); Zlínský kraj – KDU-ČSL (1) , SPOZ (1); Moravskoslezský kraj – KDU-ČSL (1), SPOZ (1), Suverenita (1)

Zajímavé je například, že (zejména asi vinou vyřazení KDU-ČSL) na Moravě propadlo o několik procent více hlasů, než v Čechách.
Data jsou čerpána z volby.cz. Výpočty můžete zkontrolovat zde (případné chyby prosím hlašte). O D'Hondtově metodě, která se používá k přepočtu mandátů v ČR.


 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Ivo Vlasatý

Štítky: #demokracie

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.