Reportáže

Jak funguje Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v Jihlavě? Zapojte se a pomozte opravdu účinně

10. 03. 2022
Sdílet na Facebooku Tweet

Na to, jak a podle jakých pravidel probíhá pomoc uprchlíkům z válečného území přímo v ČR i za hranicemi jsme se ptali Pirátky a statutární náměstkyně hejtmana kraje Vysočina Hany Hajnové.

hanka cover

Jak vypadá pomoc v KACPU

Práce s lidmi přicházejícími z Ukrajiny probíhá na základě krizového řízení, které má svůj přesný postup a hierarchii řízenou shora Ústředním krizovým štábem a v každém kraji funguje Krajský krizový štáb. Kromě krajských složek jsou ještě zapojeni hasiči a policie ČR

Struktura Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU) vznikla z důvodu nemožnosti řídit veškerou organizaci pomoci z jednoho místa. KACPU funguje v každém krajském městě a ve SČK na více místech - v Mladé Boleslavi, Kutné Hoře a nově Příbrami. Praha je největší cílovou destinací, která k sobě z mnoha důvodů táhne nově příchozí nejvíce a pro hladké odbavení se od počátku řeší distribuce v případě přetížení do krajských center.

Příchozí lidé z Ukrajiny musí projít asistenčním centrem, kde se registrují a legalizují svůj pobyt u nás. Dostanou mimořádné vízum platné na jeden rok, proběhne registrace do našeho systému zdravotního pojištění a jsou jim nabídnuty pobytové služby (Správa uprchlických zařízení), nasměrování na úřad práce, dávky v hmotné nouzi. Všechna centra fungují stejně a většinou fungují non-stop.



Humanitární pomoc sleduje tři hlavní specifické proudy

Co potřebujeme dostat přímo na území Ukrajiny pro lidi, kteří tam stále jsou, bojují, brání, prchají z východní části země na západní. Například partnerský region Vysočiny Zakarpatí upozorňuje, že pokud dodáváme pomoc, měla by být velkoobjemová. Takže potraviny nebo drogerie po paletách, zdravotnický materiál třeba celé auto. Prostě aby neotevřeli kamion plný igelitových tašek se vším možným. Nemají tam prostor to třídit, nejjednodušší je, když to mohou jen přeskládat po paletách podle obsahu a tuto pomoc pak směrovat tam, kde je potřeba.

Pomoc, která směřuje na hranice země, kde se z té ukrajinské strany kumulují lidé směřující pryč ze země a na odbavení čekají několikadenní fronty. Působí tam řada dobrovolníků na konkrétních místech ve stanech s pomocí a jídlem. Tam je ideální se spojit konkrétně s těmi lidmi, kteří pomoc provozují a reagovat na jejich aktuální potřeby. Tam je třeba zbytečné vozit oblečení, problémy jsou s jídlem, především teplým jídlem, takže má smysl dodávat outdoorové vybavení, propan-butanové bomby na uvaření čaje, polévky, spacáky, deky, karimatky.

Pomoc, kterou můžeme zajistit příchozím na našem území. Nyní jim můžeme nabídnout vyřízení administrativních záležitostí přes ta Krajská asistenční centra pomoci, můžeme zajistit ubytování, pokud je potřeba, nechat je odpočinout, načerpat síly, zorientovat se. Ve spolupráci s charitou a dalšími organizacemi zajišťujeme i humanitární pomoc na místě (zejména potraviny a hygienické potřeby). Bude ale nutné pomoci i s další adaptací. Musíme se začít bavit o systematické, dlouhodobé humanitární pomoci, ve chvíli, kdy objem uprchlíků přesáhne odhadem dvě stě tisíc na ČR, nebude stávající systém stačit. Pro Českou republiku to bude velká výzva.

Teď si vezměme, že struktura příchozích jsou z 80 % ženy a děti a i přes relativně velkou pracovní nabídku v ČR asi těžko umístíme matky s malými dětmi k soustruhu, na stavbu nebo k pásu na třísměnný provoz. Bude třeba se zaměřit na adaptaci těch lidí v každodenním životě. Bude je potřeba naučit česky, jazyková bariéra bude zpočátku velký problém. Zajistit volnočasový program pro děti, na to budou chybět prostředky.



Potřebujeme tlumočníky i pomoc na území ČR

Aktuálně nejvíce potřebujeme tlumočníky, protože ti lidé po příchodu do centra musí vyplnit formuláře pro cizineckou policii a žádost o speciální vízum a většinou neumí psát latinkou. Řešíme, aby tito překladatelé začali být placení, protože nyní pracují jako dobrovolníci, ale to není udržitelné. Kromě toho fungují na KACPU i úřednice Úřadu práce s nabídkou zaměstnání a tam na jazykovou bariéru také často narážíme.

Zajišťujeme i dětsky koutek, kde je o děti postaráno, ve spolupráci s Charitou a Červeným křížem distribuujeme nápoje, nějaké jídlo. Na tohle nemáme prostředky, abychom to dlouhodobě kryli, spolupracujeme i s potravinovou bankou. Uvažujeme i o nějaké výzvě, abychom si mohli například potraviny schraňovat sami, už víme například od Charity, že ta solidarita postupně opadává a musíme se zaměřit na nějakou dlouhodobější udržitelnost. Původně byly všechny tyto sbírky směřovány na Ukrajinu, ale nyní se ukazuje, že je potřebujeme i tady u nás… kromě jídla je to typicky oblečení a hygienické potřeby.
 

Praha se potýká s největším zájmem

Problém je, že se nám zahlcují kapacity v Praze, protože ti lidé nechtějí nikam jinam. Od počátku bylo deklarováno, že pokud bude někde zájem převyšovat možnosti daného centra, bude možné za asistence hasičů převážet lidi do jiných center, které nejsou tolik vytížené. Kontrola vytíženosti jednotlivých center probíhá dvakrát denně a vyhodnocení dat následně probíhá na Národním asistenčním centru pomoci Ukrajině (NACPU).

Narážíme ale na to, že nabízený převoz autobusy do jiných měst ti lidé odmítají a chtějí zůstat v Praze. Mají pocit, že to zázemí a infrastruktura jsou v Praze nejlepší a v jiných městech by se jim takové péče nedostávalo. V našich podmínkách je úroveň velmi standardizovaná, ale u nich to nemusí být zvykem, a tak si myslí, že v hlavním městě dostanou to nejlepší.

Jde o kombinaci několika faktorů, Prahu znají jako bod na mapě, mají pocit, že jim hlavní město zajistí lepší podmínky pro adaptaci, získání práce, dostupnost služeb a klidně kvůli setrvání v Praze tři dny čekají. Jejich představa, jak vypadají jiná krajská města je nulová. Z celého vlaku 1500 lidí kývlo na nabídku převozu do jiného centra třeba třicet. Část z nich také míří dál, do Vídně nebo do Německa.

Konkrétně na Vysočině máme denní nárůst o sto lidí více než ten předchozí, aktuálně odbavujeme denně cca 700 osob. V jiných krajích je to podobné, Praha je extrém a platí za takový lakmusový papírek jako ukazatel, kdy můžeme dovozovat nárůst zájmu i do krajů. KACPU Jihlava například 2.3. zaregistrovalo 108 lidí, 7. 3. už 762 a počítáme, že ten počet bude ještě narůstat.

Chtěla bych proto závěrem moc poděkovat všem, kteří pomáhají. Bez této solidarity bychom to jen těžko zvládali. Pokud chcete pomoci a nejste si jisti jak, mrkněte na https://ukrajina.pirati.cz nebo kontaktujte Pirátky nebo Piráty na krajích, kteří nejlépe ví, co je aktuálně nejvíce potřeba.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Michal Chalupa

Štítky: #Hana Hajnová #kacpu #Kraj Vysočina #Ukrajina

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.