Reportáže

Lukáš Černohorský: Beskydy mají daleko větší cenu než tuny černého nerostu pod nimi

04. 10. 2021
Sdílet na Facebooku Tweet

Hrozba, která ještě nedávno visela nad horským panoramatem Beskyd, je konečně zažehnána. Důl Frenštát, kde se ještě nedávno uvažovalo o těžbě černého uhlí, bude kompletně zlikvidován a se svozem materiálu na zásyp se začne už letos na podzim. Po mnoha letech nejistoty se tak okolní obce budou moci konečně naplno rozvíjet. Nabízí se však otázka, co vznikne na místě bývalého areálu dolu. Poslanec Lukáš Černohorský se na záchraně horské krajiny před devastující těžbou podílel ještě jako běžný občan. Po svém zvolení inicioval jednání o uzavření dolu v Poslanecké sněmovně, kde se sešli všichni zainteresovaní aktéři u jednoho stolu. I nadále se účastní jednání o průběhu likvidace dolu, která potrvá ještě několik let.

cernohorsky-frenstat

V roce 2004 se začalo znovu uvažovat o těžbě uhlí v Beskydech, které se setkalo s nesouhlasem místních obyvatel. Jak se ale Ostravák jako ty začal angažovat?

Já osobně jsem se přidal až v roce 2012 ještě bez jakékoliv veřejné funkce. Tedy ano, byl jsem krajským předsedou moravskoslezských Pirátů, ale v té době nás nebral nikdo moc vážně, protože jsme jsme neměli žádného voleného zástupce nikde na radnici. Tehdy ze strany OKD hrozilo rozšíření těžby hlavně na Karvinsku, kde se plánovalo poddolování starého města v Karviné. Nikdo z politické reprezentace nechtěl vystupovat proti OKD a těžbě. Jediní, kdo se silně ozývali proti, byli občané Karviné, kteří by tak přišli o své domovy, a tak založili občanské sdružení. Musíme si uvědomit, že OKD v té době mělo silný vliv na celý region s vysokou nezaměstnaností. V OKD pracovala značná část obyvatel Ostravsko-Karvinska a vedle toho všude působila Nadace OKD, která podporovala různé projekty od budování studánek až po sponzorování různých sportovních klubů a dětských kroužků. Těžba černého uhlí spolu s OKD měly silnou pozici a dobré PR. V době, kdy jsme začali s místními lidmi spolupracovat, neměli jsme ani pořádný stranický aparát a dělali vše dobrovolně, ale byli jsme rozhodnuti postavit se za zájmy místních občanů. Současně s tím se začala situace s těžbou vyostřovat i na Dole Frenštát, kde místní lidi zastupoval spolek Naše Beskydy v čele se Standou Urubou a Marianem Žárským. Spojili jsme síly ještě jako aktivisté, kteří se postavili těžařské lobby. Nicméně, OKD a těžbou jsem se nepřestal zabývat ani jako poslanec.

OKD tě tedy provází politickou kariérou již od samotného počátku. Napadlo tě někdy, že jednou budeš vyšetřoval kauzu privatizace a následného tunelování OKD?

Ne, až do roku 2017 mě nikdy nenapadlo, že budu poslancem. Své působení jsem viděl spíše v komunální politice, nejprve jako zastupitel na Slezské Ostravě nebo možná na magistrátu velké Ostravy. V životě mě nenapadlo, že hned vstoupím do vrcholné politiky a že mi to kompletně změní život. Když se to ale stalo, šel jsem do toho po hlavě i když se mi příliš nechtělo pitvat se v minulosti OKD.

Bylo to i z důvodu, že parlamentní vyšetřovací komise nemají moc dobrou pověst?

Těch důvodů bylo více. Kromě špatné pověsti minulých vyšetřovacích komisí zde chybí výraznější pravomoci při vyšetřování a v neposlední řadě nedostanete k dispozici žádný velký aparát, takže většina práce připadá na členy komise a hlavně jejího předsedu. Já měl to štěstí, že jsem měl skvělého tajemníka, který se kauzou zabýval celý svůj profesní život a pro komisi pracoval na 200 procent. Nesmím také zapomenout na své skvělé asistenty, kteří působili jako spolupracovníci komise. Hned na začátku nám skoro každý vysvětloval, jak jsme jako komise zbyteční a že nic nevyšetříme. Politická odpovědnost padala na moji hlavu a prostředky, jak personální tak finanční, na vyšetření asi největší kauzy novodobých dějin byly nevalné. Nicméně i přes časovou tíseň, nedůvěru ze strany médií, politiků a občanů se nám podařilo dát dohromady tisíce stran dokumentů, včetně těch, které doposud chyběly jako byly nahrávky vlády apod. Všechna nová zjištění včetně celkové závěrečné zprávy jsou zveřejněna na webu okd.pirati.cz. Kromě zevrubného zpracování všech klíčových okamžiků kauzy OKD, jsme vyvodili i konkrétní zodpovědnost daných osob a já jsem jménem vyšetřovací komise podal několik trestních oznámení. Nyní je to v rukou orgánů činných v trestním řízení, kterým jsem poskytnu i všechny potřebné dokumenty. Bohužel více v této věci už udělat nemůžu.

Pojďme zpátky k Dolu Frenštát… Kdy se začalo mluvit o Dolu Frenštát i v Poslanecké sněmovně?

V roce 2018 jsem u Zvoničky na Horečkách přebíral ocenění Beskydská osobnost roku. Akci s názvem Uzavření země Valašské pořádalo od roku 2007 sdružení Naše Beskydy a ti byli v té době už trochu zoufalí z toho, že se s nimi nikdo nechtěl o konečném uzavření dolu bavit. Panovala nejistota ohledně toho, zda se v blízké budoucnosti plánuje likvidace, nebo se bude pokračovat v konzervačním stavu, který však stát ročně stál zhruba 30 milionů korun s tím, že by se nám uhlí skryté pod Beskydy mohlo někdy hodit. Přičemž stále nebyla vyloučena ani varianta, že se zde začne do 10 let těžit.

Byl jsem stejného názoru jako místní lidé i starostové ohrožených obcí, tedy že těžba v Beskydech by byla naprostá katastrofa a že krajina je nenahraditelná a má daleko větší cenu než nerost pod ní ukrytý. Na základě geologických posudků by se totiž vlivem těžby sesypal celý horský masiv a skončil by i poklidný život místních obyvatel. Ti by přišli o své domovy, většina z nich i o živobytí, neboť na nějaký turistický ruch by mohli zapomenout. Co by ale bylo nejhorší, jednou pro vždy bychom my všichni přišli o jedinečnou horskou krajinu Beskyd.

Proto jsem jako poslanec nabídl, že uspořádám setkání u kulatého stolu na neutrální půdě Poslanecké sněmovny, kam budou pozváni všichni zainteresovaní aktéři, kteří mohou o dalším osudu dolu rozhodovat. Nápad se všem líbil a zapojil se i místní patriot a kolega ze Sněmovny Jakub Janda, který ve Frenštátu přímo bydlí.

Moje představa byla taková, že je všechny posadíme k jednomu stolu, aby nám řekli, co brání definitivnímu uzavření dolu a na základě toho pak budeme tyto překážky společně odstraňovat. A tak se i stalo a na půdě Sněmovny jsme se sešli hned třikrát. Pozvali jsme zástupce OKD, dotčených ministerstev, Báňského úřadu, starosty okolních obcí i občanské sdružení Naše Beskydy. Já jsem se ujmul role moderátora mezi odpůrci těžby a dotčenými státními orgány. Jednání nebyla jednoduchá a myšlenka zasypání dolu sice nebyla vyloučena, ale zástupci státu nesouhlasili s určením konkrétního data.

Nejčastějším argumentem bylo, že těžební věže přeci nemohou nikomu vadit, ale vadily. Udržovací režim v zakonzervovaném dole vycházel stát každoročně zhruba na 32 milionů a díky dobývacímu prostoru se okolní obce nemohly dále rozvíjet a měly problémy s údržbou cest a pozemků ve správě OKD. Občané zas museli dbát na to, aby konstrukce domů vyhovovala teoretické možnosti, že se pod domy bude těžit. Navíc dvě těžební věže byly pro místní občany symbolem hrozící zkázy.

Kdy padlo konečné slovo o definitivním uzavření dolu?

Na prvním setkání jsme se s OKD dohodli, že vypracují tři varianty možného vývoje včetně finančních nákladů a jednou z nich byla i kompletní likvidace. Na druhém setkání nám byly tyto varianty představeny i časovým harmonogramem, přičemž pokračování v těžbě už všichni přítomní vylučovali. Když pak následující rok došlo závažným ekonomickým problémům ve společnosti OKD, byl již připraven plán na likvidaci dolu. Na posledním setkání na podzim minulého roku byli přítomni i zástupci státního podniku Diamo, který měl důl od OKD převzít a jeho úkolem bylo dopracovat likvidaci dolu. Tehdy nám nová předsedkyně představenstva OKD představila konkrétní plán úplného ukončení těžby Dolu Frenštát v rámci celkového útlumu těžby v Ostravsko-karvinském revíru s konkrétními daty. Na tomto setkání se dohodlo se zástupci státu i to, že se dobývací prostor Dolu Frenštát zmenší na nezbytnou velikost potřebnou k jeho likvidaci a že se celá věc bude řešit v souladu s vedeními dotčených obcí.

Tak to tedy znamená šťastný konec?

Já doufám, že ano, i když někteří místní jsou stále ve střehu, a pokud by taková šílenost opět ožila v hlavách chtivých mocipánů, jsou opět připraveni chránit svoje Beskydy. Musím přiznat, že v tom roce 2018 byla myšlenka uzavření dolu i pro ty největší optimisty takovým zbožným přáním. To, že za dva roky padne verdikt definitivního uzavření se nám ani ve snu nesnilo... Ale jak se říká slovy Paula Coelha: „když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit“.

Šťastný konec je to ale především díky úsilí místních lidí, kteří se neváhali postavit proti těžbě v "jejich Beskydech" a také díky dalším milovníkům hor, kteří se do boje zapojili. Tato šílená myšlenka by měla zničující dopad nejen pro horské panorama, které by se těžbou pravděpodobně sesunulo, ale také na životy místních občanů, kteří by byli nuceni se odstěhovat.

Nabízí se otázka co bude dál?

Ano, o tom se rozhodne v následujících měsících. Místní by tam nejraději viděli původní stav – tedy zdravou louku a možná nějaký menší památníček. Zato vedení Moravskoslezského kraje tam plánuje velkolepé projekty a tlačí na to, aby se tam co nejvíc využily evropské peníze z tzv. Fondu obnovy. Tyto peníze mají jít na obnovu po-hornické krajiny a daly by se využít na rekultivace a realizaci nových projektů zaměřených na turismus nebo podnikání a inovace.

Co podle tebe zvítězí a je třeba se něčeho obávat?

Podle mě zvítězí varianta nějakého víceúčelového projektu z evropských peněz. Mě osobně by se tam také nejvíce líbila louka, protože volné přírody je u nás poměrně málo. Také nemám pocit, že by se tu musely stavět nějaké velkolepé projekty typu dáme lidem práci, protože tu nevládne nějaká kritická nezaměstnanost. Spousta lidí tu pracuje ve službách navázaných na cestovní ruch, nebo pro dřevozpracující a stavební průmysl.

Nicméně pokud na tomto místě vznikne nějaký inovativní projekt, který bude mít smysl a dá zajímavé příležitosti pro rozvoj dané oblasti a bude zaměstnávat místní lidí, budu jej podporovat.

A jsou tedy nějaké inovativní projekty?

Ano, takové projekty již vznikají. Ve hře je například inovativní a výzkumné centrum pro využití nekvalitního dřeva. To je teď podlé mého názoru hodně potřeba. Vlivem kůrovcové kalamity se potýkáme s nedostatkem dřeva, zvláště toho kvalitního. Proto se musejí hledat nové způsoby, jak pracovat se dřevem. Dřevo je skvělá surovina a celá myšlenka podle mě skvěle zapadá i do místního koloritu. Kromě výzkumného centra a poradenství by se v areálu daly pronajímat i dílny a další prostory pro drobné podnikatele či zájemce, kteří touží vyučit se krásnému řemeslu práce se dřevem. Navíc se nemusí vymýšlet nic nového, na staré tradiční postupy, které se dědily z generace na generaci, navážou tak, že k tomu začnou využívat moderní technologie. Spojí se zde to dobré a užitečné z minulosti i současnosti. Taková budoucnost by se mi pro zdejší region líbila.

Obával bych se nápadů na nějaké velké turistické atrakce, masový turismus a obludné hotelové komplexy. Beskydy jsou poměrně malé, ale krásné a vždy byli srdcovou záležitostí pro takové ty tradiční turisty, kterým stačí dát si batoh na záda a vyrazit někam na kopec. A to by se podle mě mělo zachovat.

Jde vidět, že Ti na Beskydech ti opravdu záleží, angažuješ se i nadále v dalším vyjednávání o tom, co bude až nebude důl?

Ano, pořád se zajímám o to, co tam bude. Představa, že se zamezilo těžbě, ale postavíme tam nějakou „montovnu“ na pár let, kterou zadotujeme a navozíme tam zahraniční dělníky bez vztahu k regionu, mě děsí. Proto jsem stále v kontaktu s těmi, kteří bojovali proti těžbě a teď pracují na tom, co by se na místo areálu dolu hodilo. Také jednám s ředitelem státního podniku Diamo o tom, jak pokračuje likvidace dolu a jak se na další osud tohoto místa dívá z hlediska státu. Zatím je to ve fázi, že je Diamo ochotno se podílet na nějakém zajímavém projektu a neplánuje prodej pozemkům soukromým subjektům. Podle mě je to na dobré cestě...

Jaký je to pocit být součástí něčeho takového?

Upřímně? Po stovkách hodin prosazených ve Sněmovně mi to vhání krev do žil. Jsem vděčný za to, že jsem mohl být u toho a že jsem přispěl svojí troškou do mlýna. Jsem rád, že jsem do toho tenkrát šel s lidmi, kteří se ani po letech nezměnili a nikdy ve svém úsilí nepolevili. A šel bych do toho znovu. Tenkrát nikdo nevěřil, že je možné se postavit kolosu jako bylo OKD. Ale tady to máte! Jsou prostě věci, za které stojí bojovat, i když vás ostatní neberou vážně a tvrdí, že chcete nemožné. Moje pocity jsou ale vedlejší, to důležité je, že se horám navrátila budoucnost!

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Redakce

Štítky: #Lukáš Černohorský #Moravskoslezský kraj #rozhovor #Těžba #uhlí #životní prostředí

Související články

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.