Reportáže

Není jim to ukradené! Mladí mají hlas i vize, je dobré jim naslouchat

04. 10. 2021
Sdílet na Facebooku Tweet

Frýdlantským salonkem Senátu Parlamentu ČR zněly hlasy mladých. Pod záštitou senátorky Adély Šípové a předsednictva pražských Pirátů tam ve středu 22.9.2021 proběhl Kulatý stůl Mladí lidé v České republice - výzvy a překážky. Pozvání do diskuze přijali členka zastupitelstva Libereckého kraje Markéta Červinková, manažerka Senta Čermáková, předseda iniciativy Fridays For Future Petr Doubravský, lídryně Pirátů ve Středočeském kraji Klára Kocmanová, místopředseda Mladých Evropanů a aktivista kampaně Stand for Something Adam Trunečka, mladá delegátka ČR v OSN Simona Petrů a Vojtěch Vašák, zakladatel iniciativy Stojím za ČT. V publiku zasedli zástupci České středoškolské unie, Mladých občanů, Politologického klubu, Českého modelu amerického kongresu, Centra politických studií a projektu Youth speak up. Na programu byla ten večer tři témata – občanská a politická angažovanost, vztah k Evropské unii a současné problémy mladých. Večerem provázeli Kateřina Stojanová a Matěj Hlavatý. O podnětnou a dynamickou atmosféru se zasloužili všichni zúčastnění.

Kateřina Stojanová a Markéta Červinková v rámci akce Kulatý stůl Mladí lidé v České republice - výzvy a překážky

Jak to vidí ženy

Společnou mají totiž právě občanskou angažovanost. “Před třemi lety jsem se s dcerami účastnila Fridays For Future. Utíkala jsem tam z kanclu z Florentina během polední obědové pauzy a pak zase rychle zpátky. Už při cestě zpět do kanceláře jsem nad tím hodně přemýšlela. Nadchla mě a inspirovala energie mladé generace,” popsala Adéla Šípová. Její cesta do politiky byla podobná jako ta Markéty Červinkové a Kateřiny Stojanové. Obě mladé ženy nyní zasedají v zastupitelstvu svého kraje. Markéta Libereckého a Kateřina Ústeckého. Stejně jako Adéla Šípová kandidovaly nejdříve na radnici své obce, a ač nebyly zvoleny, počet preferenčních hlasů nebo snaha zlepšit situaci ve svém bydlišti je přesvědčila ke kandidatuře do kraje. Matěj Hlavatý, spolumoderátor večera, je ve svých 27 letech starosta obce Tetín. 

Jsou to převážně zájmy o dění ve svém bydlišti, škole, nebo ideály, co motivuje mladé lidi zapojit se do věci veřejných. V českém prostředí je jich však menšina. Většina vrstevníků svůj aktivní zájem omezují na cestu do volebních místností. Podle společnosti Behavio pak 46 % lidí ve věku 18 až 26 let v roce 2017 nešlo k volbám vůbec. Z loňského průzkumu České rady dětí a mládeže vyplývá, že 65 % mladých má pocit, že rozhodně nebo spíše neumí nic ovlivnit a politice nerozumí. Nejméně orientovány se cítí být mladé ženy a nejvíce členové organizací dětí a mládeže.

Příliš mladí na názor?

Jak to změnit? Někdy věci prokážou medvědí službu samotní politici. “U nás mají mladí lidé možnost se zapojit hlavně přes nevládní neziskové organizace. A když někteří politici neziskovky pomlouvají, mladé to může odradit,” upozornila Klára Kocmanová. Od zapojení do politiky odrazuje aktivní mládež také ageismus. Jak shodně potvrdily, zkušenost s ním mají i Červinková, Šípová a Stojanová. S negativní reakcí na svou angažovanost se setkal i Adam Trunečka. 

Podle Vojtěcha Vašáka je škoda, že se například studentské parlamenty omezují především na gymnázia. “Sám jsem za podobnou snahu dostal ředitelskou důtku, stejně jsme parlament uspořádali. Nedokážu si představit, jak těžké by to s podobnou myšlenkou měli třeba na učilišti, kde je spousta šikovných lidí,” vzpomíná. Panelisté se shodli, že podpora k občanské angažovanosti by měla vzejít právě ze vzdělávacího systému. 

Ten má podle nich rezervy i co se evropských otázek týče. “Mladí nemají na evropskou integraci jednotný názor. Převažuje sice mírně ten pozitivní, ale ti, co se o ni zajímají do hloubky, nebo jsou jinak politicky angažovaní, mají názor spíše diverzní,” míní Adam Trunečka. Dle Simony Petrů její vrstevníci vyrostli na výhodách, které členství v EU přináší a berou ho jako samozřejmost, ať už se jedná o cestování a s ním spojený výhodný roaming nebo společný trh. Trunečka ale připomněl, že cestování si nemůže dovolit každý. A hlavní výhodu členství v EU, tedy společný trh, pak málokdo vidí na vlastní oči. Zaznělo také, že české vzdělávání dostatečně neakcentuje to, co předcházelo Maastrichtské smlouvě, tedy mírový a bezpečnostní aspekt, který stál na počátku evropské integrace. “Nepomáhá ale ani nekritické blahořečení EU. Spousta věcí je tam špatně, mnoho dobře, tak jako všude. Je třeba připomínat, že my jsme Evropská unie a můžeme ji ovlivnit,” zdůraznil Petr Doubravský.

Sucho a chudoba na věk nehledí

Téma současných starostí mladých ukázalo, že se v mnohém překrývají s tím, co řeší starší spoluobčané. Padla slova jako exekuce, bydlení, vzdělávání, duševní zdraví nebo klimatická změna. Není pravdou, že klima je téma pouze pro generaci Z. “Chodí za mnou i lidé starší, řekněme babičky z vesnic, a řeší úbytek stromů na Kladensku, vysychání studní a seznamují se s tématem klimatické změny,” popsala své zkušenosti Adéla Šípová. “Máme Klub českých turistů, největší lobbistickou skupinou je překvapivě Svaz zahrádkářů. Lidé se o přírodu zajímají. Odkazem současné vlády je bohužel pejorativní náhled na ekologicky angažované lidi,” poznamenal Vojtěch Vašák v nadsázce. Nevyužitý zůstává také potenciál české příkladnosti v třídění odpadu. Lidé se třídit naučili, jak ale připomíná Šípová, pouze 30 % z toho je stát schopen zrecyklovat. Zbytek odpadu končí ve spalovnách. 

Už i dnešní dvacátníci reflektují také systémovou nedostupnost bydlení. Problém sehnat cenově přijatelné (spolu)bydlení v Praze se týká i jich. A přemýšlejí i nad budoucností. “Pokud chceme zakládat ty požadované konzervativní rodiny, potřebujeme bydlení, školky. Dvě třetiny lidí ani nedosáhnou na průměrný plat a na vlastní bydlení šetří 14 let,” připomněl Vašák. Mladí jsou si vědomi, že bez pomocí rodičů mnohdy nemají šanci dosáhnout ani na úvěr. K tomu se váže další český neduh, ke kterému jsou mladí citliví. Exekuční byznys uvrhá spoustu Čechů do spirály chudoby a možné rezignovanosti. Děti z těchto poměrů pak těžko mohou těžit z otevřených hranic a výhodného roamingu, shodli se panelisté, kteří si uvědomují, že díky svému vzdělání a příležitostem patří mezi privilegovanou část svých vrstevníků.

Když jde o duši

Shoda padla také na aktuálnosti tématu duševního zdraví. Dostupnost podpory je stále nízká. Předsedkyně Mladého Pirátstva Georgia Hejduková upozorňuje, že i přes svou kvalitu jsou služby podfinancované a je jich málo, na což doplácejí právě mladí lidé v krizi. “Řešením by mohly být chatovací nástroje, internet je teenagerům bližší,” navrhuje Klára Kocmanová. Duševní zdraví rezonuje napříč generacemi. “Přesto je obecně opomíjené, psychologů a psychiatrů je nedostatek. To problém akorát násobí, dospělí s špatnou psychikou působí na ostatní, učitelé na žáky a rodiče na děti,” míní Petr Doubravský. Tématu psychické nepohody se nyní dostává širší pozornosti i díky pandemii. Nelze však pokaždé čekat na krize, abychom začali hledat řešení. Zdá se, že nastupující generace je připravena přehlížená témata zvednout.

“Mám radost, že se nám do Senátu podařilo sezvat tolik politicky aktivních mladých lidí. Dnešní diskuse s nimi je živým důkazem, že našim mladým není jedno co se v současnosti u nás i ve světě děje. Dává mi to naději na lepší budoucnost pro nás všechny. Málokdy jsem svědkyní tak kvalitní diskuse, která vykazuje prvky kritického myšlení, práce s fakty a ochoty ke skutečné komunikaci s respektem k druhému. Děkuji všem, kdo přišli, a těším se na další setkání,” pozitivně hodnotí setkání Adéla Šípová.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Redakce

Štítky: #Adéla Šípová #sněmovní volby 2021

Související články

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.