Reportáže

Lukáš Černohorský: Vraťme krajině budoucnost!

15. 09. 2021
Sdílet na Facebooku Tweet

Část mé práce, jakožto vašeho poslance, je starat se o svůj region – tedy celý Moravskoslezský kraj. Není proto překvapující, že jedno z mých hlavních témat se týká těžby a navazujících činností s ní spojených. V našem kraji během pár let dojde k úplnému útlumu těžby černého uhlí. Je proto namístě zajímat se o rekultivace a obnovu krajiny. 

cernohor 1

Na území Ostravy došlo k ukončení těžby už před 25 lety, přitom připomínky toho jsou viditelné dodnes v podobě zbylých hald a některých těžebních věží. Největší ostravská halda je Halda Heřmanice, což je umělý kopec vzniklý navršením hlušiny z Dolu Heřmanice a dalších ostravských šachet, který se nachází na území ostravského městského obvodu Slezská Ostrava. Správcem odvalu je státní podnik DIAMO, odštěpný závod Odra, do kterého byl v rámci útlumu hornické činnosti vyčleněn v roce 2002 ze společnosti OKD.

Problém s touto haldou je, že již od 90. let je zde poměrně významná termická aktivita. Jednoduše řečeno to tam hoří uvnitř. Kvůli její sanaci se rozhořel také spor mezi státem a soukromou firmou. Součástí areálu je skládka nebezpečného odpadu z chemické výroby (1980-1990), který ale, jak jsem se dozvěděl, nepatří pod státní podnik, ale ovlivňuje jeho činnost. Dalším problémem této 267 m.n.m. vysoké haldy je, že narušuje přirozené proudění vzduchu krajinou, což je problém hlavně v zimních měsících, kdy V Ostravě dochází k největšímu znečištění ovzduší. Proto jsem se sešel s vedením DIAMO, abych zjistil, jak je současná rekultivace řešena, jak to tam vypadá a jak by se dal tento areál využít, až se podaří dotáhnout rekultivaci do konce. 

Zajímala mě především termická aktivita, která vzhledem k tomu, co vše je v haldě uloženo, by mohla být nebezpečná pro občany žijící nedaleko haldy. Termická aktivita se dle projektové dokumentace řeší již od samého počátku. První pokusy uhasit a schladit prohořívající části byly už v letech 1999 – 2004. Udělala se řada opatření, včetně odvozu části hlušiny, rekultivace atd., ale to vše zatím neuhasilo haldu úplně, a proto musí sanace pokračovat. Pro zabránění rozšíření požáru byla vybudována vzdušná stěna, která odděluje hořící část od té nezasažené. K urychlení utlumení termické aktivity by měla přispět speciální metoda sanace prostřednictvím 180 vrtů se speciální směsí, která by měla teplotu hlušiny snižovat. Tyto vrty jsou zde od minulého podzimu a v blízké době by mělo dojít k vyhodnocení, zda se jejich prostřednictvím podařilo termickou aktivitu snížit. V případě že ano, bude DIAMO s touto metodou pokračovat. Po celou dobu rekultivačních prací se musí řídit zákonem. Mimoto se halda samozřejmě neustále monitoruje a to včetně dopadů na okolí podle projektu sanace.

Po technické a biologické rekultivaci má státní podnik za úkol uvést toto místo do stavu v souladu s územním plánem. Nabízí se otázka, co bude s tímto místem po ukončení veškerých rekultivačních prací? Vzhledem k tomu, že se oblast nachází v blízkosti obytné části a hned vedle je v přírodní památka Heřmanický rybník s naučnou stezkou, bylo by vhodné využít toto místo pro volnočasové aktivity, podobně jako je tomu u haldy Ema. Měl jsem možnost podívat se přímo na haldu, kde je vstup veřejnosti zakázán kvůli již zmíněné termické aktivitě a nedokončené rekultivaci. Nicméně prostor je tu jako dělaný pro turistické a cyklistické stezky. Výhledy do okolní krajiny jsou úžasné a řekl bych, že i stejně zajímavé jako ze známé Haldy Ema. 

Co se týče problému s ovzduším a prouděním vzduchu, tak se zde plánuje snížení výšky kopce o 30 metrů, aby nenarušoval přirozené proudění větrů v krajině. Práce na haldě s sebou prašnost samozřejmě přináší, nicméně jsou povinni pravidelně kropit cesty, na nichž se pohybuje těžká technika, což během mé návštěvy areálu probíhalo. 

Probíhající spory mezi státním podnikem a soukromou firmou bude muset vyřešit soud. Doufám, že tento spor nijak neovlivní probíhající přípravy na budoucí možné využití této oblasti pro sport a rodinné rekreační účely. 

Autor Lukáš Černohorský je poslanec za MSK

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Lukáš Černohorský

Štítky: #ekologie #Lukáš Černohorský #Moravskoslezský kraj #životní prostředí

Související články

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.