Jiskřivá mezigenerační diskuse o dostupném bydlení

Formát MEZIGENERACE počítá s odborným úvodem, dále s osmi aktivními „panelisty“ a následným zapojením dalších diskutujících v několika okruzích otázek. Svižnost zaručuje časomíra, která hlídá dodržování časového limitu pro každý příspěvek. Moderátoři – střídají se Lenka Nováková nebo Tomáš Guth Jarkovský, zároveň spoluautoři projektu  - kladou otázky a řídí respektování pravidel formátu a slušné diskuse.

A co přinesla MEZIGENERACE tentokrát? V krátkém úvodu Zuzany Freitas Lopesové se objevilo základní dilema : je dostupné bydlení právem nebo potřebou? Česká ústavní legislativa o právu na bydlení explicitně nehovoří. Zákon o dostupném bydlení je zatím ve stadiu příprav. Odborné vymezení tématu přineslo i překvapivá fakta: průměrné náklady na bydlení v hlavním městě aktuálně dosahují 41% průměrného příjmu. Pro nízkopříjmové skupiny v celé republice může být tento poměr ještě mnohem nepříznivější. Ohroženi jsou senioři stejně jako mladé ročníky, ale bytový problém začíná být hrozbou i pro střední třídu. Ceny nájmů bytů totiž rostou dvakrát rychleji než příjmy. 

Diskuse k tématu byla empatická a zároveň jiskřivá. I když převažoval názor, že dostupnost bydlení NEMÁ být individuální záležitostí každého jednotlivce, argumenty a důvody se různily. Diskutující mládež vnímala problém z globálního pohledu i z hlediska principu solidarity ve veřejném prostoru. „Socioekonomické postavení jedince závisí mnohem více na náhodě, například kde a komu se narodíme, než na schopnostech a úsilí konkrétních osob“, uvedla Kateřina Stojanová. 

Senioři to vnímali podobně, i když neměli jednoznačné návrhy na řešení.  „Kdo může, ať se zajistí sám. Kdo nemůže, tomu musí stát pomoci“.  Jak zmínil Jiří Fiedler :„Právo na bydlení je problémem všude ve světě“. V diskusi padlo, že podstatný není nedostatek bytů, ale jejich využitelnost, kontrola a důslednější regulace obchodu s bydlením, zejména investičního bytového trhu a trhu tzv. sdíleného bydlení. 

Trh problém s bydlením sám o sobě nevyřeší, zasáhnout musí stát, domnívají se především junioři. Stát by měl podle nich nastavit odpovídající legislativu. Senioři vidí také roli státu v regulaci developerských aktivit včetně přepracování stavebního zákona. Nebyla ovšem shoda, jak dalece se mají na řešení podílet i místní samosprávy. Různé názory se objevily vůči snahám o regulaci nájemného a zdanění několikanásobného vlastnictví bytů. Podle Matouše Fialy z Mladého Pirátstva se kupříkladu v Berlíně zavedení regulace nájemného příliš neosvědčilo.

S každým příspěvkem se objevovaly další roviny a úhly pohledu. Téma nebylo snadné a roli hrály i osobní zkušenosti, příklady z okolí nebo inspirace ze zahraničí. V závěru ale většina diskutujících, mladých i těch zkušených, dospěla k názoru, že nástroje k řešení existují, jen by měla být větší politická vůle je použít. Brzdou je totiž neochota jít proti zaběhnutým praktikám a obecně politický strach problém bydlení otevřít. 

Autor: Lenka Nováková

Štítky: #Mezigenerace

Související články

• Mezigenerace: Odstartovala nová série diskuzí, tématem byly dezinformace

• Pirátští senioři a mládež otevřeli v mezigeneračním dialogu téma rovnosti žen a mužů