Média

Snižování počtů spárkaté zvěře a tlak lobistických skupin? Proběhl kulatý stůl odborníků k novele zákona o myslivosti

30. 03. 2021
Sdílet na Facebooku Tweet

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny uspořádal dnes kulatý stůl k novele zákona o myslivosti. Spolu s osmi panelisty z řad odborné veřejnosti se akce zúčastnilo celkem 76 lidí. Účastníci se shodli na tom, že změna zákona je krok pozitivním směrem, ale k vyřešení současných problémů je nezbytné předložit nový komplexní zákon o myslivosti. Největší rozpory se týkaly práv vlastníků pozemků vůči myslivcům a ochrany ohrožených druhů živočichů.

kulaty stul sparkata zver

Mgr. Patrik Mlynář, náměstek pro řízení sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství, uvedl, že novela zákona zavádí elektronizaci, což bude levnější a uživatelsky komfortnější. Kromě toho docenil možnost navýšit plán lovu a sankcionovat jeho neplnění. Zdůraznil, že ambicí je snížit množství spárkaté zvěře působící škody

S tím souhlasil Ing. Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí, který dodal, že cílem celé úpravy je vyvážený stav ekosystému. Díky koordinaci s Ministerstvem zemědělství by měla být novela mysliveckého zákona v souladu s invazní novelou, kterou bude Sněmovna v následujících týdnech projednávat.

Ing. Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty, uvedl, že zásadně odmítá plánování myslivosti na základě posudku třetí strany a předkládání markantů lovené zvěře. Vlastníci podle něj nevyužívají důsledně současný zákon. Podle Českomoravské myslivecké jednoty žádná nová úprava práv vlastníků není potřeba, nicméně novelu podporuje.

Obecnější pohled přinesl doc. Ing. Vlastimil Hart Ph.D. z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, který položil otázku, zda je snahou opravdu snížit počty spárkaté zvěře a účinně chránit životní prostředí, nebo zda zákonná úprava podléhá zájmu často ne moc početných zájmových skupin a naráží na neschopnost domluvy mezi myslivci, lesníky, hospodáři a ochranáři přírody. Na spory doplatí především zvěř a ekosystém lesa. Neřeší se totiž životní prostředí zvěře ani drobná zvěř, ale pouze snižování stavů spárkaté zvěře.

Ing. Richard Podstatzký, místopředseda Sdružení vlastníků obecních lesů, informoval o vytvoření platformy hospodářů v krajině, ve které jsou sdruženi vlastníci i ochranářské organizace. Prioritami této platformy je plánování lovu podle škod na porostech, výkon práva vlastníků pozemků, změna minimální velikosti honitby, vypuštění zvláště chráněných druhů živočichů ze seznamů lovené zvěře a hrazení škod způsobených zvěří. Zdůraznil, že novelizace měla obnovit krajinu po kůrovci a umožnit zalesnění holin. Velikost holin v ČR vychází na 65 000 hektarů, každým rokem se zvyšuje. K zalesnění bychom potřebovali 350 000 000 sazenic za 3,5 miliardy korun; výsadbu za 2,1 miliardy korun; přípravu pasek za 1,3 miliardy korun, oplocení 2 miliardy korun, tedy dohromady 8,9 miliard korun. Alternativou k těmto výdajům je přirozené zmlazení, kterého ale nelze dosáhnout bez snížení stavů spárkaté zvěře.

MVDr. Jaromír Bláha z hnutí DUHA uvedl, že vlastníci lesů nemají jinou možnost než snížit stavy spárkaté zvěře, ale nemohou k němu přistoupit kvůli oddělení myslivosti od vlastnictví pozemků. Miliardy vynakládané na obnovu lesů jsou tudíž konzumovány přemnoženou zvěří. Vládní novela pouze odkládá o rok řešení problému, prováděcí předpisy jsou prakticky stejné jako k variantě z roku 2019, a dokonce došlo k vypuštění maximálních počtů zvěře, což je zásadní prvek pro funkčnost zákona. Je potřeba přijmout zcela nový zákon o myslivosti, a do té doby udělat alespoň základní úpravy v současném zákonu, zejména zakázat pronájem honiteb ve státních lesích, na který normální myslivecké spolky nedosáhnou a nájemci si nepronajímají honitby za účelem udržitelného hospodaření. Dále je nutné ze seznamu zvěře odstranit zvláště chráněné druhy.

Daniel Pitek z Asociace soukromého zemědělství uvedl, že komunisté vytvořili z myslivosti kratochvíli pro funkcionáře a zdroj devizových prostředků bez znalosti zásad lesního hospodaření. Po návratu společnosti k demokratickému právnímu řádu nebyly učiněny významné změny v zemědělství ani myslivosti. Myslivost je odloučena od hospodaření, práva mají pouze uživatelé a držitelé honiteb, vlastníci jsou na právech okleštěni. Lesníci nesou náklady a nemají vliv na způsob myslivosti. Vlastníci a lesní hospodáři musí mít stejná práva jako v Rakousku, Německu či jako jejich předci v historii. Je potřeba změnšit minimální výměru na 250 ha a umožnit výkon práva vlastníkům.

Dodatek od Dany Balcarové, předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí, předkládá k návrhu zákona pozměňovací návrhy, které by zakázaly barbarské norování lišek, zajistily základní standardy pro lišky držené v zajetí za účelem výcviku psů nebo uložily uživateli honitby a  povinnost usmrcovat invazní druhy živočichů. Piráti podporují posílení vlivu vlastníků pozemků na myslivecké hospodaření na jejich pozemcích, neboť myslivost má zásadní vliv na možnost udržitelného hospodaření.

Odkaz na zvukový záznam z kulatého stolu 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Redakce

Štítky: #Dana Balcarová #ekologie #lesnictví #Ministerstvo životního prostředí #životní prostředí

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.