S Ivanem Bartošem o sdílení i libereckých baronech

 JABLONEC NAD NISOU Ivan Bartoš je český internetový arcibukanýr. Tenhle rodák z Jablonce totiž stojí v čele České pirátské strany, politického uskupení, které na síti prosazuje maximální svobodu. Bartoš, který se mimochodem pyšní titulem PhDr. v oboru informační věda, se v posledních několika dnech nezastavil. V diskusi, která se rozjela po zátahu FBI na sdílecí server Megaupload. com, má coby šéf českých Pirátů docela důležité slovo.

Soud v Liberci dal před časem podmínku šestnáctiletému mladíkovi, který umístil na internet odkazy k bezplatnému sledování dvou a půl tisíc filmů, čímž prý způsobil škodu za 138 milionů korun. Znáte ten případ?

 Jsme s tím člověkem v kontaktu. Celá ta situace nám přijde absurdní, a to jak postup České protipirátské unie, tak policie při zjišěování údajné škody. Navíc ten kluk sdílel pouze odkazy na filmy, které byly uložené někde jinde. Pokud se z našeho pohledu něčeho dopustil, tak maximálně krácení daní z příjmu za reklamy, které se na jeho serveru zobrazovaly.

Rozsudek zatím není pravomocný. Myslíte, že by tento kluk mohl jít v krajním případě i do vězení?

 Sdíleč samozřejmě „sedět“ nepůjde, jen se z něj budou snažit vydřít nějaké peníze, tak jak to zkoušejí i jiné organizace, které údajně chrání práva autorů. Všechny tyto aktivity, zaměřené na jednotlivce, fungují jako odstrašující případy pro neinformovanou veřejnost.

Máte informace o tom, že by měl v Libereckém kraji někdo další podobné problémy se zákonem kvůli sdílení na webu?

 Je téměř jisté, že i v Libereckém kraji jsou lidé perzekvováni kvůli sdílení. Například fotobanky Isifa a Profimedia po celé republice rozesílají dopisy, ve kterých žádají zaplacení 20 000 korun za použití miniatury jedné fotografie.  

Se sdílením a stahováním filmů souvisí i zkušenost ředitele libereckého kina CineStar, který mi před časem vyprávěl, jak do kina volávají policii na lidi, kteří si během promítání natáčejí potají filmy na videokameru. Jejich úlovky pak končí na webu, odkud si je další lidé stahují. Je už toto záležitost, kterou je třeba trestat?

 Tady jde především o porušení obchodních podmínek kina, se kterými zákazník souhlasí zakoupením vstupenky. Takový prohřešek tedy může být předmětem občanskoprávního sporu a soud jej ochotně adekvátně potrestá. Piráti s natáčením filmu v kině nesouhlasí, ale naštěstí je to i natolik bezvýznamný druh pirátství, že se jim ani příliš zabývat nemusíme.

Stahujete vy sám filmy, hudbu a další obsah z webu? A platíte za něj?

Mám doma knihovničku zhruba 300 originálních DVD filmů a pár hudebních cédéček. Občas si z internetu něco stáhnu, převážně hudbu k poslechu, ale nejsem nějakým velikým sběratelem.

Hypoteticky: mám v Liberci rockovou kapelu, pronajmeme si studio, natočíme desku, vyrobíme si svépomocí cédéčka a pak je budeme chtít na našich koncertech prodávat. Zájem bude ovšem minimální, všichni si naši desku raději zadarmo stáhnou z webu. Proděláme pár desítek tisíc a příště buï žádnou desku nenatočíme, nebo to uděláme doma na koleně s mizerným zvukem a svépomocí vyrobeným, tedy nehezkým bookletem. Nebojíte se takového vývoje, tedy, že stahování sníží kvalitu uměleckých děl?

To ovšem primárně není otázka pirátství, nýbrž technologického pokroku. Hudební CD už jsou dnes mrtvý formát. Je to, jako bych se divil, že neprodám magnetofonové pásky. Na druhou stranu, něco se prodá, zvlášě, když na CD budou třeba autentické podpisy, které kopírovat nejdou. A to, co si fanoušci stáhnou z webu zdarma, zase podpoří návštěvnost koncertů a popularitu kapely, která se pak třeba dostane do rádií a efekt se bude nabalovat... Když bude zájem o podepsaná CD, časem nejspíš budou mít fanoušci zájem i o jiné předměty, oblečení a podobně, které bude kapela prodávat na koncertech a přes internet. Ostatně tomuto novému modelu se již přizpůsobují nejen začínající kapely, ale i takové hvězdy, jako je Karel Gott.

A co spisovatelé? Vezměme si opět hypoteticky třeba takového Marka Řeháčka, který píše populárně naučné knihy o Liberci. Nad psaním stráví třeba rok, stojí ho to nejen úsilí, ale asi i peníze. Tištěnou knihu si potom někdo koupí, převede ji do digitální podoby a hodí na uloz.to, odkud si ji lidé bezplatně stáhnou. Předpokládám, že mi odpovíte, že v dnešní době jsou autorská práva přežitek, že sdílení není zločin atd. Nicméně, je to vůči spisovateli fér amá on vůbec nějakou možnost, jak tomu zabránit?

I spisovatel si v tomto případě musí zvážit „rizika podnikání“. Pokud chce primárně vydělat balík, tak pro něj možná psaní historickonaučné literatury není ta správná činnost. Na podobné knihy existují i podpůrné programy nebo lze sehnat sponzora. Jisté možnosti jsou i v tom vyrobit knihu takovým způsobem, že ji digitální podoba nemůže nahradit. Třeba tam dát plastickou mapu a podobně. Kniha se stane artefaktem sama o sobě, který mají lidé tendenci si kupovat. A digitální kopie budou dobrou reklamou na její koupi. Myslím si, že prodej papírových knih sice poklesne, ale nikdy zcela nezanikne. Sám si papír kupuju a nijak to nesouvisí s tím, jestli si knihu mohu stáhnout. Spisovatel pak může o knize dělat přednášky, besedy, autorská čtení a mít příjmy z této činnosti. Například Paulo Coelho, autor celosvětových bestsellerů, pirátství podporuje.

Změní se podle vás současná „stahovací“ praxe někdy? Dostanouli lidé technologickou možnost rychle a lehce nakupovat třeba právě knížky na síti, budou to dělat? Nebo je prostě zažitá praxe – co je na internetu, to je zadarmo – nepřekonatelná a konzumenti budou i při možnosti legálního jednoduchého nákupu dál radši stahovat bezplatně, někdo by řekl krást?

Lidé jsou ochotni platit za službu, pokud je cena přiměřená a proces platby jednoduchý. Systém prodeje postavený na platbě za kopii, jejíž vytvoření přitom nic nestojí, už je přežitý. Budoucnost zřejmě mají paušální platby, prémiové účty a dobrovolné příspěvky, třeba pomocí mikroplatebního systému Flattr. Řada z těch, kdo si dnes platí prémiové účty, bude kvůli pohodlí využívat tyto nové portály. Některým spíš bude dál vyhovovat stahování, které je nezávislé na velkých vydavatelských domech.

A jak vidíte obecně vývoj v téhle oblasti? Jak budeme podle vás třeba za dvacet let sledovat filmy a pouštět si hudbu? A co to udělá s dnešním byznysem? Přežijí hudební vydavatelství, filmová studia, knižní nakladatelství?

Bude méně megafilmů, méně filmů typu „to musí všichni vidět“. Respektive poklesne vliv drahé reklamy, aby se z filmu stal „trhák“. Naopak vzroste vliv sociálních sítí, šíření informací o filmu mezi přáteli, šanci tak dostanou i filmy, které na masivní reklamní kampaň nemají. Bude víc nízkorozpočtových filmů, silně vzroste úloha product placementu. Myslím, že klasická kina mohou přežít, když si zachovají funkci „návštěva kina = společenská událost“. Pokud je ale cena vstupenky vyšší než útrata v běžné restauraci, bude to těžké.

Zpět do regionu: sestavíte letos v Libereckém kraji kandidátku do krajských voleb? 

Postavíme kandidátky ve všech krajích, tedy i v Libereckém. Je to výborná příležitost, jak získat pro pirátské myšlenky další lidi v regionech. Již nyní jsme na tvorbě kandidátek začali pracovat a oslovujeme naše příznivce.

Kdo bude vaším lídrem, kandidátem na hejtmana?

Předpokládám, že předseda krajského sdružení Petr Vyhnal.

Čím chcete voliče v Libereckém kraji oslovit?

Chceme lidem ukázat, že Piráti řeší zásadní problémy lidského života ve 21.století a že problematika stahování není pilířem naší činnosti, jak se to neustále snaží většina médií zjednodušovat. V krajských volbách budeme klást důraz na transparentní bankovní účty krajů, nemocnic a škol, průhledná výběrová řízení s možností připomínkovat již samotná zadání a na informační infrastrukturu, to bude myslím lidem na Liberecku víc než sympatické. Celkově nám jde o větší podíl občanů v politice a samosprávě, aě už mezi Piráty nebo v krajských referendech k podstatným věcem.

Vidíte v regionu politiky, s nimiž byste mohli spolupracovat na tématech, která vás zajímají?

Na konkrétních tématech se nebráníme spolupracovat s kýmkoliv, pokud je ochoten věci řešit transparentně, což bohužel náš potenciál v současném politickém prostředí značně snižuje. Osobně jsem fandil formaci Změna pro Liberec, která uspěla až tak, že se pan Korytář stal primátorem. Jak všichni víme, dlouho si ho mezi sebou liberečtí baroni nenechali. 
 

Autor: Jan Stránský, MF Liberec