RNDr. Otakar Mach: Očkovat, nebo ne? Toť otázka …

Většinu svého života jsem strávil v laboratoři, pracoval jsem s viry, které u zvířat vyvolávají nádory a leukémie, u lidí HIV vyvolávající AIDS. Když jsem kolem roku 1960 začal v ÚHKT pracovat na experimentální leukémii u myší, dostal jsem za úkol zjistit, zda původcem není virus. Tato leukémie, nalezená u myší MUDr. Pujmanem, se dala přenášet extraktem ze slezin na další pokolení myší a byla ve VÚFB  a ÚHKT používána jako model při vývoji léků proti lidské  leukémii. Mnozí kolegové byli přesvědčeni, že jsem se pomátl: virus a leukémie - je to vůbec možné? V roce 1966 jsme publikovali v časopise Neoplasma, že původcem této leukemie je virus a dokumentovali jak obrázky z elmikroskopu, tak  dalšími laboratorními metodami. Za měsíc prof. Smetana v Neoplasmě náš nález potvrdil obrázky z elektronového mikroskopu. Přešel jsem na ÚMG ČSAV, kde jsem na problematice retrovirů a HIV dále pracoval.

Tolik úvodem, abych vám dokázal,  že jsem s viry pracoval nejen hlavou, ale i rukama.

Když se člověk setká s novým patogenem, proti kterému si ještě nevytvořil protilátky, je onemocnění fatální. Příklad máme třeba u Eskymáků, které kosila rýma, kterou je nakazili Evropané… Podobně je tomu, když se některý virus u zvířat změní tak, že může infikovat lidi. To je případ současné    pandemie coronaviru - Covid19.

Na  nový virus se musí okamžitě hledat nový lék. Zkoušet, zda se nějaký najde mezi již známými léky a ihned začít pracovat na léku novém, zcela specificky zaměřeném na tento virus. Na současnou situaci mám takovou říkanku: „Když na virus není lék tak nastane středověk“. Ano, jsme na tom stejně jako ve středověku, musíme se vrátit ke stejné ochraně jako naši předkové: karanténou a rouškami. Místo malování vápnem na dveře s nemocnými  nám vše maluje  televize.

Koronavirus není v novodobých dějinách jedinou epidemií
Málokdo ví, že jsme prodělali od roku 1945 několik závažných epidemií. Epidemii žloutenky typu A (nemoc špinavých rukou) a  AIDS. S první epidemií se Československo úspěšně vyrovnalo důslednou hygienou a  preparátem imunoglobulinů. Mozkem jeho přípravy byl ÚHKT, který vedl prof. MUDr. Jaroslav Hořejší; výroba probíhala v dnes již neexistujícím ÚSOLu. Virus se šířil vodou a „špinavýma“ rukama. Prevence byla snadná: čistota a tepelné opracování potravy. Gamaglobulin so objevil velice brzy, vyráběl se již od roku 1950 ve zmiňovaném ÚSOLu.

Také byla velice rozšířená virová leukemie hovězího dobytka. Původcem byl retrovirus, nemocné krávy se musely vybít, ekonomické ztráty byly velké. Nemoc se podařilo eradikovat zavedením jednoúčelových injekčních stříkaček. To byla práce veterinářů.

Na počátku 80. let se objevil AIDS, šíří se pouze krví – transfuze, narkomani, a pohlavním stykem. Šíření krví se zamezí důsledným testováním dárců krve na HIV protilátky.  V Bethesdě v laboratoři  R.C.Galla pracoval MUDr. Mikuláš Popovič z Onkologického ústavu SAV v Bratislavě. Podařilo se mu vytvořit buněčnou linii, ve které se dal in vitro „pěstovat“ HIV. To byl obrovský úspěch,  neboť Popovičův objev ihned umožnil rozvinout  výzkum HIV a hlavně vypracovat testy na protilátky a PCR testy na virovou RNA. Tady také stačila hygiena, testování a hlavně zdravý rozum. Kdo nechtěl, neonemocněl. Jak prosté.

Koronaviry se šíří vzduchem, tady pomohou pouze roušky a karanténa. To je tedy ten návrat do středověku. Ale oni naši předkové měli zkušenost, léky ani znalosti nebyly, očkování se začalo používat až koncem 18. století. Roušky, karanténa a označování domů, kde jsou nemocní. A čekalo se na promoření. To jsou ta opatření přejatá od předků. Měli bychom je ukázněně dodržovat, jejich nerespektováním  virus dále rozšiřovat!

Virus bude vždy o krok před námi
Tvrdí se, že vláda jedná zmateně a mění svá rozhodnutí. Já si myslím, že je mění proto, že neodmítá požadavky opozičních politiků. Lidé si už musí zvyknout, že viry, jejich replikace a další šíření  patří do sféry přírodních zákonů, kde není místo pro zákony lidí. Virus bude vždy o krok před námi. Ne, že by byl inteligentní, ale lidé jsou hloupí, když si myslí, že přechytračí přírodní zákony. Pouze léky šíření viru nezabráníme. Musíme viru preventivně zabránit vniknout do lidské buňky.  K tomu slouží vakcinace neboli očkování.

Donedávna byly hrozivou chorobou pravé neštovice.  Letos tomu bude 225 let první úspěšné vakcinace proti pravým neštovicím Edwardem Jennerem. Tento lékař si všiml, že ženy, které dojily krávy, nikdy neonemocněly pravými neštovicemi. Při dojení se totiž nakazily kravskými neštovicemi. On usoudil, že je kravské neštovice ochránily od infekce těmi pravými. Z vřídků nemocných krav odebíral tekutinu a vpravoval ji zdravým lidem. Ti nakaženi nebyli. Kráva se latinsky řekne vacca.  Jenner tekutinu nazval vakcinou a celý postup vakcinací.

Co je a jak funguje vakcinace?
Vakcinace vyvolává v člověku tvorbu specifických protilátek na dosud neznámý antigen. Paměťové buňky si antigen zapamatují a při dalším setkání (infekcí virem) spustí syntézu protilátek. Vakcíny jsou oslabené nebo inaktivní viry nebo bílkoviny z membrány viru vážící se na receptor na buňce. Nebo se  vloží gen pro tuto bílkovinu do jiného viru, který se replikuje v lidské buňce, ale nevyvolává nemoc. Jak se replikuje, tvoří se bílkovina toho „zlého“ viru a  vytvoření protilátek. Tomuto viru -„nosiči“ -  se říká vektor.

Nejmodernější vakcinace je použití mRNA.  Není používán ani původní virus, ani žádný vektor. Vakcínou je přímo mRNA, která se syntetizuje na virové RNA  pro spike protein zcela „in vitro“, bez účasti buněk.  Takto získaná mRNA  obsahuje informaci pouze pro syntézu virové struktury (výčnělku, spike). V dalším kroku se zbaví všech příměsí z reakční směsi, obalí se tukovým obalem na ochranu před štěpícími enzymy a spolu se stabilizátorem a pufrem je uložena do transportní lahvičky. Stabilizátor a pufr jsou chemikálie běžně používané při výrobě vakcín. Při  aplikaci do svalu mRNA (stále v tukovém obalu) vnikne do buňky, kde po vstupu do cytoplasmy se naváže svou specifickou strukturou na polysom, což je buněčná „továrna“ na bílkoviny. Představte si to jako běžící pás: na jedné straně jede mRNA s předpisem bílkoviny a na druhé straně vzniká nová bílkovina. Ta se ihned transportuje k buněčné membráně, na jejíž vnější straně vytvoří spike. To je signál pro imunitní systém: „ Pozor, zde je něco nového“ -  a rozjede se imunitní odpověď. Po skončení své úlohy se mRNA ihned rozloží. Není pravda, že je vložena  do lidského chromozomu.  V lidské buňce neexistuje žádný systém zpětného přepisu RNA - DNA a integrace do jaderné  DNA – chromozomu. Reverzní transkripce je výhradně u retrovirů, neboť je důležitou složkou jejich životního cyklu. 

Pokud vám to bude někdo tvrdit, tak mu řekněte, že říká stejný nesmysl, jak že Země je středem Vesmíru a je placatá.

Prostudoval jsem si všechny údaje k dostupným vakcínám mRNA a s vektory. Všechny jsou vyrobeny známými postupy, neobsahují žádné toxické látky a mají dobrou účinnost. Slabinou mRNA vakcín je jejich tepelná nestabilita,  to se může časem zlepšit.

Po první dávce ještě nejste chráněni, ale až po 14 dnech od druhé dávky - to uvádějí výrobci obou vakcín. To znamená, že do té doby musíte zachovávat středověk: chránit se rouškou a dodržovat karanténu! Lék, aby účinkoval, tak mu musíte věřit - tak tomu je i s vakcínou.

Znáte mne, jsem jeden z vás. Občas napíšu něco do Devítky, s manželkou jsme v naší sokolské jednotě cvičili vaše děti. Očkovat se nechám také, musím jít příkladem.

RNDr.  Otakar Mach, CSc. (*1934) vystudoval obor biochemie na Univerzitě Karlově. Pracoval ve výzkumném ústavu, kde se účastnil výzkumu molekulární biologie a stal se významným vědcem v oboru. V Praze také poznal svojí budoucí manželku, oženil se a má dvě dcery. Přednášel na Přírodovědné fakultě na Univerzitě Karlově v Praze. Po obnovení Sokola v roce 1990 se přihlásil za jeho člena. Nejprve v Tělocvičné Jednotě Sokol Vysočany, později přešel do TJ Prosek. V roce 2012 městská část Praha 9 udělila čestnou cenu za významnou obětavou práci v sokolské tělocvičné jednotě. Je členem České obce Sokolské na Praze 9. Dodnes si zachoval optimistický přístup k životu.

Autor: RNDr. Otakar Mach, CSc.

Štítky: #covid 19 #koronavirus #očkování #zdravotnictví

Související články

• MUDr. Antonín Nechvátal: Koronavirová výzva českému zdravotnictví