Odborně

MUDr. Antonín Nechvátal: Koronavirová výzva českému zdravotnictví

01. 02. 2021 | 3 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Po bezstarostném létě bez omezení, po malé pozornosti ohniskům infekce a předčasném rozvolnění  přišla zima s druhou větší vlnou koronavirové epidemie se smrtícími následky. Situace je v naší zemi špatná. Česká republika představuje v zahraničí černou koronavirovou díru pro vysoké počty infikovaných oproti Německu i Rakousku. Tam ale byly v létě ústenky povinné ve vnitřních prostorách. Počty nově diagnostikovaných vystoupaly u nás až  ke dvaceti tisícům. Nyní třetí týden oscilují okolo deseti tisíc. Zemřelo přes 16 tisíc lidí a umírají i mladší. Úmrtnost naší populace je v letošní zimě podle statistik dvojnásobná proti dřívějším letům. Epidemie v Evropě stagnuje, promořuje ji ale anglická mutace, která zrychluje šíření onemocnění. Další nové mutace mohou být více patogennní a smrtnější.

Nechvatal-kolaz

České zdravotnictví a zdravotníci zvládali epidemii velmi dobře, ale jsou patrně na hranici svých možností. Naše robustní síť nemocnic nás ochránila, ale její kapacity jsou hraničně naplněny. Rezervy intenzivních lůžek jsou v krajích malé, v Karlovarském kraji skoro žádné. Zajištění péče          pro zdejší pacienty v Německu ministerstvo zdravotnictví přes výzvy hejtmana i petici zatím odmítá. Nově vzniká potřeba rekonvalescentní postkovidové péče o pacienty s komplikacemi. Využití unikátního potenciálu českého lázeňství je v současné době v možné rekonvalescentní postkovidové léčbě. Stranou pozornosti zůstala armádou vybudovaná nemocnice v Letňanech i armádní záložní nemocnice v Těchoníně. 

Dlouhodobě musela být silně redukována péče o nekovidové pacienty, diagnostika a prevence ostatních nemocí, včetně onkologických. Při ustupování epidemie lze očekávat, že bude diagnostikováno  více těchto nemocí a navíc je bude nutné léčit v pokročilejších stádiích. 

Finanční prostředky směřující do zdravotnictví /v procentech HDP/ již naštěstí stouply z tragických 7,1 % z roku 2017, přes 8,1 % roku 2018 výše. Ovšem při průměru zemí Evropské unie 8,8 %, kdy ale Německo a Rakousko mají dlouhodobě využito pro zdravotnictví přes 11 % HDP. 

Náš stát dlouhodobě neprezentuje kompletní data transparentně, neumí s nimi dobře pracovat a docházet na jejich základě  k odborným východiskům pro exekutivní praxi. Poskytovaná data jsou nekompletní a je s nimi leckdy účelově politicky nakládáno. Přesnější výsledky by umožnily lepší predikce vývoje epidemie, identifikaci rizikových skupin a posouzení cílených opatření. Mnoho informací je tajeno, někdy možná i nezáměrně a dostatek dat nemají k dispozici ani poslanci a senátoři Parlamentu. Dlouhodobě potřebné jsou expertní týmy na úrovni vlády a ministerstev se složením  známým veřejnosti, jejich výstupy, výsledky projednávání vládou a následné exekutivní kroky. Stát selhává v odůvodňování jednotlivých kroků, které jsou často chaotické. Fungují velké supermarkety, veřejná doprava je v městech bez limitace a řada malých obchodů je naopak možná zbytečně zavřena. Situaci dokreslují protekce při očkování, utajené oslavy za účasti krajského policejního ředitele a především nedisciplinovaná veřejnost na demonstracích bez ústenek za účasti exprezidenta. Diskutabilní je otevírání škol bez testování žáků a jistoty jejich brzkého opětovného neuzavírání. Opatření, která se nemění každým dnem, každou hodinou, takže nikdo vlastně  nikdo ani již neví co je platné. Vláda by měla v této krizové situaci maximálně spolupracovat s opozicí a kompletně informovat.  Veřejnosti by měl být také znám časový horizont a perspektiva epidemie. 

Řešením epidemie je očkování. Úspěchem vědy je, že první očkovací látky byly k dispozici již  koncem roku 2020. Ovšem v naší zemi neproběhla viditelná proočkovací kampaň doporučovaná EU.  Nízká podpora očkování v populaci přesto pomalu vystoupala nad 50 % procent populace a roste k 60 %.  Potřebné je nejméně 70%  proočkování populace. Představená očkovaní strategie je málo ambiciózní. Do konce března 2021 by mělo být proočkováno milion našich občanů. Distribuce očkovacích látek nebyla zcela transparentní. Identifikace segmentů populace prioritních pro očkování je nejasná. Ministerstvo zdravotnictví ale vyhlásilo 27. 1. 2021, že přerušuje očkování první dávkou, protože docházejí vakcíny. K 29. 1. 2021 bylo aplikováno 264 433 očkovacích dávek. Jedna dávka očkovací látka Pfizer/BioNTech přitom stojí asi jen 300 korun.

Chaotickou situaci rámují rychlé výměny ministrů zdravotnictví a vedení ministerstva, odcházení šéfa očkovací kampaně a Státní zdravotní ústav jako očkovací centrum pro vyvolené. Z dlouhodobě trvající krizové situace vyplývá nutnost reformování mechanismů státu, počínaje krizovým řízením ministerstev, budování kvalitních expertních týmů, zajištění dostatku kvalifikovaného zdravotnického personálu a vytvoření potřebných rezerv zdravotnického materiálu, technik a dalších souvisejících oblastí. Reforma ministerstva zdravotnictví by měla zahrnout celou hygienickou službu včetně ochrany a podpory veřejného zdraví, měly by fungovat expertní  týmy pro infekční choroby, epidemiologii, mikrobiologii, virologii a očkování, které mají velký význam pro zdraví a bezpečnost obyvatel. Očkovací politika by měla směřovat k otevření českých statistik včetně snadného hlášení nežádoucích účinků a k transparentnímu poskytování informací. Potřebná jsou data o očkování v rámci EU, USA i WHO. Výroba  zdravotnických ochranných pomůcek a zdravotnické techniky by měla být ze strategických důvodů v maximální míře tuzemská a realizovaná českými podniky. Public health – veřejné zdravotnictví jako moderní obor by mělo být plně rehabilitováno. Jeho principy by se měly prolínat celám ministerstvem i naším zdravotním systémem. Kroky ministerstva zdravotnictví i vlády by měly směřovat k plnému zajištění zdravotnické infrastruktury státu.

Reforma selhávajícího Státního zdravotního ústavu (SZÚ) by měla směřovat ke kompletnímu naplnění jeho zákonného ukotvení. Měl by, kromě dlouhodobě dobře fungujících referenčních laboratoří, vytvářet podklady pro národní zdravotní politiku i ochranu a podporu zdraví, realizovat monitoring životních podmínek a jejich vztahu ke zdraví. Má se také věnovat zdravotní výchově obyvatelstva na úrovni 21. století. 

Velkou pozornost si zaslouží zajištění dobrých podmínek pro lékaře, střední a nižší zdravotní personál a zajištění jejich kvalitního vzdělávání. Výuka mediků na lékařských fakultách by měla více směřovat  k praxi. Postgraduální vzdělávání zdravotníků by mělo být konkurenceschopné a kompatibilní v rámci EU. 

Koronavirová epidemie by měla vést k reformě institucí ve zdravotnictví. Věda, výzkum a inovace by měly být její základnou. Rozhodující jsou ale kvalifikovaní lidé, kteří pracují v dobrých podmínkách a s perspektivou.
 

MUDr. Antonín Nechvátal, zastupitel Prahy 6, příznivec Pirátské strany

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Antonín Nechvátal

Štítky: #covid 19 #koronavirus #zdravotnictví

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.