Komentář Lukáše Koláříka: Chráněný účet řeší problémy, které by nemusely ani existovat

V tuto chvíli jsou na stole dvě verze chráněného účtu. Pro zjednodušení je označíme jako sněmovní a senátní verzi. 

Sněmovní verze umožňuje zřídit chráněný účet coby “podúčet” již existujícího bankovního účtu (podobně jako je tomu např. u “spořících obálek” v rámci standardních bankovních účtů). Na tento podúčet banka automaticky přesune jen platby chráněné zákonem (nezabavitelné minimum, dávky), které pozná dle čísla účtu či variabilního symbolu odesílatele. Ostatní platby odejdou směrem k exekutorovi. Dlužník se tak nemusí o nic starat, nic dokládat a prostředky pro základní přežití má přístupné na účtu. Ze zákona chráněná částka je opravdu chráněná a dlužník se částečně vrací do systému. Může využívat např. nákupy platební kartou, což je v této době důležité a žádoucí. Pro banku není filtrování plateb na základě čísla účtu a variabilních symbolů nic nového – naopak se jedná o jednu ze základních funkcí bank. Pohyby peněz z účtu na účet jsou standardní službou. Velmi podobně to již dnes funguje například v Německu, kde operují stejné bankovní skupiny jako v České republice.

Senátní verze vynechává z celého procesu aktivitu bank. Místo ní zavádí složitý systém mechanismů a kontrol. Chráněný účet není navázán na běžný účet a veškeré platby tak chodí na něj. Dlužník pak musí nepřetržitě rozklíčovávat původ příchozích plateb a hlídat, aby neutratil více, než mu náleží. Pokud by si nedal pozor, musel by rozdíl uhradit, nebo by o účet přišel. V případě pochybností exekutora o tom, že na účet chodí pouze nezabavitelné prostředky, bude muset dlužník všechny platby dokládat. To způsobí zbytečnou byrokracii a v krajních případech i zatěžování soudů. Nedělám si iluze. Pokud exekutoři dostanou možnost zpochybňovat jakékoliv příjmy a získat tak prostředky navíc, udělají to. Dlužníci tak budou vystaveni permanentnímu tlaku. Složitá administrativa povede mnohé z nich do pasti nebo chráněný účet nebudou z opatrnosti používat vůbec.

Osobně proto podporuji sněmovní verzi. Preferuji zapojení bank a zautomatizování celého procesu na jejich straně. Důležitá je pro nás ochrana dlužníků před složitou administrativou, či kontrolou během celého období využívání chráněného účtu. Preferujeme jednoduché funkční řešení, které budeme moci snadno a jednoznačně vyložit. Je zapotřebí, abychom přestali zavírat oči před tím, že pro velkou část lidí v exekuci bude velká míra administrativní složitosti odrazující. Chráněný účet dle senátní verze si většina lidí v exekuci nezřídí. Místo toho zůstanou mimo bankovní systém, jak jsou doposud zvyklí. 

Závěrem bych rád podotkl, že obě varianty jsou určitým posunem vpřed. Obě by jistě svým způsobem pomohly. Sněmovní verze ale z nabízených řešení vychází lépe. 

O chráněném účtu se diskutuje už mnoho let, i tak je ale třeba zdůraznit, že jeho vznik řeší pouze tristní situaci, kdy exekutoři porušují zákon. Kdyby Sněmovna přijala slučování exekucí jednoho dlužníka pod jednoho exekutora v podobě, kterou Piráti neustále navrhují již od roku 2018, tuto situaci bychom nemuseli vůbec řešit. 

Autor: Lukáš Kolářík

Štítky: #exekuce #Lukáš Kolářík