Aktuality

Průzkum: Největší potíže mají školy v Praze se začleňováním dětí s poruchami chování. Chybí jim i podpora státu

06. 01. 2021 | 2 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Nejobtížněji se do kolektivů na veřejných mateřských, základních a středních školách v Praze začleňují děti a žáci s poruchami chování. V rámci předškolního vzdělávání má s nimi větší zkušenosti jen 14 procent mateřských škol. Naopak mnohem snadněji se všem stupňům škol daří integrovat děti a žáky s odlišným mateřským jazykem i ty, které mají specifické poruchy učení nebo zdravotní handicap. Většinu oslovených škol však trápí přebujelá administrativa spojená s inkluzí a nedostatečná podpora od státu. Ukázal to průzkum Pražského inovačního institutu a výzkumné organizace INESAN v rámci Školní inkluzivní koncepce kraje, který se uskutečnil mezi řediteli pražských veřejných škol.

škola

Cílem je pomocí relevantních dat kvalitně popsat současnou realitu inkluzivního vzdělávání na území Prahy, vyjmenovat její silné i slabé stránky a pomocí návrhů vymezit možnosti a výzvy, které se při snaze o kvalitní a bezpečný rozvoj inkluzivní podoby vzdělávání nabízí. Cílem této koncepce je také předcházet rozdělování, segregaci, která vede k nerovným šancím jak ve vzdělávání, tak v dalším profesním a životním uplatnění,“ uvádí radní hl. m. Prahy pro oblast školství Vít Šimral.

Děti cizinců a s poruchami učení se integrují snadněji

Výzkum se uskutečnil proto, aby Praha získala potřebná data o stavu inkluze v pražském školství pro přípravu Školské inkluzivní koncepce kraje. Při přípravě dokumentu jsme se snažili porozumět současné vzdělávací praxi na školách, najít slabé stránky současného systému a stanovit taková opatření, která by měla přispět ke zkvalitnění vzdělávání,“ říká hlavní analytik Pražského inovačního institutu (PII) David Kohout.

Ředitelé veřejných škol se dívají poměrně pozitivně na snahu integrovat děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) do školních tříd. Z výzkumu vyplývá, že vedení škol na nejobecnější úrovni vnímá integraci dětí a žáků se SVP do třídních kolektivů jako velmi či alespoň spíše úspěšnou. Ředitelé napříč mateřskými, základními a středními školami se až v 90 procentech domnívají, že se daří děti a žáky s odlišným mateřským jazykem a se specifickými poruchami učení integrovat do kolektivu velmi dobře nebo spíše dobře. Zároveň zhruba 90 procent škol má s touto integrací zkušenosti.

Naopak méně škol - zejména mateřských - má zkušenosti s integrací dětí a žáků se zdravotním handicapem (přibližně polovina MŠ, na úrovni ZŠ a SŠ až tři čtvrtiny). Nicméně i zde prakticky všichni ředitelé hodnotí začlenění těchto dětí a žáků pozitivně. Nejmenší počet pražských škol pak má zkušenosti s prací s dětmi a žáky se socioekonomickým znevýhodněním, především na MŠ a SŠ. Je to kolem 10 procent škol, zatímco na ZŠ se tento podíl pohybuje až kolem 46 procent. I zde drtivě převažují pozitivní zkušenosti se začleněním těchto dětí a žáků do kolektivů.

Nejobtížněji se do školských kolektivů integrují děti a žáci s poruchami chování, přestože i zde poměrně velké množství ředitelů hodnotí integraci pozitivně. Na úrovni mateřských škol má zkušenosti s těmito dětmi jen něco málo přes 12 procent škol, z čehož dvě třetiny ředitelů vnímají integraci těchto dětí pozitivně, avšak jedna třetina negativně,” upozornil analytik a spoluautor šetření z PII Jan Hurych.

Výrazně více základních škol (68 pct) má zkušenosti s žáky s poruchou chování. Z těchto škol zhruba polovina (54 pct) ředitelů vnímá začleňování těchto žáků pozitivně, nicméně až 19 procent si myslí, že tato integrace končí spíše anebo velmi špatně. Až 26 procent k tomuto zaujalo neutrální názor. Ze středních škol má zkušenost s integrací těchto žáků více než jedna čtvrtina škol a převládá ze dvou třetin pozitivní hodnocení výsledků.

Nedostatečná podpora státu pro inkluzi na školách

Ačkoli vedení škol vnímá podle šetření PII inkluzi veskrze jako úspěšnou, školy obecně nejsou spokojené s podporou státu. A to kvůli neúměrné administrativě, která je s inkluzí spojená – až 80 procent škol by uvítalo její zjednodušení. Dodatečnou podporu by nejvíce ocenily mateřské školy. Až 72 procent jejich ředitelů by si přálo změny v oblastech dostupnosti, zajištění a vzdělávání asistentů pedagoga. Podobný počet ředitelů MŠ by si přál širší spolupráci se školskými poradenskými zařízeními a 67 procent ředitelů MŠ vnímá jako potřebné další vzdělávání pedagogických pracovníků a širší spolupráci s rodiči. O něco lépe jsou na tom základní školy a nejlépe pak střední školy, které mají ve většině zájem jen o administrativní změny a další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Celkově jsou výsledky šetření příznivé. Nicméně z dat lze vyčíst, že se trochu zapomnělo ve snaze o zlepšení formální vzdělanosti na podporu a finanční zajištění mateřských škol. To je vzhledem ke speciálním vzdělávacím potřebám paradoxní, jelikož se jedná o senzitivní období ve vývoji jedince. Ředitelé se snaží dělat, co mohou, nicméně jsou limitováni ve svých možnostech,“ upozornil Jan Hurych.

Do výzkumu se zapojilo 244 ředitelů a ředitelek pražských veřejných mateřských, základních a středních škol, které poskytují běžné vzdělání. Konkrétně dotazník vyplnilo 118 ředitelů a ředitelek z mateřských škol, 79 ze základních škol a 47 ze středních škol. Výzkum se uskutečnil v červnu a červenci loňského roku. Data se sbírala online ve spolupráci s INESAN.

Školní inkluzivní koncepce obsahuje komplexní opatření a aktivity vztahující se k problematice inkluze v metropoli. Loni na konci listopadu projednala dokument Rada hl. m. Prahy. Je součástí Krajského akčního plánu vzdělávání v hlavním městě Praze II, který slouží jako nástroj pro rozvoj vzdělávání na území metropole a řešení oblasti povinné intervence „inkluze“.

Pražský inovační institut založilo formou zapsaného ústavu v lednu 2020 hlavní město Praha. Tato veřejně prospěšná organizace se zaměřuje na podporu rozvoje vzdělávání, města a životního prostředí. Vede ji odborník na rozvoj vzdělávání Bohumil Kartous. PII realizuje mimo jiné projekt Prague Smart Accelerator.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: MHMP

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.