Odborně

Stanovisko Pirátů k novele zákona o pedagogických pracovnících

22. 12. 2020 | 10 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

barton-zelen v pozadi

Jaké změny novela zákona o pedagogických pracovnících přináší?                
Návrh novely zákona předložený vládou obsahuje řadu změn, které upravují podmínky pro výkon učitelské profese a další profesní rozvoj učitelů. Tou nejzásadnější a nejvíce diskutovanou změnou je úprava, která by umožnila, aby se na druhém stupni základních škol a na středních školách mohli profesi učitele věnovat i lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří nejsou absolventy oborů s pedagogickým zaměřením. Ředitel školy by mohl v takových případech nekvalifikovanému učiteli uznat předpoklad kvalifikace na dobu 3 let. Nekvalifikovaný učitel by tak měl dostatečný prostor na to, aby si požadovanou kvalifikaci doplnil.

Získání potřebné praxe by bylo zároveň podpořeno v rámci tzv. adaptačního období, během kterého by po dobu dvou let začínající učitelé dostávali podporu ze strany školy a průběžnou zpětnou vazbu od zkušenějších kolegů.

Vláda předložila Sněmovně návrh zákona v červnu 2019 a nyní se dostává do závěrečné fáze schvalování.

Proč se Piráti rozhodli návrh zákona podpořit?
Vládní návrh zákona jsme se rozhodli podpořit z několika důvodů:

  1. Ředitelé škol se dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalifikovaných učitelů. To potvrzují i výsledky mimořádného šetření ministerstva školství z roku 2019. Školy (bez ohledu na stupeň poskytovaného vzdělání) mají problém sehnat kvalifikovaného pracovníka v 66 % případů. Vzhledem k poměrně vysokému průměrnému věku učitelů lze navíc předpokládat, že se výhledově bude jejich nedostatek prohlubovat. Z výsledků šetření vyplývá, že by školy v horizontu 5 let potřebovaly zajistit kvalifikované učitele na pokrytí téměř 12 tis. úvazků.

    Z výzkumu realizovaného Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity v letech 2014–2017 navíc vyplývá, že Česká republika patří mezi země, které se potýkají s problémem odchodu začínajících učitelů. Dle výsledků výzkumu zvažovalo odchod ze školství téměř 10 % učitelů na základních školách (za optimální lze považovat 5 %).

    V souvislosti s nedostatkem kvalifikovaných učitelů se hodně volá po tom, aby se vytvářely podmínky pro zapojení absolventů s pedagogickým zaměřením, kteří již z učitelské profese odešli nebo učit v regionálním školství nikdy nezačali. To by bylo samozřejmě ideální, ale je třeba si uvědomit, že se to netýká jen platů, ale i dalších oblastí (zlepšování klimatu na školách, snižování administrativní zátěže, posilování metodické podpory, rozšiřování a zkvalitňování dalšího profesního rozvoje), které nelze vyřešit okamžitě.
     
  2. Již dnes mohou školy na přechodnou dobu nekvalifikované učitele zaměstnávat. Návrh zákona v tomto ohledu de facto legalizuje stav, který v současnosti na řadě škol panuje.
     
  3. O přijetí nekvalifikovaného uchazeče rozhoduje ředitel školy. Ten je plně kompetentní k tomu, aby posoudil, zda uchazeč má, či nemá předpoklady pro to stát se dobrým učitelem. Pokud se na pozici učitele přihlásí kvalifikovaný a nekvalifikovaný uchazeč, lze předpokládat, že ředitelé škol budou volit spíše toho kvalifikovaného (a to i z hlediska posouzení nákladů na “zapracování” uchazeče a jeho další profesní rozvoj). Novela zákona tak reálně může pomoci především v situaci, kdy se na pozici učitele žádný kvalifikovaný uchazeč nepřihlásí.
     
  4. Zastáváme názor, že možnost stát se dobrým učitelem nemají pouze absolventi vysokých škol s pedagogickým zaměřením. Je však naprosto zásadní, jak bude zajištěna profesní příprava zájemců mimo obor a její kvalita, jak budou nastaveny a zajištěny podmínky pro adaptační období (systémová podpora pro začínající učitele) a pro uvádějící učitele, kteří by měli vykonávat roli mentora a poskytovat podporu nově příchozím kolegům. Je třeba zdůraznit, že uvedené podmínky jsou nad rámec tohoto zákona.
     
  5. Zákon o pedagogických pracovnících ukládá učitelům i dalším pedagogickým pracovníkům povinnost se při výkonu profese dále vzdělávat. Tedy i nekvalifikovaní učitelé se budou muset účastnit dalšího vzdělávání za účelem doplnění a prohloubení kvalifikace.

Zároveň bychom chtěli zdůraznit, že se k vládnímu návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících rozhodně nestavíme zcela nekriticky. Některé dílčí návrhy v novele považujeme za rizikové. Nesouhlasíme například s vyjmutím akreditací vzdělávacích programů v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Proces akreditace vzdělávacích programů je třeba vnímat jako určitou garanci kvality dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, která je zcela zásadní pro zlepšení a posilování kvality vzdělávání v regionálním školství. 

V rámci novely zákona jsme předložili několik pozměňovacích návrhů (k dispozici zde). 

Předložili jsme například návrh, aby byly platy pedagogických pracovníků navázány na průměrnou mzdu a byly navýšeny minimálně na 130 % průměrné mzdy. Návrh by umožnil:

  • Vyšší předvídatelnost pohybu platů, zohlednění vývoje ekonomické situace a pohybu průměrné nominální mzdy v ČR. 
  • Zlepšení platových podmínek začínajících pedagogických pracovníků, nárůst platů v prvních 10 letech praxe, čímž bude zároveň posílena atraktivita profese. 
  • Vyšší platy v předškolním vzdělávání, které bylo dlouhodobě finančně poddimenzované.

Dále jsme například předložili:

  • Návrh na začlenění pozice sociálního pedagoga do zákona. Sociální pedagog se zaměřuje na sociální a výchovné aspekty vzdělávání a hraje významnou roli v předcházení sociálně patologickým jevům. Přestože je tato důležitá pozice dlouhodobě zmiňována v různých strategických a koncepčních dokumentech, dodnes existuje zcela mimo legislativní rámec.
  • Upravení podmínek pro uznání předpokladu odborné kvalifikace pro studenty s pedagogickým zaměřením, kteří jsou zaměstnanci škol (vládní návrh tuto důležitou skupinu zcela opomenul).
  • Možnost zajištění výuky předmětu v cizím jazyce rodilými mluvčími. Zapojení rodilých mluvčích do výuky předmětů v cizím jazyce by rovněž podpořilo posilování jazykových kompetencí žáků.

Opravdu hrozí “invaze nekvalifikovaných” do škol?
Vzhledem k tomu, že z profese nemalá část učitelů odchází, nelze očekávat, že by byl s případným schválením novely zákona zájem o učitelství mezi absolventy vysokých škol z jiných oborů enormní. Návrh novely zákona by nicméně mohl usnadnit vstup do profese lidem, kteří mají o učitelství skutečně zájem a jsou ochotni si potřebnou kvalifikaci doplnit.

 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Lukáš Bartoň/ Martin Úlovec/ Daniel Mazur

Štítky: #Daniel Mazur #Lukáš Bartoň #Martin Úlovec #školství #vzdělávání

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.