Mikuláš Ferjenčík: Omezení daňových výjimek z prodeje cenných papírů kopíruje evropský trend
Součástí nyní projednávaného daňového balíčku je i můj pozměňovací návrh rušící daňovou výjimku pro prodej cenných papírů. Smyslem návrhu je, aby byl daněn příjem z prodeje cenných papírů (respektive rozdíl mezi příjmem z prodeje a náklady na pořízení investice), pokud přesáhne 20 milionů korun ročně. Považuji totiž za neudržitelné, aby se z příjmu z práce odvádělo včetně odvodů cca 45 %, ale z příjmu z prodeje cenných papírů nula. Dosud totiž příjem z prodeje cenných papírů při splnění časového testu žádnému zdanění nepodléhal.
Návrh rušící daňovou výjimku pro prodej cenných papírů jsem podal v rámci balíčku, který zároveň masivně snižuje zdanění práce. Na tom vydělají vedle zaměstnanců především majitelé firem, a to díky nižšímu tlaku na růst mezd a snížení ceny práce obecně.
Daňové zvýhodnění příjmů z cenných papírů neexistuje již několik let ani v Německu, Rakousku a jiných zemích EU, kde je většinou i vyšší sazba daně. Nově k obdobným pravidlům přistupuje Velká Británie.
Můj návrh navíc zahrnuje i vysoký limit osvobození příjmu do 20 milionů korun ročně. Cílem bylo ochránit rodinné firmy nebo malé start-upy, což se ve schválené verzi podařilo. Převod podílu formou daru v rámci rodiny je i nadále od daně osvobozen v plné výši.
Proč by měl být příjem z cenných papírů osvobozen, když ostatní platit musí?
Daň z příjmu se bude platit pouze z rozdílu příjmu z prodeje a nákladů na pořízení investice převyšující zmíněný příjem 20 milionů korun ročně. Pokud tedy někdo prodá cenné papíry s příjmem do 20 milionů ročně, bude i nadále plně osvobozen od daně. Pokud prodá cenné papíry s příjmem převyšující 20 milionů ročně, bude danit pouze část převyšující příjem 20 milionů, navíc sníženou o náklady na pořízení investice. Nesouhlasím s tím, aby byl zrovna tento typ příjmu osvobozen od daně, když všichni ostatní daně platit musí.
Návrh jsem chtěl původně současně se zvýšením slevy na poplatníka projednat řádným legislativním procesem změny zákona. Ten jsem předložil jako sněmovní tisk 464 společně s Tomášem Martínkem a dalšími pirátskými poslanci již v dubnu 2019. Vládnoucí většina ovšem neumožnila projednání tohoto návrhu ani v prvním čtení, kam se za více než rok a půl vůbec nedostal. Bohužel kvůli přístupu vlády není možné prosazovat logické změny jinak než formou pozměňovacích návrhů. Připomínky vlády k tisku 464 jsme do pozměňovacího návrhu zapracovali.
Nechceme rezignovat na spravedlivý daňový systém
Co se týče odlivu investic, kterým hrozí někteří kritici, je potřeba uvést, že návrh se primárně týká fyzických osob, pro které není zdaleka tak jednoduché změnit daňový domicil. Ochota investovat je potom ovlivňována řadou dalších parametrů, mimo jiné i výší zdanění práce, kde jsme ve stejném návrhu zákona naopak schválili “proinvestorská” opatření. Souhlasím s tím, že je třeba zaměřit se i na další daňové výjimky, ale nemožnost komplexního řešení kvůli laxnosti vlády přece nemůže znamenat rezignaci na úsilí o spravedlivý daňový systém.
Poznámka na závěr: Omezení daňové výjimky jsem navrhl k vládnímu návrhu zákona, a to s daňovou sazbou 15 %. Schválením pozměňovacího návrhu poslance Babiše, který podpořilo ANO, ODS a SPD, prošla progresivní sazba daně ve výši 23 %, která mění sazbu daně z 15% na 23 % u neosvobozených příjmů přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy. Mnou navrhovanou daňovou sazbu tak zmíněné strany fakticky zvýšily o dalších 8 procentních bodů.
Sdílet na Facebooku TweetAutor: Mikuláš Ferjenčík
Štítky: #daně #ekonomika #Mikuláš Ferjenčík #sleva na poplatníka
Související články
Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.