Komentáře

František Navrkal: Problém školních jídelen není v personálu, ale ve špatně nastaveném systému

12. 10. 2020 | 5 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Školní jídelny denně navštěvuje téměř 80 procent všech dětí. Školní stravování, za které stát a rodiče ročně zaplatí 15 miliard korun, má řadu neduhů, na které poukazuje nová analýza od Státního zdravotního ústavu. Přestože si to rodiče ani neuvědomují, jídla často nesplňují výživové požadavky a nezajišťují dostatek energie. Děti získávají špatné stravovací návyky, které mají v průběhu života negativní vliv na jejich zdraví. Na vině ovšem není špatně placený personál, ale spíš špatné nastavení systému. Piráti proto volají po lepším ohodnocení kuchařek a kuchařů, po pestřejší nabídce nutričně hodnotných jídel a také po využití produktů lokálních producentů.

skolni jidelny-navrkal

Denní stravování se týká téměř dvou milionů dětí. Daňový poplatník ročně vydá na tyto obědy přes 800 Kč. Informace o fungování systému a možná nápravná opatření obsahuje nová analýza Státního zdravotního ústavu. Názor veřejnosti na současnou podobu školního stravování přibližuje výzkum veřejného mínění od společnosti Behavio zadaný Piráty.

Situace není vůbec dobrá. Kvalifikovaný personál kvůli nízkým platům odchází. Efektivně se nekontroluje nutriční složení pokrmů a úplně chybí kontrola kvality. Dětem se tak často dostávají přesolená jídla s nedostatečným obsahem energie. Na to upozorňovaly už dřívější studie Státního zdravotního ústavu. Dle platné legislativy by školní jídelny měly zajistit 35 až 60 procent denního přísunu živin. Skutečnost, že tomu tak není, často vede k tomu, že se jdou děti při první příležitosti „dojíst“ do nejbližšího fastfoodu či supermarketu. Strávníci si tak místo zdravého rozvoje a energie pro zbytek dne odnáší špatné stravovací návyky, které se později negativně podepisují na zdraví: 7,5 procenta dětí trpí nadváhou a 10,3 procenta je obézních. V populaci má nadváhu 57 procent dospělých. 

Ročně se vyhodí 96 milionů pokrmů v hodnotě 2,5 miliard korun. Spotřební koš, kterým se systém řídí, se navíc za posledních 27 let nezměnil a nezohledňuje kvalitu potravin, stejně jako nejnovější poznatky nutriční vědy či proměnu stravovacích návyků společnosti. Je proto nejvyšší čas na změnu. Že lze věci dělat jinak dokazuje projekt pirátské náměstkyně v Ostravě Andrey Hoffmanové Fajne školní bistro. Ve spolupráci s profesionálním kuchařem Davidem Valíčkem vzdělává personál jídelen. Výsledkem je vyšší kvalita jídel za minimálních investic a s velmi dobrou zpětnou vazbu od veřejnosti i dětí samotných. To však nestačí, je nutná reforma celého systému.

Čas na změnu
Prvním úkolem je zajistit lepší ohodnocení kuchařů a kuchařek, než je současný plat kolem 18 tisíc korun. Zájem o práci v oboru klesá a mladí absolventi upřednostňují soukromý sektor. Vyšší kvalita stravování ale není možná bez proškoleného a motivovaného personálu. Problémem mnoha školních jídelen je také nedostatečné technické vybavení, i v tomto ohledu bude nutné investovat.

Dalším krokem bude zajistit pestřejší a zdravější jídla lépe odpovídající nutričním požadavkům. K tomu bude nezbytná změna legislativy, ze které vychází požadavky na složení jídel a stravovacích plánů. V současnosti není nikde přímo a jasně zakázáno používat pravidelně potraviny, které nemají z dlouhodobého hlediska pozitivní vliv na zdraví dětí a jejich stravovací zvyklosti. Je třeba zavést standardy na kvalitu surovin a výživové hodnoty jídel. Kuchařům a kuchařkám by pak při přípravě jídelníčku měl být k ruce seznam receptů s jejich nutričními hodnotami. To musí provázet lepší kontrola složení a velikosti porcí, aby děti na talíři dostávaly opravdu to, co se píše v nákupních seznamech stravovacích zařízení.

Pro provedení potřebných změn bude potřeba zjistit, zda finanční limity na nákup surovin umožňují jejich uskutečnění. Navýšení limitů by kromě používání kvalitnějších a nutričně hodnotnějších surovin umožnilo také ve větší míře nakupovat produkty od místních producentů. Kromě investice do zdraví budoucích generací, bychom tím také přispěli ke snížení ekologické zátěže a podpořili české zemědělce. Není potřeba dovážet zeleninu přes půl planety, když vám roste takřka pod okny. 


Otázka, zda by rodiče byli ochotní připlatit za cenu oběda 10 Kč, pakliže by získal jednu z nabízených kvalit. Data zobrazují odpovědi rodičů, kteří na otázku odpověděli. Zdroj: Behavio.

Dobrou zprávou je, že ke změně jsou otevření i rodiče. Ze studie společnosti Behavio vyplývá, že pro 68 % rodičů je důležité, aby jídlo ve školních jídelnách bylo zdravé a odpovídalo výživovým nárokům dětí. 81 % rodičů je ochotných za kvalitnější jídlo připlatit. Myslet ovšem musíme i na ty, kdo si už dnes nemůžou dovolit obědy pro své děti a podpořit již dnes fungující dotační programy na obědy pro děti ze sociálně slabých rodin.

Je jasné, že navrhované změny musí být nutně postupné a vyžádají si další investice a spoustu energie jak na straně zřizovatelů, tak samotného personálu. Pokud má ale systém plnit svou primární funkci – tedy dát dětem zdravý základ do jejich budoucího života – neobejdeme se bez nich. Do konce volebního období proto připravíme ve spolupráci s odborníky plán konkrétních kroků a návrh potřebných legislativních změn.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: František Navrkal

Štítky: #František Navrkal #školství

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.