Jan Pošvář: Polovině zemědělské půdy v Česku hrozí eroze
Polovině zemědělské půdy v Česku hrozí vodní eroze, nejrozšířenější typ degradace půd u nás. Splavená půda pak často ohrožuje obecní a soukromý majetek, zanáší vodní toky, nádrže a zhoršuje kvalitu povrchových vod. Během jedné erozní události může být spláchnuto až několik centimetrů půdy a dojít tak k její nenávratné ztrátě. Pouhý 1 centimetr půdy se v našem prostředí vytvoří za 100 let. Každý rok nenávratně zmizí z českých polí až 21 000 000 tun půdy, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 mld. Kč ročně.
Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – půdní bloky jsou v ČR největší v Evropě kvůli intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily.
V roce 2018 bylo v monitoringu eroze evidováno 261 erozních událostí. Nejsou zaznamenávány všechny erozní události, které se vyskytnou, ale pouze události, které jsou nahlášeny pověřeným pracovníkům monitoringu. V roce 2018 bylo nejvíce erozních událostí evidováno v kraji Vysočina (celkem 44,8 % událostí), dále v Jihočeském kraji (15,3 %) a v Moravskoslezském kraji (9,6 %). Alarmující je také zjištění, že ve více jak 74 % případů nebyla na zasažených blocích aplikována žádná půdoochranná nebo protierozní agrotechnická opatření.
V roce následujícím bylo zaevidováno 425 erozních událostí. Podrobnější informace, jak se situace za rok změnila, se ale nedozvíte. Závěrečná zpráva o monitoringu eroze zemědělské půdy za rok 2019 dosud nebyla zveřejněna, ačkoli za rok 2018 byla k dispozici již v březnu 2019.
Dvě ministerstva deset let připravují takzvanou protierozní vyhlášku, která by motivovala zemědělce bojovat proti nevratné ztrátě ornice. Vyhláška možná vejde v platnost v lednu 2021, ale v mnohem měkčí podobě, než se původně plánovalo. Podle posledního znění by protierozní vyhláška zemědělcům tolerovala každoroční odnos až 17 tun ornice z každého hektaru pole. To znamená, že v praxi nedojde k žádné změně současného neutěšeného stavu. Aby opravdu byla naše půda chráněna, měl by být tolerován maximálně poloviční až třetinový odnos ornice.
Zdroje:
KAPIČKA, Jiří, ŽÍŽALA, Daniel, a kol. Monitoring eroze zemědělské půdy: Závěrečná zpráva za rok 2018 [online]. Praha: VÚMOP, SPÚ, 2018. 171 s. [cit. 2018-12-20]. Dostupné zde.
Vodní eroze půdy (Půda)
Autor: Jan Pošvář
Štítky: #ekologie #eroze #Jan Pošvář #Ministerstvo zemědělství #zemědělství #životní prostředí
Související články
Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.