Odborně

SPECIÁL O ŽIVOTĚ V DOBĚ KORONAVIRU: Co bychom měli vědět?

29. 09. 2020 | 14 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Koronavirus nás provází poslední měsíce od jara a vypadá to, že i na podzim a v zimě bude jedním ze zásadních celospolečenských témat. Přes velký mediální zájem o tomto onemocnění stále koluje řada mýtů. Cílem následujícího materiálu je nejen upřesnit veškeré dostupné informace s odkazy na nejaktuálnější odborné studie, ale také shrnout doporučení, která jako Piráti považujeme za všeobecně prospěšná. V neposlední řadě v článku bilancujeme několikaměsíční práci, kterou jsme ve věci koronaviru odvedli.

koronavirus czech

Data na jednom místě

Proč je koronavirus nebezpečný?
Během jarních měsíců jsme se všichni naučili pár nových termínů jako smrtnost, úmrtnost a naučili se mezi nimi rozlišovat. Koronavirus měl během jarních měsíců smrtnost přibližně kolem 2%. Skutečnou smrtnost je obtížné spočítat, protože koronavirus má velký počet asymptomatických přenašečů, u nichž nevíme, že nemoc prodělali, a proto je nezapočítáváme do nemocných. Čím dokonalejší detekční systém máte, tím nižší smrtnost naměříte, proto je důležité podívat se na absolutní čísla. Zde jsou dva typy grafů bez toho, abychom se hádali o tom, jestli byl covid hlavní či vedlejší příčinou úmrtí, tak celková úmrtnost po světě dost vzrostla.

Počty mrtvých po světě
Financial Times
The NY Times
Počty mrtvých v Evropě

S jistotou víme, že tento virus zabíjí lidi a to nad rámec běžné úmrtnosti.  Na konci článku naleznete vědecké studie, které toto prokazují. 

Druhým problémem je rychlost šíření. Ta je exponenciální. Pokud nebudeme šíření bránit může projít naší populací během relativně krátké doby (spíše měsíce než roky).
Září 27 000 nakažených
Říjen 217 000 nakažených
Listopad 1,2 milionu nakažených

ZDROJ: https://www.uzis.cz/res/file/covid/20200917-dusek.pdf

ZDROJ: https://www.skylance.org/blog/2020/4/02/how-to-prepare-for-exponential-change

Hospitalizace
Dalším důležitým údajem je, kolik pacientů potřebuje hospitalizaci a kolik opravdu intenzivní léčbu, aby nakažení virem přežili. Uvádí se, že zánět plic prodělá 15% - 20% nakažených, přibližně 4 % nakažených postihne těžký zánět plic (tzv. ARDS) a/nebo šok s multiorgánovým selháním, přibližně 1 % nakažených na infekci zemře. Virus zabíjí na poškození plic, krevní sraženinu či sraženiny a nedostatek kyslíku ve tkáních. Už z tohoto popisu je jasné, že je to něco, co nechcete zažít či to dopřát svým rodinným příslušníkům nebo známým. 

Toto 1% je závislé na kvalitě dostupné zdravotní péče. Čím méně dostupných lůžek máte, tím vyšší toto procento bude. Nehledě na další pacienty, které zabije kolaps nebo-li přetížení zdravotnictví. 

Zde je zapotřebí si uvědomit, že procenta jsou počítána za celou populaci, ale samozřejmě Koronavirus má různé dopady na různé ročníky. U mladších 60 let jsou komplikace jen mírné, či snadno řešitelné, pokud zde není souběh s diabetem a hypertenzí. Jakmile je viru vystaven starší člověk, zvyšuje se pravděpodobnost hospitalizace o desítky procent, zatímco u mladších lidí se jedná o řádově desetiny procenta. V létě se virem nakazili spíše mladší lidé, což vedlo k nízkým počtům hospitalizací a relativně bezproblémovému průběhu. Nyní hrozí že se virus bude šířit populací přes všechny věkové ročníky, což jsme viděli na příkladech zemí jako je Francie, Belgie či Izrael.  

ZDROJ: Koronavirus.mzcr.cz - interní analýza Piráti

Dalším velmi často uváděným faktorem, který ovlivňuje jak moc je průběh onemocnění závažný, je expozice viru. Tj. kolik virových částic se na počátku infekce dostalo do těla. Samozřejmě pokud je to zanedbatelné množství, tak tomu odpovídá i průběh onemocnění a pokud jste dostali větší dávku během krátké doby, tak virus získává na začátku závodu o vaše zdraví nespornou výhodu. 

Pokud zabráníte vysoké expozici virem, průběh onemocnění je o to mírnější (typicky se doporučuje nošení roušky, neboť zachytí velkou část kapének a aerosolu a tím omezíte expozici viru pro své okolí).

Dlouhodobé následky
Dalším problémem v mozaice jsou dlouhodobé následky koronaviru. Zde probíhají intenzivní studie a zkoumání, ale prvotní výsledky nejsou příliš povzbudivé. Přeživší po koronaviru trpí onemocněním srdce, poškozením cev a dalšími problémy, které přímo souvisí s touto infekcí. 

Zkušenosti a zdravotní stav přeživších z první vlny v Bergamo
Poškození srdce a mozku, jako dlouhodobý následek koronaviru

Souběh s chřipkou
V tomto sychravém období přichází různé typy virů, rhinoviry či influenza A, B, C (chřipka) a samozřejmě koronavirus. Viry na nás útočí v okamžiku, kdy je naše tělo oslabené a chybí mu vitamíny C a D a snadněji prochladneme, což našemu zdravotnímu stavu a imunitě rozhodně nepřispívá. Dalším velmi rizikovým faktorem je že lidé se přesouvají do vnitřních prostor a tak je prostor pro šíření viru daleko větší, a expozice viru delší a intenzivnější.

Dle současných studií se můžete nakazit chřipkou i koronavirem současně a průběh těchto dvou onemocnění není vskutku příjemný i pro jinak zdravého člověka. Studie z Anglie "Covid-19: Risk of death more than doubled in people who also had flu" ukazuje, že souběh chřipky a koronaviru zvyšuje pravděpodobnost úmrtí na dvojnásobek. 

Zpoždění
Problémem je zpoždění. Nakazíte se a týden se zdánlivě nic neděje. Nic vám není, cítíte se dobře. Po 3-5 dnech od nakažení však začínáte virus nevědomky šířit dál. Pokud máte smůlu a patříte mezi těch 15 - 20% nakažených, kteří dostanou zánět plic, tak první příznaky na sobě pocítíte přibližně 7 - 10 dní od nakažení. Po dalších 10 dnech (20 dní od nakažení) se můžete prudce zhoršit (patříte mezi 4% populace , která potřebujete hospitalizaci) a po dalších 10 dnech přichází úmrtí (30 dní od nakažení).

Dny jsou uvedeny jako orientační. Skutečný průběh je závislý na imunitním systému a dalších faktorech. Toto jsou fakta, která jsou podpořena vědeckými studiemi viz odkazy na konci článku. 

Jak se virus šíří?
Virus se šíří pomocí kapének a možná také pomocí tzv. aerosolu (definitivní důkaz zatím chybí).Rovněž je možné se nakazit kontaktem s materiálem, na kterém ulpěl sekret obsahující virus. Kapénky se mohou od člověka dostat až do vzdálenosti cca 3,7 metrů. Aerosol se může od člověka dostat až do vzdálenosti cca 8,2 metrů. Nakazit se lze i od člověka, který zatím nemá žádné symptomy. Možná se jedná o hlavní způsob přenosu. 

Virus se šíří i v závislosti na hustotě populace, kulturních zvycích a sociální interakci. Studie, která sledovala vlivy na šíření koronaviru v populaci pod názvem "Two metres or one: what is the evidence for physical distancing in covid-19?" je zde.

Jak koronavirus poznáte?
Onemocnění COVID-19 postihuje různé lidi různými způsoby. 
Nejčastější příznaky:

  • horečka
  • suchý kašel
  • únava 

Méně obvyklé příznaky:

  • bolesti
  • bolest v krku
  • průjem
  • zánět spojivek
  • bolest hlavy
  • ztráta chuti nebo čichu
  • vyrážka na těle nebo barevné změny na prstech rukou nebo nohou

Závažné příznaky:

  • dýchací obtíže nebo dušnost
  • bolest nebo tlak na hrudi
  • ztráta řeči nebo schopnosti pohybu

Shrnutí
Virus se šíří pomocí kapének či areosolu, je vysoce nakažlivý a šíří jej lidé, kterým nic není. Nepoznáte je. 4% lidí, kteří se jím nakazí potřebují nějakou formu hospitalizace. Čím starší člověk, tím větší riziko komplikací. 

A zde přichází největší riziko koronaviru, v krátké době je schopen zasáhnout velkou část populace a při 4% nezbytných hospitalizací přeplní nemocnice. Zdravotnictví přestane stíhat, lékaři najedou na válečnou medicínu a budou rozhodovat o tom, kdo péči dostane a kdo už ne. S poklesem kvality zdravotní péče se začne zvyšovat smrtnost, neboť pacienti nebudou dostávat kvalitní péči jako dosud, ale spíše jen podpůrnou v závislosti na přeplněnosti nemocnic. 

Pokud vás přivezou do nemocnice s infarktem, po autonehodě či jen na porod, hrozí vám, že nedostanete kvalitní zdravotní péči, a pokud budete mít smůlu, připojíte se ke statistice obětí koronaviru, byť budete obětí nepřímou.  

Jak moc nakažených si můžeme dovolit?
Tato otázka je složitější, protože i když je nyní uváděná kapacita českého zdravotnictví dostatečná, tak při větším nárůstu Covid pozitivních pacientů by ve skutečnosti již docházelo k omezování řádné péče, odsouvání operací a přesouvání některých nemocnic do covid módu, kdy neposkytují žádnou jinou péči než tu koronavirovou. 

Dle dnešních statistik patří mezi nejohroženější skupinu lékaři, zdravotní sestry a další personál. Jsou nejčastěji nakaženi a také vystaveni dlouhé expozici viru a ohroženi těžkým průběhem. 

Českému zdravotnictví chybí stovky lékařů a několik tisíc zdravotních sester. Jsou zde oddělení a nemocnice, kde jen velmi obtížně poskládají služby a pokud jim vypadne více než 2-3 lékaři, mají problém. U zdravotních sester je to velmi podobné a zvláště u tak specializované sestry jako je ta, která pracuje na ARO či JIP. Naučit se vše nezbytné trvá měsíce až roky a tyto sestry se nedají nahradit. Při zvýšeném počtu zdravotníků v karanténě či nemocnosti zdravotního personálu může být vážně ohrožen chod českého zdravotnictví. 

Data místo paniky!
Zajímá-li vás, jak jsme na tom s dostupností lůžek, tak webu Hlídač státu pod vedením Michala Bláhy se povedlo získat data o nemocniční kapacitě.  Bohužel UZIS jim v tuto chvíli blokuje aktualizaci dat a tak vidíme data do 22.9. 2020

Pokud vezmeme v úvahu exponenciální šíření koronaviru, tak pokud budeme mít v září 27 tisíc nakažených (k čemuž se rychle blížíme a pravděpodobně to překročíme) tak další měsíc to bude již 217 tisíc, a měsíc poté 1,2 Milionu, poměrně rychle jsme nad limitem toho, co naše zdravotnictví dokáže unést. 

Celá prezentace UZISu je zde:
https://www.uzis.cz/res/file/covid/20200917-dusek.pdf
https://www.uzis.cz/index.php?pg=aktuality&aid=8435
https://www.uzis.cz/res/file/covid/20200917-cerny.pdf

Co s tím?

  • Jedinou šancí jak s tím bojovat, je snížit rychlost šíření viru, abychom jej udrželi v přijatelné rychlosti pro české zdravotnictví.  
  • Rychle dohledat všechny, kteří se mohli nakazit a požádat je, aby počkali v karanténě přes kritické období, kdy mohou být nakažliví. 
  • Zabránit lidem, aby se potkávali a šířili nákazu dál. 
  • Použít mechanickou zábranu pro šíření kapének. 

Tak jako je pro osobní ochranu zkratka 3R (roušky, rozestupy, mytí rukou), tak zde se může využít TTI. Test - Trace - Isolate nebo Testovat - Trasovat - Izolovat. A to je ze strany státu účinná cesta jak snížit šíření viru (v praxi R)

Velmi často se dá slyšet názor, že je nezbytné populaci promořit a ochránit zranitelnou část populace. Bohužel je to nesmírně obtížné realizovat. Pro 3 miliony lidí by to znamenalo přerušit jejich jakýkoliv sociální kontakt s okolím a držet je zavřené doma, psychosociální dopady takového opatření by byly děsivé, zvláště uvědomíme-li si že tento stav může trvat i několik let.

Piráti a roušky
Roušky nám začaly rozdělovat společnost, důvody jsou mnohé, ale jedním z důvodů je ztráta víry v kompetenci těch, kdo řídí boj s epidemií. Dalším důvodem je chaotické zavádění opatření k povinnému nošení roušek. Výjimky, kdy roušku nosit a kdy ne jsou natolik dlouhé, že málem došla písmena abecedy a přesto nepokrývají všechny, kteří by tu výjimku potřebovali. Například astmatici, lidé s obstrukční nemocí plic, ženy v pokročilé fázi těhotenství… Nejen těm ztěžuje rouška život. 

Postoj Pirátů je stále stejný. Roušky chápeme jako nejlevnější opatření, které jen minimálně postihuje ekonomiku a zachraňuje lidské životy. Přesto bychom dali přednost doporučení ji nosit, před plošným nařízením. Rouška nošená špatně může být pro zdraví i přítěží, nikoliv ochranou celé společnosti. Stejně tak jako pravidla, která vybízejí k obcházení než k dodržování, neboť jsou prostě nařízena, místo toho aby byla vysvětlena. 

Nošením roušky ve společnosti chráníte druhé pro případ, že byste byl zdrojem nákazy. Samozřejmě ani rouška 100% neochrání vaše nejbližší okolí před nákazou, pokud jste infekční ale zpomalí, případně zamezí přenosu koronaviru mezi jednotlivými komunitami a zpomalí rychlost přenosu. Další výhodou je, že snížíte expozici viru pro ostatní a tím jim umožníte, aby měli lehčí průběh, pokud se od vás nakazí. 

Pravidlo, které doporučujeme zní: Roušku noste všude tam, kde nemůžete dodržet vzdálenost 2 metry od ostatních.

Ideálně byste měli mít dostatek roušek, abyste je mohli měnit každé dvě hodiny (max) a pokud máte látkové, tak je nezapomeňte večer pečlivě vydezinfikovat. Jak se správně o roušku starat vám poradí tento návod.

ROUŠKY A COVID-19 - rozcestník na relevantní zdroje s poděkováním Petrovi Ludwigovi
[1] https://masks4all.co/what-states-require-masks/
[2] CDC: https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/prevent-getting-sick/diy-cloth-face-coverings.html
[3] RKI: https://www.thelocal.de/20200402/latest-face-masks-in-public-could-help-to-reduce-spread-of-coronavirus-says-germanys-robert-koch-institute
[4] NHS: https://www.nhs.uk/conditions/coronavirus-covid-19/social-distancing/what-you-need-to-do/
[5] WHO: https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/advice-for-public/when-and-how-to-use-masks
[6] https://www.preprints.org/manuscript/202004.0203/v3
[7] https://www.ox.ac.uk/news/2020-07-08-oxford-covid-19-study-face-masks-and-coverings-work-act-now
[8] https://masks4all.co/facts/
[9] https://vitals.lifehacker.com/do-masks-make-you-breathe-too-much-carbon-dioxide-1843421831 či + https://www.snopes.com/fact-check/masks-dangerous-health/

Piráti a eRouška
Ačkoliv státní správu kritizujeme za deficit v digitalizaci svého fungování, tak projekt eRouška vám s klidným svědomím doporučíme a byli bychom rádi, aby jej mělo na svých telefonech co nejvíc lidí. Narozdíl od první verze je druhá zásadně přepracovaná, aby vám nevyčerpávala baterii a aby byla zachována vaše anonymita. 

eRoušce se intenzivně věnuje pirátský poslanec Ondřej Profant, který k tomu sepsal samostatný příspěvek.
“Původní aplikace využívala standardní bluetooth API z operačních systémů, které však nebylo nejvhodnější pro tento druh použití. Aplikace nebyla vždy stabilní a značně vybíjela baterku. Proto je dobře, že do procesu vstoupili majoritní výrobci a navrhli jak to udělat od základu správně. Vytvořili tedy v samotných operačních systémech možnost tohoto druhu trasování, které dbá ochrany soukromí i baterie zařízení. Tato funkcionalita operačního systému se jmenuje Exposure Notifications API1 a je dostupná jen orgánům ochrany veřejného zdraví.

Když aplikaci zapnete, bude pro vaše zařízení generovat náhodná ID. Ta se každých 10–20 minut mění, aby vás pomocí nich nebylo možné identifikovat ani lokalizovat. Tato náhodná ID se vyměňují přes bluetooth s ostatními zařízeními s aplikací eRouška. Telefon pravidelně kontroluje všechna ID přidružená k pozitivním případům COVID-19 a porovnává je se svým seznamem.

Pokud zjistíte, že jste nakažen, tak se pracovníci Hygieny se vás dotáží zda používáte eRoušku. Pokud ano, tak vám zašle speciální SMS. Tu rozpozná aplikace a nabídne vám možnost odeslat vaše náhodná ID na server. Centrální server ve správě NAKIT pak distribuuje seznam nakažených ID. Telefony dalších uživatelů již samy vyhodnotí zda potkaly nakažené ID, či nikoliv. Pokud ano, tak to oznámí uživateli, nikoliv hygieně.”

Piráti a očkování
Jedním z mezníků boje proti této epidemii je vznik vakcíny. Od tohoto kroku si epidemiologové slibují, že bude možné naočkovat dostatečné množství populace, aby se koronavirus nešířil tak rychle a samozřejmě za pomoci očkování ochránit zranitelnou část populace. Pokud vznikne vakcína, která bude prověřená studií, budeme prosazovat, aby byla dostupná těm, kdo budou chtít se naočkovat, ale aby v žádném případě nebyla povinná. 

Naším hlavním cílem je svobodná, vzdělaná a informovaná společnost. Taková společnost si dokáže zhodnotit výhodu očkování a rozhodnout se na základě informací z klinických studií, zda je pro ně očkování ten benefit, který očekávají.  Budeme prosazovat, aby závěry studií o očkování (nejen na koronavirus) byly vždy dostupné i v českém překladu, aby se s ním mohl seznámit každý,  kdo bude chtít. Celé stanovisko Pirátů k problematice očkování naleznete zde.

Naše návrhy přes léto
Piráti sepsali v dubnu svůj návrh plánu pod hlavičkou www.budoucnostresimeted.cz kde jsou popsána opatření, která je nezbytné realizovat okamžitě, v horizontu půl roku a delším než jednoho roku. Opatření, která jsme navrhli v poslanecké sněmovně jsou sepsané na pirátském webu věnovaném otázce koronavirové problematiky.

Ať už se to týká rychlejší pomoci živnostníkům, podnikům, cestovnímu ruchu či návrhu jak zrychlit a zefektivnit testování, byli jsme na všech úrovních velmi aktivní a snažili jsme se podpořit efektivní boj s epidemií, aby na podzim nemuselo dojít k výraznějším plošným omezením. Bohužel vláda na velkou část podnětů celé opozice nereagovala a tak zde máme situaci, které jsme chtěli zabránit. 

Jaká opatření navrhují Piráti teď?
Pokud neuděláme akční opatření teď během dnů, tak během dvou až čtyř týdnů bude nakažená tak velká část populace, že bude zahlcen zdravotnický systém, případně bude nutné znovu vypnout ekonomiku.

Hlavní cíle a principy námi navrhovaných opatření: 

  • Neprodleně učinit opatření ke snížení reprodukčního čísla, která jsou standardní v zemích zvládajících pandemii  
  • Chránit rizikové skupiny obyvatel a seniory
  • Pozitivně motivovat k potřebnému jednání např. zvýhodněním plateb vůči státu či vyšší odměnou, současně se dívat dopředu, nejen reagovat, a v případě očekávání krize včas vyhlásit krizový stav a využít pravomocí krizových orgánů k nařízení potřebných prací. 
  • Každá koruna vložená do odměňování lidí, kteří se na tom podílejí je dobře investovaná, protože náklady na vypnutí ekonomiky jsou výrazně vyšší.
  • Realizovat opatření odstupňovaně tam, kde očekáváme vyšší riziko (regiony typu I a výše)

Konkrétní opatření:

1. Doplnění personálních kapacit pro testování a trasování

  • Je potřeba masivně a rychle investovat do nárůstu testovací a trasovací sítě, aby kapacita rostla geometrickou řadou úměrně počtu nakažených a nikoliv jen po jednotkách. Zejména změnou procesů KHS, pokud bude potřeba i změnou legislativy a možnosti škálování této sítě. 
  • Aktivovat národní program bleskových rychlokurzů pro zaškolení nových osob na testování a trasování, a to z dobrovolníků nezaměstnaných, zaměstnanců na kurzarbeitu, dobrovolných hasičů a studentů vysokých škol s finanční motivací, a to za podpory Armády a Integrovaného záchranného systému - městské policie, hasičů, dobrovolníků, pracovníků finanční správy původně vyčleněné na elektronickou evidenci tržeb a další osoby, aby bylo umožněno zvednout personální kapacity pro trasování
  • Vyhlásit bleskový program pro zapojení soukromého kapitálu do testovacích a záložních kapacit (např. na náměstích, prověřit možnost u vybraných lékáren či hotelů, které jsou málo využity), zejména v oblastech typu II a výše. Viz návrh ZHMP 
  • Okamžitě zapojit další externí call centra, aby se co nejrychleji trasovalo

2. Chytrá opatření snižující společenský kontakt bez vypnutí ekonomiky

  • Zvýšení povinných rozestupů mezi jinými osobami než osobami společně navštěvujícími akci (rodinami a menšími skupinami) či různými zákazníky na stadionech, hromadných akcích, v restauracích mezi stoly, a to ve všech regionech typu II a výše nebo pokud jde o akce přesahující 50 osob
  • Zrušení všech hromadných akcí, které pořádá veřejná správa - stát musí jít příkladem
  • Převést maximum státních zaměstnanců na homeoffice, je-li to možné, a umožnit vyřídit si věci s úředníkem přes videokonferenci
  • Doporučit zrušení hromadných akcí v soukromém sektoru
  • Ochrana zranitelných částí obyvatel
  • Testovat (v pravidelných intervalech, např. každý týden) všechny zaměstnance sociálních zařízení pro ohrožené skupiny v regionech typu II a výše, aby se včas zjistili případní infikovaní a tak se zabránilo nekontrolovatelnému šíření mezi jejich klienty. (Prakticky to znamená vytvořit mobilní odběrové týmy a s nimi objíždět v Praze městské části, každý den v týdnu např jiné dvě velké.)

Rozšíření aplikace e-Rouška a významu hygienických pravidel

  • Zpropagovat nezbytná hygienická pravidla a zásady bezpečného kontaktu mezi lidmi v době pandemie včetně zdravení a používání aplikace eRouška 2.0 pomocí bezplatné inzerce v České televizi, v Českém rozhlase a v komerčních televizích a v periodickém tisku na základě § 6 tiskového zákona, § 31 odst. 1 písm. k) zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, a to politicky neutrální osobou s odbornou autoritou (např. z Akademie věd), aby byl zajištěn všeobecný respekt. 
  • Vyzvat zaměstnavatele, aby zvážili použití aplikace eRouška 2.0 pro své zaměstnance při vstupu na pracoviště, případně vyzvat další provozovatele prostor, kde je větší koncentrace osob, např. nákupní centra, kulturní akce, restaurace k jejímu dobrovolnému použití.

Schválit potřebné změny pro lepší zásobování a proti přehlcení

  • Urychleně projednat návrh zákona zjednodušující centrální veřejné zadávání předložený Piráty, KDU, ODS, STAN, TOP09 (sn. tisk 951)
  • Prověřit, jak funguje elektronické zasílání rozhodnutí o karanténě, aby bylo plně automatizováno a nevytěžovalo kapacity personálu
  • Zajistit automatické informování praktických lékařů o nemoci a karanténě jejich pacienta elektronicky (datovka, email, sms). Nyní se to dělá telefonicky
  • Zajistit automatické informování ČSSZ o karanténě a z toho vyplývající pracovní neschopnosti (napojení na e-neschopenka).

Omezení šíření koronaviru ve školách

  • Postupovat důsledně v souladu s vypracovaným metodickým manuálem pro školy, který byl vypracován ministerstvy školství i zdravotnictví a dává obecná opatření na školách i konkrétní opatření při jednotlivých stupních dle semaforu. Řeší opatření roušek i uzavírání škol v návaznosti na jednotlivé stupně ohrožení, netřeba toto řešit opatřeními plošnými, která do vypracovaného systému vnášejí zmatek. Aktualizovat manuál předvídatelně dle potřeby.
  • Nezavádět opatření nad rámec metodického manuálu povinně pro všechny skupiny žáků, když už z jarní vlny víme, že jsou nejsou daná opatření splnitelná pro některé skupiny žáků (děti v MŠ, žáci ve spec. školách, atd.)
  • Řešit hlídání dětí zejména pro strategicky významné zaměstnance jako jsou zdravotníci a ošetřovné pro rodiče dětí do deseti let v povinné distanční výuce.

Odborné řízení anticovidového programu

  • Aktivovat ústřední krizový štáb, a zřídit logistickou kapacitu pro centrální poptávání zakázek a distribuci zdravotních pomůcek, distribuci delegovat na AČR a PČR
  • Aktivovat stav nebezpečí v Praze a regionech postižených počínajícím komunitním přenosem (typ II), pokud je to třeba pro opatření, aktivovat nouzový stav bez vypínání ekonomiky
  • Průběžně zveřejňovat dostupnou kapacitu lůžkové péče všem zdravotníkům
  • Zveřejnit seznam všech odběrových míst včetně čekacích dob za účelem optimalizace jejich využití a snížení rizika nákazy
  • Zveřejnit plán možných opatření, které vláda zvažuje při současné situaci a jaká zvažuje opatření při zhoršení situace, a to ve vazbě na regiony v pandemickém semaforu
  • Jmenovat jednu osobu odpovědnou za komunikaci všech budoucích opatření, která je bude komunikovat jasně a v předem daných časech
  • Legislativně postavit najisto otázku náhrady škody vzniklé v důsledku krizových opatření

Na vzniku textu spolupracovali: Olga Richterová, Petr Třešňák, Josef Pavlovic, Bára Malíková, Jan Novák, Michal Bláha
Zdroje a reference na aktuální studie dodal MUDr. Šimon Reich (TOP09).

Odkazy na vědecké studie týkající se koronaviru

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Josef Pavlovic/Redakce

Štítky: #koronavirus

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.