Reportáže

"Účast žen v politice musí vycházet z jejich vnitřní motivace," říká Hana Hajnová, kandidátka na hejtmanku Vysočiny

21. 09. 2020 | 1 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Mgr. Hana Hajnová (*1985) je lídryní pirátské kandidátky pro letošní volby do zastupitelstva Kraje Vysočina a zkušená projektová manažerka. V současné době působí jako zastupitelka města Telč, místopředsedkyně Finančního výboru města a také jako vedoucí Mediálního odboru krajského sdružení Pirátů na Vysočině. Je nadšenou dobrovolnicí, ať už jde o pomoc druhým, gruntování v přírodě nebo organizaci akcí všeho druhu. Přinášíme vám rozhovor o ženách v politice i vizích Pirátů na Vysočině pro krajskou politiku v následujícím období. 

Hana Hajnova-graf board

Jak se projektová manažerka z Brna stane lídryní Pirátů na Vysočině?
Tak Vysočina je kraj, ve kterém jsem vyrostla, a i když mě studium a práce na čas odvály do Brna, tak volání Vysočiny nakonec zvítězilo. Když jsme se s mým mužem někdy před osmi lety rozhodli založit rodinu, byla naše rodná Telč jasná volba. A už během rodičovské dovolené jsem zjistila, že nedokážu jen sedět doma na zadku a nadávat na věci, se kterými nejsem spokojená. Musím se zvednout a zkusit s tím něco udělat. A to byl okamžik, kdy mi do života vstoupili Piráti. Začala jsem se zajímat o místní politiku, v roce 2014 jsem  poprvé kandidovala do zastupitelstva města za koaliční sdružení Společně pro Telč - Piráti a Zelení a i když jsem se já sama do zastupitelstva nedostala, rozhodla jsem se stát členkou Pirátů a více se zapojovat do pirátského dění na Vysočině. 

A čím to, že jsi zakotvila právě u Pirátů? 
Našla jsem u nich hodnoty, které sama vyznávám a jejich otevřenost si mě získala na první dobrou. Piráti jsou stranou, pro kterou nejsou pojmy jako svoboda a transparentnost jen prázdnými slovy, ale opravdu se zajímají o všechny jejich aspekty, možnosti a hranice. Zároveň kladou velký důraz na lidskost, vzájemný respekt a pochopení. Neznám například empatičtějšího politika než je Olga Richterová nebo preciznějšího argumentátora než je Jakub Michálek. Názorová pestrost a možnost aktivně se angažovat v tom, co mě baví, umožnila i mně růst společně s Piráty. V roce 2018, kdy jsem se stala telčskou zastupitelkou a začala více spolupracovat s dalšími Piráty napříč republikou, jsem si začala uvědomovat, že opravdu dokážeme to, o čem mluvíme a čemu věříme, realizovat. 

Můžeš být víc konkrétní? Máš nějaké příklady věcí, projektů, které se Pirátům podařilo realizovat? 
Z telčské zastupitelské zkušenosti mohu zmínit naši trpělivou snahu vnést do místní politiky více otevřenosti vůči občanům, kdy se nám například po roce a půl práce a vyjednávání podařilo z opozice přesvědčit vedení města, že taková věc, jako jsou přenosy a záznamy z jednání zastupitelstva jsou standardem naší doby a není třeba se jich bát. Že občané jsou našimi partnery a s nimi se nám lépe rozhoduje. To potvrzují zkušenosti i z dalších měst, kdy například v Brně se díky pirátskému zastupiteli Tomáši Koláčnému podařilo rozjet participativní rozpočet města, v rámci kterého mohou občané města každý rok rozhodovat o tom, na jaké projekty půjde část rozpočtu. Když se vrátíme na Vysočinu, tak v Jihlavě se i díky zapojení pirátských zastupitelů podařilo rozjet projekt “Bydlení především: Testování konceptu Housing First”, jehož cílem je eliminace bezdomovectví či stavu bytové nouze, získání a dlouhodobé udržení standardního bydlení. Obdobně velmi úzce spolupracujeme s našimi poslanci na řešení problémů týkajících se sucha, klimatické změny, kdy hledáme konkrétní řešení, jak naší krajině vrátit vodu a udržitelně s ní hospodařit. Hledáme cesty, jak zastavit exekuční byznys, zrušit klecové chovy nebo konečně zajistit, aby po úřadech obíhala data, ne lidé. Něco jde snáze, něco hůře, ale co mě na Pirátech baví je, že se nevzdáváme a vždy hledáme způsoby, jak by to šlo, než výmluvy, proč to nejde.

Je česká politika pořád hlavně mužská disciplína? Pomohly by většímu zastoupení žen v politice kvóty? 
Myslím, že nejenom česká politika je stále ještě převážně zastoupená muži - politiky, nicméně situace se pomalu ale jistě mění. S každou další generací přichází více angažovaných žen, které dokáží promlouvat do veřejného prostoru a dění. A to je dobře. Občas mi přijde, že takový ten ženský pohled v politice stále chybí. Naposledy jsem si to citelně uvědomila, když vypukla koronavirová krize a naši čelní politici měli potřebu řešit prvně svá ega a dohadovat se o tom, zda v čele krizového štábu má sedět premiér, ministr vnitra nebo někdo jiný. Až potom se zajímali o podstatu problému a potřeby občanů. Možná by právě ženský pohled na věc v tuto chvíli dokázal lépe identifikovat priority. Zároveň si ale nemyslím, že bychom větší zastoupení žen měli řešit nějakými kvótami. Účast žen v politice musí vycházet z jejich vnitřní motivace, pokud se má skutečně něco změnit. Důležité je vytvářet takové prostředí, ve kterém se budou cítit ženy dobře a dostanou prostor ukázat svůj potenciál. Další rovinou je také prezentace žen ve veřejném fyzickém prostoru. K tomu společně s dalšími Pirátkami na Vysočině připravujeme projekt na vytvoření publikace, mapující životní osudy významných žen Vysočiny, která by mohla sloužit mj. jako podklad pro zastupitele, když hledají inspiraci, po kom pojmenovat náměstí, ulici nebo třeba nemocnici. 

Když mluvíš o inspiraci - máš ty nějaký svůj politický vzor? Političku, která tě inspirovala k tomu, abys do politiky vstoupila? 
Moje rozhodnutí více se politicky angažovat, bylo právě tou zmiňovanou vnitřní motivací, ale kdybych měla jmenovat ženy političky, které mě inspirují, byla by to kromě Olgy Richterové její jmenovkyně Olga Havlová, Zuzana Čaputová nebo novozélandská premiérka Jacinda Ardern.

Jsi lídryní kandidátky. Jakou část programu považuješ za svou? Jinými slovy - v jaké oblasti si lidé řeknou, že Hana Hajnová je ten člověk, se kterým chtějí mluvit?
Za svůj považuji celý náš krajský program, nejvíce “kovaná” jsem díky své profesi v oblasti regionálního rozvoje. Jako projektová a dotační manažerka jsem se 11 let podílela na tvorbě nástrojů rozvoje znalostní ekonomiky v regionech a podpoře začínajícím i zkušeným podnikatelům. Psala a řídila jsem projekty ze strukturálních fondů, konzultovala technologické startupy a jednala s politiky, podnikateli a akademiky o možných rozvojových příležitostech. Na Vysočině vidím jako možné riziko převažující podporu jednomu oboru (strojírenství), proto bych se ráda zaměřila na analýzu příležitostí kraje a pokusila se najít další potenciální klíčové obory, díky kterým by se Vysočina mohla stát pracovně atraktivnější pro více lidí. Kromě snížení odlivu obyvatel z kraje je to i cesta, jak posílit krajskou ekonomiku, aby byla odolnější vůči krizím, těm stávajícím i budoucím. 

Bude na to mít Kraj Vysočina v současné koronavirové krizi finanční prostředky? 
Více kvalifikovaných pracovních míst nebo nový klíčový obor nevytvoříš “přes noc”. To je dlouhodobý a velmi postupný proces, který vychází z důkladné socioekonomické analýzy kraje, hloubkových rozhovorů s podnikateli a mapování zkušeností v jiných regionech. Z toho všeho pak vzniká nějaká strategie s konkrétními projekty k jejímu naplnění, které je potřeba průběžně vyhodnocovat a dle výsledků případně strategii upravovat. A spíše než otázka peněz, je to otázka vůle a nastavení politiků, zda se do toho chtějí pustit a věnovat tomu svůj čas.

Prozradíš na závěr čtenářům, jaké knihy aktuálně leží na tvém nočním stolku? 
Těch knih tam bývá docela dost, určitě tam leží “Z vlastního pramene” od Anny Hogenové, aktuálně dočítám “Úterky s Morriem” od Mitche Alboma a těším se na “Šikmý kostel” od Karin Lednické. 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Piráti Vysočina

Štítky: #Hana Hajnová #Kraj Vysočina #Krajské sdružení Vysočina #krajské volby #rozhovor #Vysočina

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.