Reportáže

O dnešním Bělorusku s Václavem Vislousem: Odpor k poměrům v zemi sílí, většina rodin žije "z ruky do huby"

22. 07. 2020
Sdílet na Facebooku Tweet

Z pohledu Středoevropana možná patří Lukašenkův režim do totalitního skanzenu a slova diktátora o léčbě koronaviru vodkou a traktory vyvolá spíše útrpný úsměv, než cokoliv jiného. Pro obyvatele Běloruska jde však stále o každodenní realitu, kdy vedoucí postavy politické opozice setrvávají za mřížemi a běžní občané jsou tradičně zastrašováni násilím a preventivními zásahy policie. Přesto v běloruské společnosti dochází k určitému vývoji. O tom, jak se asi žije v dnešním Bělorusku je následující rozhovor Lukáše Doležala s místopředsedou Pirátů z deváté pražské části Václavem Vislousem. Ten se totiž narodil v Minsku...

lukasenko 3 %

Nedávno jsi moderoval  debatu „Udrží Lukašenko svůj trůn?“. Jaký máš pocit z debaty? Začínáme se jako Češi více zajímat o tuto zemi?
Debata byla skvělá. Přesto, že byla naplánována na druhý červencový týden, tak se podařilo sehnat skvělé hosty a pražské Pirátské centrum bylo téměř plné. Navíc online stream shlédlo téměř 200 dalších lidí.

Můj pocit ale byl, že ten zájem byl především ze samotné běloruské diaspory v Česku. Ta tou otázkou doslova žije a mou iniciativu velmi uvítala. I proto byla ta debata tak zajímavá. Hodně hostů přidalo velice zajímavé komentáře a pohledy na celé dění.

Přijde mi, že nás Čechy ta otázka vlastně moc nezajímá, což potvrzuje naprosto tristní pokrytí toho, co se děje, v našich médiích.

V mnoha médiích zaznělo, že Lukašenko má podporu 3 %. Ani se mi nechce věřit, že Lukašenko má tak nízkou podporu. Je na vině koronavirus a jeho nezvládnutí v Bělorusku?
Ta tři procenta podle mě nereprezentují reálný stav v zemi, ačkoli je pravda, že podpora stávajícího prezidenta je dlouhodobě na dně. Vyšly z internetových průzkumů. Bohužel v zemi neexistuje žádná nezávislá sociologická agentura a proto reálné rozložení sil není možné empiricky změřit. Lidé se toho čísla ale chytli a vznikl z toho meme. Těch faktorů, které vedly k propadu preferencí Lukašenka i u primárně apolitických lidí, je celá řada. Většina se ale dotýká špatné ekonomické situace v zemi.

Jaká je koronavirová situace v Bělorusku? Pamatuju si na záběry z běloruské fotbalové ligy v Brankách, bodech, vteřinách v době, kdy se žádná fotbalová liga v Evropě nehrála. Rovněž Lukašenkovy bizarní výroky, že by koronavirus měli Bělorusové „léčit“ traktorem a vodkou mi utkvěly v paměti. Jaká je situace teď, když pandemie v Evropě odeznívá?

Na počátku pandemie byla většina běloruské společnosti přesvědčená, že je hrozba viru přehnaná a především si kvůli špatné hospodářské situaci nemohli dovolit přijít už o tak nízké výdělky. Většina rodin žije takzvaně z ruky do huby. Proto to opatření mělo docela pochopení i mezi lidmi.

Ukazuje se ale, že když se zavře zbytek Evropy, tak stejně není pro koho vyrábět a většina firem se uchýlila k různým formám omezených pracovních dob a úvazků, aby přežila.

Přesnou situaci ohledně šíření viru nejsem schopen popsat, protože nelze důvěřovat oficiálním číslům.

Běloruská volební komise vyřadila hlavní protikandidáty Lukašenka. Může situace dospět do takového stavu, že na volebním lístku bude jenom Lukašenko? Je reálná šance, že Babaryku či Capkalu mohou nahradit jiní kandidáti?
Teď to vypadá, že se opozice sjednotila za jedinou opravdu opoziční protikandidátku, kterou režim přes závažné pochybení v majetkovém přiznání pustil do prezidentského klání. Tedy většina lidí se přiklání k tomu, jít 9. srpna hlasovat a snažit se maximálně kontrolovat proces počítání hlasů. Je otázkou, jak velká část lidí se přesto rozhodne volby bojkotovat.

Zajímavostí je, že tvářemi opozice jsou tři ženy, protože téměř všichni muži skončili ve vězení. Lukašenko se přitom netají tím, že ženy nepovažuje za reálnou hrozbu. I proto dosazuje na mnohé důležité pozice právě je. Má pocit, že nemohou ohrozit jeho pozici.

Podle posledních protestů a Lukašenkovy nízké podpory to vypadá, že se běloruská opozice v posledních letech sílí. Je tomu skutečně tak? A kdo se vlastně počítá do běloruská opozice? Existuje nějaká relevantní opoziční strana?
Klasická běloruská opozice vlastně neexistuje a rozhodně nesílí. Byla různými způsoby rozprášena a ani jí nebylo umožněno se nějak organizovat. A navíc nebyla schopna zaujmout většinovou populaci. I proto je dnes úplně mimo hlavní dění. Navíc její hlavní představitelé jsou ve vězení. Co sílí je odpor k aktuálním poměrům v zemi. Nikoli podpora klasické opozice.

Na jejím místě ale za poslední rok vzniklo několik hnutí, které dokázaly ten společenský sentiment dobře zosobnit. Jde jednak o práci investigativního vloggera Tichanouského z YouTube kanálu Země pro život, který rozkrýval hrůzný stav regionů. Anebo bankéře Babaryky, který silným charizmatem, státnickým projevem a aurou vysoce schopného manažera získal velkou podporu mnohých lidí. Oba ale režim obratem posadil za mříže.

V posledních dnech došlo k rozsáhlému zatýkání a policejní brutalitě. Může takové jednání probudit širokou veřejnost k ještě většímu odporu k režimu?
Bude to znít hloupě, ale na tyto praktiky jsou už Bělorusové docela zvyklí. Co je neobvyklé je, že k nim dochází ještě před volbami. Režim se musí cítit velmi slabý. Byli zatčeni dokonce i lidé, kteří pokojně stáli ve frontě do obchodu, který prodával trička s nápisem “PSYCHÓ3%”. To odkazuje na údajnou 3% podporu prezidenta a slovo “psychóza”, kterým Lukašenko označoval situaci kolem koronaviru.

Po rozsáhlých zatčeních a honu na nezávislé blogery a žurnalisty se už ozvala i část kulturní scény a populárních osobností, že takové jednání moci zásadně odsuzují. Obratem mnozí z nich přišli o práci.

Asi největší hrozbou pro režim jsou ale ohlašované celozávodní stávky v několika klíčových státních firmách. To by totiž dokázalo ekonomice finálně zlomit vaz.

Internet je naše pirátské moře. Jaká je role internetu a sociálních sítí v protestech v Bělorusku? Dochází k omezování a cenzuře internetu?
Už jsem zmiňoval, že režim pořádá hon na nezávislé bloggery. Obzvláště cílí na kanály na populární síti Telegram, kterou používají stovky tisíc lidí jako zdroj nezávislých zpráv. Většina lidí, kteří dnes nezávisle komentují dění tak může činit bezpečně jenom mimo Bělorusko. Situaci třeba teď detailně řeší mnoho YouTuberů z Ruska.

Kromě tohoto režim používá rušičky signálu a cílená zadržení akreditovaných žurnalistů, aby v maximální možné míře znemožnil přenos on-line videí z akcí solidarity a volebních shromáždění.

Mohou být letošní volby přelomem, kdy se může režim zhroutit? Jinými slovy, dočkáme se běloruského Majdanu?
Nemyslím si. Nevím o nikom, kdo by chtěl běloruský Majdan. Všechny akce i kandidatury se snaží maximálně ctít zákony a být pokojnými, bez násilí. Majdan byl v mnohém lidská tragédie a je pro mnohé odstrašujícím příkladem.

Nikdo zároveň nečeká změnu přímo ze samotných voleb. Ty jsou pevně v režii režimu a bylo by bláhové čekat, že dopadnou jinak, než “dle očekávání”. Nicméně je možné, že tak zjevné podvody, které budou zapotřebí, aby bylo potvrzeno vítězství Lukašenka, vyvolají nevratné změny napříč společností, které v dohledné době přivedou k nějaké zásadní změně. Ale to už je oblast spekulací.

Zahraniční politika Běloruska je pověstná balancováním mezi Ruskem a EU, i když podle mého názoru se jedná spíše o způsob, jak tlačit na Rusko. Jaký je tvůj názor?
Bělorusko má dlouhodobý projekt integrace s Ruskem ve společném nadstátním útvaru, který dnes dospěl do fáze, kdy jeho další prohlubování reálně ohrožuje suverenitu země. To si uvědomuje i Lukašenko, který proto v poslední době ostře vystupuje proti Putinovi a vysloužil si za to velmi vlažné přijetí při svých posledních cestách do Moskvy.

Zároveň jediná možnost rozvoje běloruské ekonomiky leží v rozsáhlé privatizaci, kterou stát tvrdošíjně odmítá, a také v lepším přístupu na trhy Evropské unie. To druhé ale nejspíš nepůjde kvůli nové vlně sankcí, které na zemi uvalí EU. Zemi tedy bude čekat velmi bolestivá ekonomická krize a ještě se zvýší tlak na to, aby země podlehla vlivu Ruska.

Jak vnímáš zapojení Běloruska do Východního partnerství a roli Evropské unie v demokratizačním procesu? 
Evropská unie má mnoho dobrých nástrojů, jak pomoci. Za nejvíce efektivní z nich považuji zapojení některých běloruských univerzit do programu ERASMUS+. Ten by dle mého názoru měl být maximálně rozšířen. I když se bojím, že narazíme na nezájem protistrany. Nikoli studentů, ale samotných univerzit. Uvažuji tak, že čím více lidí bude znát evropský systém hodnot a fungování politiky a státu, tím lépe bude země připravena na svoji transformaci.

Zároveň bychom se měli zaměřit na naši azylovou politiku. Tady je klíčová i role českého Ministerstva zahraničí, potažmo Vnitra, protože ačkoli z Běloruska denně utíkají desítky perzekvovaných lidí, tak dnes azyl Bělorusům nedáváme.

Nedávno byla v Bělorusku unesena Češka Veronika Kiruščanka. Jedná se o zastrašování cizinců nebo co tím chce režim docílit?
Jsem přesvědčen, že nešlo o žádný únos, ale “obyčejné” nedorozumění. Byla zatčena v rámci náhodných arestů, které místní složky dělají pravidelně všude tam, kde podle jejich názoru dochází k protestním setkáním. Byla tedy podle mě ve špatnou dobu na špatném místě.

Jde o standardní zastrašovací taktiku namířenou na samotné Bělorusy. Nejde o to, kdo a za co je zatčen. Samotný fakt zatčení má odradit lidi od veřejných setkání a projevů solidarity. Je to zpráva obyčejným lidem, aby zůstali doma.

Jaká je pozice běloruštiny v současném Bělorusku? Pořád dochází k upřednostňování ruštiny na její úkor?
Upřímně nevím, jak to dobře popsat. Sám jsem to ještě úplně nepochopil. Já jsem žil dlouho v přesvědčení, že běloruština je něco jako welština - pro pár místních na vesnicích, nápisy ulic a nějaké básníky a spisovatele, ale reálně ji nikdo nepoužívá. Taková je alespoň má zkušenost a z desítek lidí, které v Bělorusku znám, ji běžně nepoužívá vlastně nikdo.

Zároveň se ale v posledních letech stala jazykem disentu a opozičního tisku/médií. Pro mnohé je to až otázka hrdosti.

V samotném Bělorusku si ale myslím, že je vlastně jedno, jaký jazyk používáte. Dorozumíte se všude, úřady pracují s oběma jazyky, alespoň dle mého omezeného pochopení, stejně. Moji známí ale vesměs mluví rusky a dokonce bych řekl, že mnohým z nich dělá běloruština trochu problémy.

Řekl bys čtenářům něco o lidové tvořivosti s cílem trollit režim a jeho vládnoucí představitele?
To je kapitola celá pro sebe. Začalo to graffiti 3 % na trafiky a silnice. Následovala sezóna 3% slev v celé řadě velkých obchodů. Dokonce se přidalo i pár desítek odvážných lidí ze silových složek - od prokurátorů, přes vojáky, až po ochranku samotného prezidenta, kteří se anonymně vyfotili se svými hodnostmi a nápisy, že “jsou 97 %” - tedy s lidem.

Místo bílo-červeno-bílých vlajek, za které hrozí pokuta, lidé na balkoně vystavují květináče tak, aby vlajku imitovaly. Populární meme je také přirovnání Lukašenka ke švábovi ze známé pohádky Korneja Čukovskoho. Proto je vidět mnoho lidí s papučí v ruce, kterou chtějí “švába” přimáčknout.

Nejostřeji režim zasáhl proti tričkám PSYCHÓ3%. Obchodu, který je nechal vyrobit tyto zabavil a fakticky ho donutil zbavit se fyzické prodejny. Pokud to tričko budete nosit na ulici, stejně jako tričko s odkazem na YouTube kanál Země pro život, tak budete zatčeni a dostanete pokutu.

Poslední otázka, jak vnímáš hudební skupinu Lyapis Trubeckoy a celkově vliv režimu na pořádání hudebních akcí? Je možné v Bělorusku pořádat protirežimní punkový koncert?
Ta skupina je určitým obrazem společnosti. Ohledně možnosti pořádání koncertů nedokážu nic říct, spekuloval bych. Osobně jsem byl na několika punkových koncertech v Minsku, všechny se konaly v malých klubech a nebyl s tím žádný problém. Nešlo ale v žádném případě o opoziční akce. Jen o partu lidí, kteří se chtěli bavit.

Díky moc za odpovědi a držím palce v dalších snahách o přibližování Běloruska české veřejnosti. 


"Když neopustíme náš běloruský jazyk, nezemřeme" - Matsiey Burachok. Na obrázku je vlajka používaná v letech 1918 a 1991–1995. V současné době reprezentuje běloruskou opozici. Zdroj: Wikimedia Commons

Václav Vislous se narodil v Minsku, ale většinu dětství strávil ve Znojmě, kde vystudoval gymnázium Dr. Karla Polesného. Po maturitě pokračoval na Institutu ekonomických studií FSV UK, kde získal titul Bc. v oboru Ekonomická teorie. Poté vystudoval Manažerskou a finanční ekonomii na HEC Paris ve Francii (titul MSc.). Vašek se zajímá o současné Bělorusko i kvůli svým běloruským kořenům, protože jeho táta pochází z Běloruska a rodina do Vaškových sedmi let žila v Minsku. V současné době je místopředsedou Pirátů na Praze 9 a pracuje jako manažer.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Lukáš Doležal/Redakce

Štítky: #Alexandr Lukašenko #Bělorusko #lidska prava #Lukáš Doležal #rozhovor #svoboda #totalita #Václav Vislous #zahraničí

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.