Odborně

Zdanění práce neustále roste, ukázala pirátská analýza. Může za to i dlouhodobě „zamrzlá“ sleva na poplatníka. Jak z toho ven?

14. 07. 2020 | 2 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Stát si bere z peněženek zaměstnanců a živnostníků čím dál tím více peněz, jak ukázala datová analýza pirátského týmu. Průměrná mzda totiž v minulých letech stoupala, sleva na poplatníka a další daňová zvýhodnění zůstávají ale stejné, tím pádem lidé platí stále vyšší daně. Piráti proto navrhují zvýšit slevu na poplatníka na 33 tisíc korun a průběžně ji valorizovat podle růstu mezd. Stejně tak chtějí velkou daňovou reformu, která by například efektivněji bránila odlivu kapitálu do daňových rájů, prosazovala zdanění negativních externalit, zjednodušila daňový systém i start podnikání.

František Navrkal

Česko má tzv. rovnou daň z příjmu fyzických osob, všichni tedy mají odvádět stejně. Systém nicméně zahrnuje i mechanismy, jak snížit zátěž pro občany s nižšími příjmy, a to pomocí daňových slev a odpočtů. To se ale v posledních letech neděje. Nejvýznamnější položkou totiž byla a je sleva na poplatníka, která ale už od roku 2008 zůstává na stále stejné výši. Tedy na 24 840 korun ročně, což odpovídá 2 070 korun za jeden kalendářní měsíc. Kromě toho je významná i takzvaná sleva na vyživovaného manžela/manželku nebo daňový bonus na vyživované děti do 26 let věku.

Graf zobrazuje zvyšování daňové povinnosti poplatníka z důvodu nesystémově „zamrzlé“ slevy na poplatníka. Srovnávací základnou je míra zdanění v roce 2008. Zdroj: ČSÚ, vlastní kalkulace.

Piráti chtějí skokový nárůst slevy na poplatníka

Jak již bylo zmíněno, sleva na poplatníka byla naposledy zvýšena v roce 2008. Oproti tomu mezi lety 2008 a 2019 vzrostla průměrná mzda v České republice o 51 procent. Zdanění všech zaměstnanců a živnostníků se tedy reálně zvyšovalo. Aby byla zachována míra zdanění práce, musela by všechna daňová zvýhodnění růst stejným tempem jako průměrná mzda. 

Graf ukazuje, o kolik by daňový poplatník, který by vyčerpal celou výši valorizované slevy na poplatníka, v daný rok zaplatil méně na dani z příjmu oproti skutečnému stavu. Zdroj: ČSÚ, vlastní kalkulace.

Dobře je celý problém vidět na praktickém příkladu: V roce 2008 byla v České republice průměrná mzda ve výši 22 600 korun. Díky slevě na poplatníka tak platili lidé se mzdou do výše 10 300 korun nulovou daň z příjmů fyzických osob . Aby byla  zachována stejná míra zdanění pro zaměstnance a živnostníky , je nutné zvyšovat základní slevu na poplatníka tempem růstu průměrné mzdy, která mezi lety 2008-2019 vzrostla o 51 procent . Podle tohoto principu by  sleva na poplatníka měla vzrůst  z 24 840 Kč  na 37 500 Kč, což by umožňovalo platit nulovou sazbu daně z příjmů fyzických osob všem, kteří by brali do 15 500 korun měsíčně.

Takový růst by ale představoval značnou zátěž pro rozpočet, Piráti proto navrhují zvýšit slevu na poplatníka o kompromisních 8 160 na 33 000 korun ročně a průběžně ji valorizovat podle růstu mezd, aby nedocházelo k jejímu dalšímu znehodnocování.

Plnit rozpočet z vysokého zdanění práce je riskantní

Rostoucí zdanění práce neovlivňuje negativně jen peněženky občanů, ale také vede k nezdravému způsobu plnění veřejných rozpočtů.  Mezi lety 2015 a 2019 narostly příjmy státu z daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění o astronomických 208 miliard korun, zatímco všechny ostatní daňové i nedaňové příjmy vzrostly o pouhých 80 miliard. Zdánlivá hojnost finančních prostředků inkasovaných ze zdanění mzdy tak umožňovala státu zavírat oči před problémy a odsouvat zásadní strukturální reformy. O to spíše, že rostly  i organické příjmy rozpočtu z důvodu zvyšování mezd a platů, snižující se míry nezaměstanosti nebo přílivu zahraničních pracovníků.

Piráti dlouhodobě upozorňují, že závislost veřejných financí na zdanění práce může být velmi nebezpečná.  Náhlé snížení nezaměstnanosti může mít drastické dopady na pokles příjmů státu, krajů a obcí. V důsledku ekonomické krize způsobené pandemií koronaviru se tento scénář bohužel naplňuje. Aktuálně (červenec 2020) odhadují ekonomové nárůst nezaměstnanosti na přelomu roku 2020/21 okolo 7 až 10 procent. Zároveň poklesly i počty zahraničních dělníků i pracovníků na dohody mimo pracovní poměr, které v datech o zaměstnanosti nenajdeme. To všechno se samozřejmě negativně projeví na výběru daně i pojistného. Zadlužení státu může podle odhadů Národní rozpočtové rady tak vzrůst do roku 2023 na 50 procent HDP. Hospodářskou a fiskální politiku bude nutné změnit.

Graf porovnává nárůst příjmů státního rozpočtu ze zdanění práce s ostatními příjmy státního rozpočtu vůči výchozímu roku 2015. Zdaněním práce rozumíme sumu daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění. Celkový rozdíl by byl ještě výraznější při započtení zdravotního pojištění, ke kterému zde není přihlíženo, protože je zdrojem příjmů zdravotních pojišťoven. Ostatními příjmy se rozumí všechny příjmy státního rozpočtu kromě výše zmíněné daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění. Zahrnuje daňové příjmy (například DPH, spotřební daně, daň z příjmů právnických osob); příjmy z rozpočtu evropské Unie; kapitálové příjmy (například dividendy podniků se státní účastí) a ostatní příjmy (emisní povolenky, poplatky z těžby nerostných surovin aj.)

Zdroj: Ministerstvo financí, Plnění státního rozpočtu 2019; Zákon o státním rozpočtu 2020

Piráti na své únorové konferenci v Pardubicích představili koncept velké daňové reformy, součástí návrhu je výrazné snížení zdanění práce. Kompenzovat ho mají opatření proti odlivu kapitálu do zahraničí, zdanění negativních externalit (třeba za těžbu nerostného bohatství), zjednodušení daňového systému a snížení počtu centrálních dotačních programů. Vedle toho navrhujeme opatření vedoucí k takzvanému „zvětšování koláče“ jako například zjednodušení startu podnikání a komerční legalizaci pěstování konopí. Stát musí vytvářet podmínky, v kterých dostane každý z nás šanci využít naplno svůj potenciál – od maminek na mateřské dovolené přes 800 tisíc lidí v exekuci po ty, kteří v důsledku současného  propouštění přicházejí o práci.

Autoři

  • František Navrkal, poslanec Poslanecké sněmovny ČR
  • Tomáš Kopečný, ekonomický analytik
Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: František Navrkal a Tomáš Kopečný

Štítky: #Finance #František Navrkal

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.