Komentáře

Předložili jsme zákon o eutanazii a paliativní péči. Každý člověk musí mít konečně právo volby, píše v komentáři poslanec Lukáš Bartoň

01. 07. 2020 | 2 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Žijeme ve společnosti, která si vysoce cení svobody, bohužel tato svoboda je nám stále odpírána při rozhodování o konci našeho vlastního života. Proto jsme dnes společně s poslankyní hnutí ANO Věrou Procházkovou předložili zákon o eutanazii, který by umožnil za přísně kontrolovaných podmínek dospělým lidem v terminálním stádiu smrtelné nemoci zemřít podle jejich přání. Návrh také zavádí, aby měli všichni lidé nárok na paliativní péči.

lukas barton-lesy

Je zcela nepřípustné, aby společnost na kohokoliv tlačila, aby opustil tento svět.  Na druhou stranu neustále zavíráme oči před určitou skupinou nevyléčitelně nemocných pacientů, kteří touží své trápení ukončit, zemřít klidně a důstojně. Dnes tito lidé nemají legální možnost, jak toho dosáhnout, odpíráme jim tak možnost odchodu ze světa dle jejich přání. Respektive mají možnost složitě vycestovat přes hranice do Švýcarska či jiného státu, který má natolik vstřícné zákony, že vyslyší přání nevyléčitelně nemocného na odchod dle jeho představ. 

Na umírání a zejména na umírání na rakovinu či jinou smrtelnou nemoc není nic pěkného. Jde o bolestivý proces plný utrpení. Z toho důvodu jsme se v pracovním týmu zabývali otázkou, jak nemocným lidem nabídnout co největší možnost volby a podpory, ať už rozhodnou o svém osudu jakkoliv. Poprvé jsme definovali právo na paliativní péči, které, jak je předpokládáno, bude mít za výsledek i rozšíření zařízení a služeb paliativní péče. Nicméně je zde i menší počet nevyléčitelně nemocných lidí, kterým paliativní péče nevyhovuje nebo ji nechtějí a jejich přáním je asistovaná smrt. 

Návrh zákona řeší i problematiku neadekvátní či marné léčby, která již pacientovi nepřináší prospěch. Stejně tak se zabývá oblastí takzvané paliativní sedace, která je v předkládané legislativě definovaná jako terminální tišení bolesti. Jde o postup spočívající v léčbě pacienta v pokročilém nebo terminálním stádiu závažného a nevyléčitelného onemocnění jakéhokoli původu, jejímž vedlejším účinkem může být zkrácení jeho života. Jedná se o praxi u nás užívanou, která je dosud praktikovaná v šedé zóně a o které se moc nemluví. Z definice se však již jedná o jistou formu eutanázie, neboť úkonem lékaře, tedy podáním vysokého množství sedativ, dojde ke zkrácení života či přímo k smrti. Předložený návrh zákona dává tomuto postupu jasné legislativní mantinely.

Praxe, která je v současné době nelegální, čímž neříkám, že se neděje, je asistovaná smrt. Jedná se o úkon, který přímo vede k ukončení života. Asistovaná smrt může být formou asistované sebevraždy, kdy lékař přípraví pacientovi prostředek, který si nemocný sám musí aplikovat. Eutanázie je pak forma asistované smrti, kdy smrtící prostředek aplikuje přímo lékař. Předkládaný návrh zákona dává legislativní mantinely pro možnost asistované smrti u pacientů, kteří se nechtějí vydat cestou paliativní péče, jsou zletilí a svéprávní, jejich žádost je učiněna dobrovolně a bez nátlaku, jsou nevyléčitelně nemocní v důsledku úrazu nebo nemoci a tato situace je podle současných poznatků vědy neodvratitelná, přičemž shledává, že trvale a nesnesitelně tělesně nebo duševně trpí bez naděje na zlepšení. Pacient má vždy možnost až do poslední chvíle svou žádost odvolat – i jen ústně.

Žádný lékař není povinen asistovanou smrt provést a nikdo ani ze zdravotnického personálu nesmí být nucen se na procesu podílet. Pokud jakýkoliv zaměstnanec nesouhlasí s asistovanou smrtí, musí to zaměstnavatel respektovat a nelze mu asistenci nařídit. Zapojení musí být zcela dobrovolné, jak uvádíme i v návrhu. 

Návrh zákona se dlouze zabývá opatřeními, která povedou k co nejnižšími riziku zneužitelnosti. Pacient musí podávat předběžnou žádost a poté i kvalifikovanou žádost. Lékař musí stav pacienta a jeho nemoc konzultovat s dalším odborným lékařem a případně ještě i jedním dalším konzultujícím doktorem, přičemž zde musí být shoda lékaře a konzultujícího lékaře na vhodnosti asistované smrti, jinak nemůže být provedena. U pacientů, kde se nepředpokládá úmrtí v nejbližší době, je vyžadováno stanovisko lékaře z oboru psychiatrie nebo psychologa ve zdravotnictví. V případě jakéhokoliv sporu či pochybností je povinnost obrátit se na zhodnocení etické komise. 

Jednotlivé kroky jsou zaznamenávány do zdravotní dokumentace a následně odesílány Komisi pro kontrolu a hodnocení, která zpětně každý případ znovu otevře, zkontroluje a vyhodnotí, zda vše proběhlo řádně. Je zde tak stoprocentní kontrola všech provedených výkonů. Komise také vypracovává zprávu pro Poslaneckou sněmovnu a doporučení pro úpravu legislativy v případě, že shledá některé postupy nedostatečnými či zbytečnými.

Eutanazie je v Evropě povolena v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Asistovaná sebevražda je možná i ve Švýcarsku a Německu. Další státy jako Španělsko a Portugalsko o legislativě jednají. Je jen na nás, zda se Česká republika přidá k těmto zemím a přestaneme přehlížet přání pacientů v terminálním stádiu nemoci, nebo zda i nadále budou tito lidé nuceni umírat dle představ menšinové části společnosti či utíkat přes hranice.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Redakce

Štítky: #Lukáš Bartoň #svoboda #zdravotnictví

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.