Reportáže

Pandemie jako poučení i šance do budoucna? Ivan Bartoš a Vít Rakušan debatovali s ekonomem krizového štábu Filipem Matějkou

12. 06. 2020
Sdílet na Facebooku Tweet

Fungování Ústředního krizového štábu v době pandemie, dopady koronaviru, chybějící informace či vývoj systému Chytré karantény. I o těchto tématech ve čtvrtek diskutovali šéf Pirátů Ivan Bartoš a předseda STAN Vít Rakušan s ekonomem Filipem Matějkou, jehož obě strany nominovaly do krizového štábu.

bartos rakusan matejka

„Spolupráce Pirátů a STAN, která probíhá i nadále mimo nouzový stav, se osvědčila nejen u nominace Filipa Matějky, ale přinesla také řadu návrhů na pomoc rodinám, podnikatelům, firmám i obcím. Tato opatření následně opoziční strany úspěšně prosadily ve Sněmovně, i když si za ně mediální kredit připsala vládní formace,“ uvedl Bartoš. 

 „Je třeba vyhodnotit opatření i postupy z první vlny pandemie, aby bylo možné lépe a efektivněji předcházet všem budoucím krizím. To je možné jen tehdy, pokud si otevřeně zanalyzujeme minulé poznatky a případné chyby. Je také nutné vytvořit predikci, kam bude Česká republika dále směřovat. Práce vědců či odborníků, nejen z ekonomického spektra, rozhodně neskončila a mnoho věcí je třeba dotáhnout do konce,“ vysvětlil Bartoš důvody debaty. V jejím rámci tak předsedové obou stran i diváci z publika kladli otázky Filipovi Matějkovi, jenž byl součástí Ústředního krizového štábu, a viděl tudíž kroky vlády z první ruky. Šéfa Pirátů zajímal mimo jiné průběh spolupráce v rámci krizového štábu, kooperace s laboratořemi testujícími Covid–19  i důvody, proč chybí epidemiologické modely.

Předseda STAN Vít Rakušan se zase dotazoval například na to, zda probíhá zpětně odborné vyhodnocování činnosti krizového štábu či jaký byl postup informování samospráv. „Epidemiologickou krizi jsme ze zdravotního hlediska poměrně zvládli, nyní přichází ale ekonomické dopady. Problémem byla také absolutní absence informací. Starostům měst a obcí chyběly zprávy o tom, zda je v jejich oblasti někdo nakažený, což mohlo být potenciálně velice rizikové třeba ve vyloučených lokalitách. Hygienické stanice je o tom nemohly napřímo zpravovat, probíhaly každodenní dohady, co se smí nebo nesmí říct. Přitom měli starostové činit rozhodnutí například ohledně uzavírání školek. Bojovali jsme tak za to, aby byla sdělována alespoň lokalita, odkud jsou nakažení,“ popsal Rakušan.    

Filip Matějka v reakci vysvětloval, že informace nechyběly jen veřejnosti a odborníkům, ale i jemu jako členovi krizového štábu. „Viděl jsem na krizovém štábu leckdy značné nasazení, zejména operativní věci fungovaly dobře. Na druhou stranu po akutní fázi chyběla snaha o dotažení rozpracovaných systémů, aby se snížilo riziko budoucích problémů. Například v chystané Chytré karanténě 2.0., v rámci které by se mělo masivněji testovat i dohledávat nakažené a do níž se zapojí aplikace eRouška či call centra, se vyzná velmi málo lidí. Pověření členové štábu nám ostatním mnohdy nepředávali vyžadované informace. Možná nebylo o čem informovat, protože systém neběžel, možná to bylo z nedůvěry. I proto některé věci do teď nefungují. Nevíme, jestli to je připravené, v jakém stavu, nebyla šance to kontrolovat ani zevnitř krizového štábu. Až posledních pár dní mám pocit, že se to vylepšuje. Problém byl i s daty ohledně nakažených – neví se třeba, kolik testů bylo unikátních a kolik opakovaných,“ nastínil ekonom. Podle něj by data měla být dostupná vědcům i veřejnosti, aby se mohli zapojit do boje proti viru. 

On sám považuje nyní za zásadní z hlediska ekonomiky zmírnit nejistotu ze strany firem a investorů. Ti se totiž obávají, že v případě druhé vlny koronaviru na podzim, dojde k dalšímu plošnému zmrazení celé země. „Proto musí fungovat propracovaný systém, který dovede v případě návratu epidemie zachytit lokální ložiska. Musíme být schopní rychle dohledávat nakažené, provádět až 50 tisíc testů denně, mít velkou záložní kapacitu po případ krize a dělat pravidelně zátěžové testy systému,“ uvedl Matějka. 

Podle něj je také potřeba vylepšit systém rychlých státních nákupů. „Neměla by se opakovat situace jako u zdravotních pomůcek. Předcházet tomu lze systémem centrálního krizového nákupu, kdy by stát koordinoval nákupy s využitím decentralizovaných kapacit – firem, které by uspokojily jeho poptávku. Ideálně by stát měl koordinovaně budovat systém mnoha dodavatelů. Zásadní je nyní rovněž pomáhat malým a hlavně mladým firmám. V krizi se totiž podniky nejen zavírají, ale rovněž nevznikají nové, přitom právě ty ženou ekonomický růst,“ dodal Matějka s tím, že důležité je také využít rozpočty obcí pro stimulaci ekonomiky.

Filip Matějka vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, doktorát získal z aplikované matematiky na Princetonské univerzitě v USA. Od roku 2010 působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR. Od roku 2011 je členem akademického sboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Redakce

Štítky: #Bartoš #Beseda #karanténa #koronavirus #krizový plán #STAN

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.