Reportáže

Rozhovor s Markétou Gregorovou: Bude těžké se vrátit do zajetých kolejí, ale můžeme začít lépe

01. 06. 2020 | 1 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Ačkoliv se zdá, že byl první nápor koronavirové krize ve Střední Evropě překonán, v jiných částech kontinentu a světa je situace odlišná. To na vlastní kůži zažili i pirátští europoslanci, kteří se museli přizpůsobit novým podmínkám a nadále v nich fungovat. V rozhovoru, který vznikl v květnu se Markéta Gregorová podělila o své zážitky z Bruselu, ale také vysvětluje, jak to je vlastně s tolik diskutovaným přínosem Evropské unie v době krize. 

markéta gregorová-brusel

Co podle Tebe dělá EU pro občany v koronavirové krizi?
Evropská unie v této době řeší hlavně finanční pomoc. Je to jedna z největších pravomocí, které v této věci EU má. EU na počátku rozdělila 37 miliard, a to i do Velké Británie, neboť to bylo z fondů za období, v němž Británie před svým odchodem přispívala. Dále komisaři hledali v jednotlivých kapitolách a rozpočtech další možné rezervy, které by díky různým škrtům mohli poslat do členských států. Není přesně nastavené, jak s těmito financemi mají státy nakládat, ale platí doporučení, že by se za tyto peníze měly nakoupit ochranné a zdravotnické pomůcky a podporovat nejohroženější skupiny obyvatel. Dále EU pomáhá třeba s hladkým průběhem přeshraničních dodávek zdravotnických materiálů, což byl na začátku pro státy problém.

Někteří říkají, že EU tuto epidemii zaspala. Je to pravda?
To není vůbec pravda, právě naopak. EU začala bít na poplach už v lednu a varovala, že se situace může vymknout kontrole. Státům vydala doporučení, jak se zásobit a připravit na koordinaci nákupu ochranných pomůcek. Tím, kdo zaspal, byly členské státy a jejich vedení. Někteří to bagatelizovali jako “horší chřipku”, náš premiér na počátku epidemie říkal, že není třeba koordinovat spolupráci mezi členskými zeměmi - a teď vidíme, že se státy zásadně mýlily.

Co se dá od EU v nadcházejících časech očekávat?
Každý výbor pracuje v různých oblastech, například můj kolega Mikuláš Peksa pracuje na velkém tématu a tím je Green New Deal; v češtině Zelený nový úděl. V současnosti klesla průmyslová výroba i spotřeba, a díky tomu také koncentrace oxidu uhličitého v našem ovzduší. Tato situace je hrozbou pro ekonomiku, ale zároveň i výzvou jak začít lépe - nastartovat ekologický průmysl a začít efektivně plnit podmínky Pařížské dohody. Kromě životního prostředí bude výzvou i zmíněná ekonomika. Bude těžké se vrátit do zajetých kolejí, které byly před epidemií pro odběratele standardem. Mnoho podnikatelů teď nemá příjmy a fungují ze svých rezerv, které se jim velice rychle zmenšují. Zákazníci logicky musí šetřit a nenakupují. EU se snaží přijít na různé možnosti, jak v budoucnu fungovat. Nejrazantnější a zároveň nejdiskutovanější téma je nepodmíněný příjem - což neznamená, že bude uveden v praxi. Nápadů, které jdou ruku v ruce s novými výzvami, je spousta.

Jak teď vypadá život v Bruselu?
Já jsem v tuto chvíli v Praze, ale v Bruselu mám své asistenty, kteří tam stále žijí a pracují - leč z domova. Budova Evropského parlamentu je otevřená, ale má přísný režim a do budovy mohou vstoupit pouze poslanci a jejich asistenti. Zároveň se musí dodržovat nové bezpečnostní podmínky, třeba že v kanceláři může být pouze jeden člověk, musí se dodržovat rozestupy a mít na sobě roušku či masku. Budova parlamentu v tuhle chvíli vypadá jako budova duchů, protože tam skoro nikdo není. 

Jinak ve městě je situace obdobná jako v kdekoliv v Evropě. Lidí je samozřejmě méně, když zmizela část tzv. eurobubliny, ale na objednávku jídla online se typicky čeká i několik týdnů, než chytíte volný slot; lidé proto stále chodí do obchodů. Moji asistenti nosí roušku, ale prý jsou jedni z mála; v Bruselu nejsou povinné.

Jak funguje v koronavirové pandemii Evropský parlament?
Parlament funguje v omezeném režimu, na plenárních zasedáních se diskutují jen urgentní věci související s koronavirem a hlasuje se online. Tedy, online - na pracovní e-mail nám přijde hlasovací lístek, ten si vytiskneme a vyplníme, či tak uděláme v online aplikaci, a vyfotíme či odešleme zpět. Díky tomu nemůžeme zvládat tolik hlasování jako při běžném provozu, 706 europoslanců se musí sčítat zvlášť. Nelze tedy jako za normální situace rozhodovat o stovkách usnesení. Sekretariát s IT oddělením ale už pracují na zefektivnění, již příští plenární zasedání by mělo být elektroničtější.

Zároveň normální probíhají jednání výborů a frakcí, kde se řeší i každodenní agenda. Evropský parlament má pro tyto případy výbornou aplikaci, která streamuje zasedací místnost v budově Parlamentu (většinou poloprázdnou), ale především zajišťuje simultánní překlad hlavních jazyků. No a kdy se vrátíme reálně do práce? Myslím si, že až v září, protože v srpnu jsou poslanecké prázdniny, stejně jako v České republice, a dříve to na návrat do běžného provozu nevidím. Ale ráda se nechám překvapit.

Jak se Ti změnil život poté, co jsi byla zvolena europoslankyní?
Nejhmatatelnější změnou bylo to, že jsem se musela přestěhovat do Bruselu, odstřihla jsem se tedy kvůli tomu trochu od svých přátel a svého života. Již před pandemií jsem zvážila všechna pro a proti a rozhodla se do České republiky vrátit. Nelituji ale té zkušenosti - dokud si to člověk nezažije a nevyzkouší, je těžké posoudit, jestli to bude stíhat.

Méně nápadnou změnou bylo to, co jsem začala zažívat v online prostoru. Předtím, než jsem se stala europoslankyní, jsem byla zastupitelkou v Brně a měla už nějaké zkušeností s politikou a vším co k tomu patří. Překvapila mě ale míra online nenávisti, která přišla až s mým zvolením europoslankyní, a jak je náročné to ustát. Představte si to třeba takhle: pokud se vám něco v práci podaří, šéf vás pochválí. Pokud něco pokazíte, po zásluze potrestá. Je to naprosto jasně dané a stane-li se vám nespravedlnost, s šéfem si ji vyjasníte, nebo i odejdete. Mým “šéfem” ve smyslu hodnocení úspěchu jsou ale všichni občané. A pokud k nim informace o úspěchu nedostanu, protože jsou informačně přehlcení, nemohou posoudit můj výkon. Pokud se ale něco nepovede, nebo někdo tvrdí, že se něco nepovedlo, může to být sdíleno oponenty či dezinformátory až na kraj světa a obraz o mém výkonu se pokřiví - a negativní zpětná vazba a sprostá slova se jen hrnou, i když jsem pracovala sebetvrději. Nejsem psychopat, abych to nevnímala a musela jsem si vytvořit svůj způsob vyrovnávání se s tím. Hodně toho ignoruji, dřív jsem četla každý jeden komentář, to je cesta do pekel. Mrzí mě, že mi tak občas možná unikne člověk toužící po normální diskuzi, ale musím si zachovat duševní zdraví pro výkon své práce a věřím, že takový člověk mě případně kontaktuje i přes zprávy či e-mail.

Na čem teď pracuješ?
I když se může zdát, že teď řešíme pouze koronavirus, tak to není pravda. Jsem zpravodajkou několika reportů k zemím Východního partnerství a vedeme vyjednávání, teď jsem dostala na stůl i report ohledně etického zacházení s umělou inteligencí. Musím vydávat pozměňovací návrhy, chodit na online setkání zpravodajů a vyjednávat naší pozici v těchto tématech. 

Za své téma mimo běžnou parlamentní práci jsem si teď vzala sledování lidí. Kvůli pandemii vyrostly jak houby po dešti různé aplikace, komerční i státní, které sledují uživatele, aby mohly vyhodnotit, kdo přišel do styku s nakaženými lidmi. Vzniká tak v potřeba to rychle řešit  šedá zóna toho, jak je skutečně nakládáno s citlivými daty uživatelů, a jak s nimi bude nakládáno po skončení krize. Snažím se zajistit, aby nedošlo ke zneužívání dat pod záminkou boje s pandemií, jako jsme tomu svědkem u některých autokratických režimů. Provádím aktuálně rešerši toho, jak různé státy tuto technologií využívají a zda ji případně nezneužívají. Snažíme se také vypracovat standard toho, jak by nakládání s daty občanů a jejich (ne)sledování mělo vypadat.

Něco pěkného nakonec
Mě fascinuje, jak kreativně se lidé snaží vrátit do normálu, ale trošku jinak než před pandemií. Mnozí se snaží vymyslet, jak opět nastartovat své podnikání. Přicházejí s autokiny, různými návody, online koncerty či kuchařkami drinků... Je prostě vidět, že i obtížné období umíme jako lidstvo využít k růstu, že se v řadě věcí posuneme a těším se na to, že začneme i uplatňovat nové myšlenky, technologie a postoje.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Martin Saifrt/Redakce

Štítky: #Evropská unie #koronavirus #Markéta Gregorová #rozhovor

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.