Odborně

Lukáš Černohorský: Změňme systém rent, není fér k těm, kteří chtějí pracovat

01. 04. 2020
Sdílet na Facebooku Tweet

K problematice rent mě přivedlo několikaměsíční vyšetřování kauzy OKD. Díky tomu se na mě obrátili také bývalí horníci z Ostravska se svými dlouholetými problémy s vyplácením rent. Ačkoliv si řada lidí myslí, že se problém týká pouze horníků, není to tak. Pracovní úraz i nemoc z povolání s trvalými následky může potkat téměř kohokoliv z nás. Náhrady momentálně v Česku pobírá asi 15 000 lidí. Na Ostravsku a Karvinsku je ale kvůli koncentraci těžkého průmyslu problém nejpalčivější. Právě tady si totiž odnese ze zaměstnání trvalé poškození zdraví nejvíce lidí.

cernohorsky-modre sako

Takzvaná renta, přesněji náhrada za ztrátu na výdělku, se pak vypočítává jako rozdíl mezi průměrnou mzdou v posledním roce zaměstnání a mzdou minimální. A v tom je právě problém. Zatímco v okolních evropských státech systém vychází ze sociálního pojištění, český systém je založen na zvláštní pracovně-právní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Renty tak v Česku vyplácí pouze dvě pojišťovny, a to Kooperativa a Česká pojišťovna. Každá přitom ještě používá jiný výklad. 

STOP výdělek: Systém rent trestá ty, kteří si najdou práci
Problémů s rentami je hned několik. Tím asi nejpalčivějším je fakt, že vrátit se do práce nedává pro většinu rentistů smysl. Pokud si i přes svůj zdravotní hendikep v nové práci vydělají více, než je minimální mzda, o jistotu renty v původní výši přijdou. Renta jim bude nenávratně zkrácena, a to přestože by v budoucnu o práci přišli a skončili bez práce. Důvod? Prokázali, že si umí vydělat více, a tak se náhrada za ztrátu výdělku snižuje. Zákon tedy rentisty trestá za to, že si našli práci za vyšší než minimální mzdu. Řada z nich to proto řeší prací na černo. To může například na Karvinsku zvyšovat vykazovanou míru nezaměstnanosti.

Onemocníte ve vyšším věku běžnou chorobou? O rentu přijdete!
Při každoročním přezkoumání zdravotního stavu vždy hrozí, že vám lékař diagnostikuje obecnou chorobu, třeba vysoký tlak, cukrovku apod. Co to znamená? Rentu vám okamžitě odeberou. Bohužel jedinou ochranou, aby se obecná choroba neobjevila ve zdravotní kartě, je nechodit k lékaři a ani na preventivní prohlídky. Vysoký tlak nebo třeba cukrovka vás mohou o rentu připravit. Minimální mzda poslední čtyři roky strmě roste, renty ale vláda valorizuje jen o procenta. Každý rok tak rentisté přijdou měsíčně o několik stovek korun. Vidina do budoucna je pro ně navíc nulová. Jakmile jim praktický lékař objeví obecnou nemoc, třeba vysoký tlak, o rentu přijdou okamžitě.

Pojišťovny argumentují tím, že s podobnou diagnózou by kupříkladu v dole stejně rubat nemohli.

Příklad z praxe:

A) Loni v lednu získal Jan Novák nárok na rentu. Před úrazem vydělával 23 000 Kč. V lednu se také zaregistroval na úřadu práce.

V roce 2019 dosahovala minimální mzda 13 350 Kč. Před zdaněním tak Janova renta činila 9 650 Kč.

V roce 2020 se renta valorizovala rozhodnutím vlády o 5,2 % a o 151 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 321/2019 Sb.). Valorizuje se ale výdělek, ne renta samotná, v případě Jana to bude tedy 23 000 x 1,052 + 151 = 24 347 Kč.

Vzrostla však i minimální mzda. Z valorizovaného výdělku se tak Janovi odečte 14 600 Kč. Jeho renta se tak zvýší na 9747 Kč.

Celkem si tedy polepšil o pouhých 97 Kč.

B) Pokud si ovšem Jan Novák v lednu při nástupu na rentu vydělal pouze 20 000 Kč, odečte se mu
13 350 Kč a renta v roce 2019 vychází 6 650 Kč.

V roce 2020 se valorizovala stejně jako důchody o 5,2 % a o 151 Kč. Valorizuje se tedy 20 000 Kč x 1,052 + 151 = 21 191 Kč. Pokud odečteme minimální mzdu ve výši 14 600 Kč, vyjde nám výše renty 6 591 Kč.

Celkově si tedy nejenže nepolepší, ale ještě přijde o 59 KčPokud si ovšem mezitím najde práci, kde si bude vydělávat jako před úrazem, ale potom se znovu vrátí na úřad práce, jeho renta bude činit v prvním případě pouze 1347 Kč a v druhém případě 1191 Kč.  

Co s tím uděláme?
Nejdříve jsem se spojil s odbory a kolegy z jiných politických stran, kteří se tématu věnují delší dobu. Zadal jsem také srovnávací studii Parlamentnímu institutu, abychom věděli, jak problematiku rent řeší v okolních státech a zda bychom se jimi mohli inspirovat. JUDr. Martin Mikyska, který se problematikou rent dlouhodobě zabývá z právního hlediska, zpracoval analýzu, na jejímž základě bychom mohli najít shodu napříč politickým spektrem a prosadit dílčí změnu Zákoníku práce, konkrétně § 271b, kterou by se odstranil problém tzv. STOP výdělku.

Tato změna by řešila alespoň jeden z problémů a mohla nastartovat další diskuzi na půdě Parlamentu. 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Lukáš Černohorský

Štítky: #Lukáš Černohorský #sociální politika #zdravotnictví

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.