Reportáže

Čeká nás bezprecedentní hospodářská krize. Kraj bude muset podporovat soukromý sektor, říká v rozhovoru Hana Hajnová

15. 04. 2020
Sdílet na Facebooku Tweet

Projektová manažerka, Pirátka, mediální experimentátorka, dobrovolnice, máma dvou dětí, telčská zastupitelka. To všechno a mnohem více je Hana Hajnová, pirátská lídryně do podzimních krajských voleb. V obsáhlém rozhovoru popisuje začátek koronavirové krize, budoucí vývoj, či roli kraje ve znovunastartování ekonomiky a zachytávání lidí, kteří kvůli pandemii přišli o práci. 

hanka-rouska-cropped

Jsi zastupitelkou v Telči. Popiš prosím jak probíhala příprava na koronavirovou krizi ve městě a jak fungovala spolupráce na zastupitelstvu?
Musím říct, že se vedení města k celé krizi postavilo velice dobře a aktivně. Poprvé se krize projednávala na radě města před třemi týdny, den poté, co byla vyhlášena celostátní karanténa. Já jsem shodou okolností byla na jednání rady přítomna i přes to, že jsem opoziční zastupitelka. U nás totiž platí domluva, že i opoziční zastupitelé si mohou přijít poslechnout co pánové radní řeší. Zjišťovala jsem, jak se k celé krizi město postaví, jak je připraveno, nebo jaké dostává informace. Sama jsem přišla nabídnout spolupráci s koordinací dobrovolníků.

Mluvíš o dostupnosti informací. Jaká byla míra informovanosti města v počátcích krize?
Nenapadají mě k tomuto tématu slušná slova. Myslím, že v úvodní fázi nemělo vedení města informace téměř žádné. Tam bylo jednoznačné selhání vlády, která strašně dlouho otálela s ustanovením krizového štábu. Ten totiž má připravené metodiky a kanály, kterými samy informace plynou tak, aby propadly až na úroveň samosprávy. Ale do půlky března na město chodily jen kusé informace, nařízení o uzavření škol přišlo na školský odbor, druhý den přišlo nařízení na odbor sociální. Městu to přidělávalo spoustu práce, nicméně tehdy, když se na vládě dohodli na zřízení štábu, tak už komunikace fungovat začala. Ještě bych zmínila velmi podstatný bod nejenom pro Telč, ale i okolní obce, a to, že se do procesu mohli zapojit hasiči, kteří do té doby stáli stranou. 

V podstatě jste tedy vytvořili krizový štáb pro město. 
Ano, přesně tak. Krizový štáb byl ustanoven s jasnými parametry daných jak zákonem o obcích, tak také interní směrnicí. Ve své podstatě ze dne na den začalo všechno fungovat. Bez problémů jsme začali zpracovávat informace z vlády a nad rámec toho bylo město velmi aktivní v pomoci lidem, začala například fungovat linka pomoci pro seniory, využíváme dobrovolníky, kteří seniorům obstarávají například nákupy, léky i další potřebné věci. Já sama jsem založila skupinu dobrovolníků, kteří začali šít roušky a distribuovali jsme je právě skrze krizový štáb města, který si dal tu práci a obvolal všechny lékárny, zdravotníky, a ptal se jich, jestli mají nějaké zásoby a podle toho jim naše roušky distribuoval. 

Jakou roli v těchto hektických dnech sehráli Piráti, potažmo koordinace dobrovolníků?
Naše role spočívala v tom, že jsme nabídli naše kapacity a zapojili jsme se do těchto procesů, aniž by nás o to někdo explicitně žádal. Já jsem hned na začátku viděla, že těch zásob není dostatek, že máme před sebou velký problém. Na druhé straně se nám přirozeně začali hlásit dobrovolníci, kteří nabídli svou pomoc při šití či distribuci roušek. Byla jsem také v každodenním kontaktu se starostou. I přes to, že jsem opoziční zastupitelka a na některé věci máme odlišné názory, v tomto jsme se skvěle doplňovali a já musím práci města i práci našich dobrovolníků velice pochválit. 

Podle toho, co říkáš, se Telč semkla a bojovala bez ohledu na barvu dresu.
My jsme malé město, máme jedenadvacetičlenné zastupitelstvo. Už v půlce března starosta vymýšlel, jak nastavit komunikační kanály k celému zastupitelstvu minimálně na každotýdenní bázi, což u nás třeba normální praxe není. Doba si to zkrátka vyžádala. Nehledě na to, že na malém městě se rychle šíří fámy a zaručené zprávy, takže starosta nám začal alespoň jednou týdně posílat informační e-mail, který obsahoval informace o krizovém řízení, informacích, které jsou k dispozici, jaký je stav distribuce pomůcek, apod. Zkrátka jsme všichni táhli za jeden provaz. 

Inspiruješ se jako pirátská zastupitelka nápady z jiných krajů?
Samozřejmě, že inspiraci hledáme. Například jsme se inspirovali Piráty z Plzeňského kraje a chceme rozjet výrobu obličejových štítů na 3D tiskárně. Nabídku jsme dostali v Havlíčkově Brodě. Momentálně pro tento tisk sháníme materiál a až budeme mít hotovo, tak budeme znovu distribuovat tam, kde je to potřeba, skrze samosprávu. 

Jak se vám podařilo sehnat 3D tiskárnu v tak krátkém čase a kde jste na ni sehnali prostředky?
Momentálně to řešíme. Původně jsme mysleli, že na nákup uvolníme prostředky z našeho rozpočtu, ale předevčírem se objevila nabídka místní firmy, která nabízí materiál buď zadarmo. Je to lokální firma, která se zapojuje do komunitních akcí, je to významný zaměstnavatel a jak já říkám „hlavy otevřené.“ Samotná tiskárna je v Havlíčkově Brodě v coworkingovém centru. Majitel tohoto centra nám to nabídl zadarmo, pokud si dokážeme sehnat materiál. 

Jsi zastupitelkou za Piráty a máš už o krizi mnohem víc informací, než na počátku krize. Troufla by sis predikovat budoucí vývoj?
Je to hodně ve hvězdách. Mísí se ve mě dvě roviny. Ta osobní mi říká, že když se podívám z okna a vidím bující jaro, tak je pro mě nemyslitelné udržet lidi doma delší dobu. Pokud mají současná opatření a jejich vymáhání nějaký smysl, tak se bavme o konci dubna, který já vidím jako reálný. V květnu a červnu prostě lidi doma neudržíme. Na to stát nemá ani právo, ani dostatečné kapacity. 

Druhou rovinou je ekonomika, která už teď vykazuje obrovské ztráty a  bude se z toho hojit hodně dlouho. Hospodářská krize, kterou koronavirus vyvolá, je podle mého názoru neodvratná. Měli bychom začít velmi intenzivně přemýšlet o tom, jakým způsobem tu ekonomiku znovu nastartovat a lidi uvést do života. A nebude to jen záležitostí vlády, která se točí jako korouhvička ve větru, jeden den přidává patnáct tisíc, druhý den pak dvacet pět jednorázově, ale dlouhodobá koncepce zcela chybí. 

Pokud tedy budoucí vývoj neleží jen na vládě, tak na kom tedy?
Určitě to budou samosprávy, a především kraje, které mají prostředky a nástroje pro podporu podnikatelského prostředí ve svém regionu.

Máš v hlavě konkrétní opatření, kterým by kraj pomohl nastartovat ekonomiku? Blíží se krajské volby, které budou jistě velmi důležité. 
Bavíme se především o nalévání veřejného kapitálu do soukromého sektoru. Když budu mluvit za kraj Vysočina, tak zde funguje Fond Vysočiny, který každoročně rozděluje dotace ve výši několika desítek milionů korun. Podle mého názoru bude potřeba velmi výrazně zvýšit jeho alokaci, a to nejenom pro tento rok. Zároveň bude potřeba ho mnohem více strukturovat a přeorientovat na podporu zaměstnavatelů tak, aby byli schopni udržet zaměstnanost v regionu. Zároveň k tomu připravit i tituly pro malé podnikatele, lidi na volné noze. Tady by se to odvíjelo od jednotlivých oborů, ve kterých firma nebo člověk podniká. Záležet také bude na délce a intenzitě dopadu vládních opatření. 

Nezaměstnanost se velmi úzce pojí se sociální oblastí. Momentálně Piráti upozorňují na to, aby lidé nepodepisovali výpovědi dohodou, ale lidově se „nechali vyhodit.“ Co může udělat samospráva, potažmo kraj, pro tyto lidi, na které krize dolehne nejvíce?
To je velice těžká otázka. Na úrovni obce se s tímto problémem nedá dělat téměř nic. Nástroje samosprávy jsou totiž velmi omezené, pokud tam zrovna není dobrý vztah mezi majiteli podniků a vedením města. Na krajské úrovni vidím mnohem větší prostor pro aktivní zapojení se a snahu o nápravu situace. Zrovna Vysočina v tomto směru nevychází nejlépe, jsou zde velké mezery, ale zároveň je to příležitost pro to, aby se navázaly intenzivnější vztahy mezi vedením kraje a zaměstnavateli. Důležitá je komunikace - co podniky potřebují, aby nedocházelo k propouštění, kolik by potřebovali veřejných prostředků, aby překlenuli nelehkou dobu, například do poloviny příštího roku. Obecně je důležité, aby kraj otevřeně hovořil s lidmi a podniky o jejich potřebách, aby nedocházelo k excesům, masivnímu propouštění. Aby lidé, kteří ze dne na den přijdou o práci, nekončili na ulici, bez výhledu na novou práci. 

V tomto by svou roli mohlo sehrát i obecní bydlení, startovací či sociální byty. Jaká je situace v tomto odvětví?
Chápu nelehkou situaci, do které se opravdu hodně lidí dostane. Bohužel toto je záležitost, která jde za vládou, neboť ta nedokázala dodnes dotáhnout zákon o sociálním bydlení. Tuto problematiku jsme řešili s pirátským starostou ve Víru Ladislavem Stalmachem, kterého ráda dávám za vzor, ale stejně jsou svázáni současnou legislativou, která jim ve snaze městské byty vytvářet nepomáhá, naopak jim háže klacky pod nohy. Kdyby byl zákon o sociálním bydlení funkční, tak věřím tomu, že by se obcím otevřely dveře v tom, jak zasaženým lidem více pomáhat. Na Vysočině jsou projekty ještě v plenkách, ve fázi testování, Jihlava například testuje koncept Housing first, ale ten běží ani ne tři měsíce a do toho jim z nebe spadne pandemie a nastupující hospodářská krize, která nemá obdoby.

Asi by nebylo dobré končit rozhovor takto depresivně. Prozraď jakým způsobem relaxuješ a alespoň na chvíli vytěsňuješ trudné myšlenky. 
U mě nejlépe funguje sebrat se a jít do přírody. Koukat na to krásné jaro, které je všude kolem. Ideální je utéct do lesa, daleko od lidí, čemuž i tato situace zrovna nahrává. Je potřeba se zastavit, rozhlédnout se kolem sebe. Je tady přes to všechno pořád krásně. 

 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Marek Valko/Redakce

Štítky: #Hana Hajnová #koronavirus #Kraj Vysočina #krizový plán #rozhovor

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.