Ondřej Petr: Psychologie dezinformací a fake news

Falešné zprávy se šíří mnohem rychleji než ty pravdivé
Studie MIT, která analyzovala šíření 150 000 příběhů na Twitteru, ukázala, že falešné příběhy zasáhnou 100x větší publikum a šíří se mnohem rychleji než pravdivé příběhy. 

Prvek překvapení a silné negativní emoce jako hnací síla sdílení
Falešné příběhy jsou psány s cílem vzbudit zájem, a proto mají vyšší úroveň překvapení a zaručených novinek než skutečné příběhy. Sdílení takového obsahu může odpovídat preferencím lidí sdílet novinky se svými přáteli.

Falešné zprávy jsou spojeny se silnými emocemi, jako je hrůza, strach, odpor, závist, nenávist a překvapení, zatímco skutečné příběhy evokují spíše emoce, jako je smutek, radost nebo důvěra. Ačkoli víme, že silně emoční obsah se na sociálních médiích sdílí častěji než ten neutrální, jedná se především o intenzitu a negativitu emoce, která zde hraje důležitější roli.

Charakteristikou falešných zpráv je senzacechtivý jazyk
Studie porovnávající jazyk používaný ve skutečných a falešných zprávách prokázala, že slova používaná k přehánění, tedy subjektivní a superlativní, se ve falešných zprávách používají více. Naopak pravdivé zprávy obsahují více slov a výrazů s konkrétními postavami, srovnávacími údaji a čísly.

Je jednodušší někoho oklamat než ho přesvědčit, že byl oklamán
Studie nejprve posoudila lidský úsudek o fiktivní postavě potom, co o ní obdrželi negativní informace. Později byly tyto informace opraveny a bylo posuzováno, zda došlo ke změnám v původních úsudcích. Ukázalo se, že pouze účastníci s vysokou kognitivní schopností, díky níž člověk vnímá svět kolem sebe, změnili své názory poté, co jim byly předloženy nové informace. Účastníci s nízkou kognitivní schopností trvali na svém původním názoru i přes nová fakta.

Informační zahlcení ovlivňuje schopnost vnímání
Potvrzující zaujatost nebo naše tendence sdílet informace, které podporují naše přesvědčení, se na sociálních sítích zhoršuje, protože přirozeně nemáme čas správně analyzovat všechny příchozí příspěvky a máme tendenci věnovat pozornost pouze těm, které se nám líbí a se kterými souhlasíme.

Často opakujte lež a stane se pravdou
Jedním z důvodů, proč je falešné zprávy tak těžké odhalit, je fakt, že se do velké míry sdílejí na sociálních médiích. Což v kombinaci se skutečností, že stále více lidí bere sociální sítě jako zdroj informací, vytváří ideální prostředí pro tzv. iluzorní pravdu. Tento efekt předpokládá, že s větší pravděpodobností budeme věřit, že prohlášení je pravdivé, pokud jsme ho někde dříve již četli. Je to proto, že opakování urychluje naši schopnost zpracovávat a uchovávat informace, což u nás mylně vzbuzuje dojem, že informace, které již známe, musí být pravdivé.

Dezinformace a fake news v politickém boji
Metaanalýza několika desítek studií o vyvracení dezinformací ukazuje, že některé lži a mýty je obtížnější vyvrátit než jiné, zejména dezinformace v kontextu politiky. 

Výsledky ukazují, že lidé častěji věří, že jejich političtí oponenti jsou ovlivňováni falešnými informacemi, zatímco přeceňují svoji schopnost odhalit zavádějící informace. 

Propaganda vždy existovala, ale v dnešním dynamickém online prostředí je mnohem snazší manipulovat veřejné mínění. Proto je nutné se dnes víc než kdykoliv dříve chránit před dezinformacemi udržováním otevřené mysli, kritickým myšlením a aktivním výběrem a ověřováním našich zdrojů informací.

Autor je ICF kouč, mezinárodní rozhodčí MMA a volební manažer Pirátů Středočeského kraje

Autor: Ondřej Petr

Štítky: #dezinformace #fake news #koronavirus

Související články

• Ondřej Petr: 16 tipů jak přežít úzkost ve věku COVID-19