Jakub Michálek: Koronavirus - scénáře, problémy a obnova ekonomiky

Je jasné, že všichni a zejména senioři mají obavy z dopadu koronaviru. I moje generace se bojí, aby obětí nemoci nebyli zrovna naše rodiče či prarodiče nebo další blízcí. V Itálii měli 627 mrtvých za den. Strach omezuje naše myšlení. Tím spíše, když koronavirus není prozkoumaný a není na něj dosud vakcína. Ale zrovna v tomto případě nás strach navedl na ten správný scénář.

Věřím, že tohle vše zvládneme. Těžké doby posilují i dobrou vůli a altruismus, ať už jde o domácí šití roušek, dobrovolníky či kafe pro záchranáře zdarma u českých Vietnamců nebo obrovské nasazení zdravotníků, kteří mají na starosti testování a péči o nemocné. I to jsou pozitiva, díky kterým můžeme být na svou zemi hrdí v těchto dobách. Ano, koronavirus je velký problém, současně je potřeba si připomenout, že lidstvo zvládlo i horší nákazy, jako byl v tehdejších podmínkách mor nebo španělská chřipka. Jinak propadneme pesimismu, což zhorší naši psychiku a schopnost to zvládnout.

Předně chci říci, že podporuju opatření vlády, měst a soukromníků, které směřují ke snížení kontaktu, ať už jde o dočasnou karanténu, omezení přeshraničního pohybu či dvoumetrový odstup v obchodech. Stejně tak jsem podporoval opatření našeho primátora Zdeňka Hřiba přikazující nosit roušky v MHD. Je to projev zodpovědnosti směrem k ostatním. Pokud budou všichni lidi nosit roušky, riziko přenosu se významně snižuje. 

Pandemie opravdu není případ, kdy by si měli politici honit stranické tričko. Stejně tak se mi hnusí, když na lidském neštěstí parazitují překupníci s rouškami či dezinformátoři anebo pokud je zneužíváno k vyvolání nenávisti.

Pokud zůstaneme u faktů, v celé věci jde o to, že jeden nemocný koronavirem nakazí asi 2 lidi. Dá se ukázat na modelu, že aby nedošlo k epidemii, musíme snížit společenské styky aspoň na polovinu. Právě na součinu těchto dvou čísel totiž závisí faktor, zda to „bouchne“. A vládní nařízení je daleko efektivnějším krokem, než čekat, než si to lidi sami uvědomí. 

Státy na celé zeměkouli mají na výběr v zásadě dvě možné strategie, jak s propukající epidemií naložit. 

Scénář 1: Mírnější opatření cílená na zpomalení nákazy
Jednak ji můžou nechat proběhnout a vyzvat ke zmírnění sociálních kontaktů, což bude mít pouze malý efekt. To byl původní směr v Itálii, USA a UK, kde premiér Johnson rovnou řekl, že pár našich milovaných umře o něco dříve. Nicméně pod tlakem kritiky už otáčejí. Tato strategie počítá s tím, že se musí nakazit většina populace (uvádí se cca 60-80 %), která pak bude imunní a vir se bude moci pást na zbylé polovině, takže postupně odezní. Je to nebezpečná a vůči desetitisícům lidských životů neohleduplná strategie.

Výhody:

• Dlouhodobá výhoda tohoto scénáře je, že virus se už opakovaně nevrací, teprve pokud se významně změní počet imunních jedinců v důsledku stárnutí populace nebo pokud mutuje. 
• Druhou výhodou je menší ekonomický dopad.

Nevýhody:

• Pokud se podíváme na smrtnost koronaviru, tak v Itálii zjistili, že u nemocných seniorů se pohybuje mezi cca 4-17 % a stoupá s věkem. Seniory často nelze zcela izolovat, protože služby jim poskytuje zbytek populace.
• Spočítal jsem, že v tomto scénáři by v České republice předčasně zemřelo cca 55 tis. seniorů. Tento odhad je orientační, protože čísla o smrtnosti vychází z počtu lidí, kteří vyhledali lékařskou pomoc a nezahrnují lehké případy. 
• Nemoc připraví člověka průměrně o 8,5 roku života (ne celá léta ve zdraví). 
• Vážných případů s koronavirem a zejména ostatními nemocemi by bylo najednou tolik, že by se o ně zdravotnictví nezvládlo postarat umírali by na chodbách, jak se to děje v Itálii.
• Zdravotníci budou pracovat za hranicemi svých životních možností. 
• Ostatní státy by našim občanům velmi pravděpodobně zakázaly cestovat na jejich území.

Scénář 2: Potlačení epidemie
Právě obava ze smrti desetitisíců spoluobčanů ve vyšším věku a z kolapsu zdravotního systému vede politiky a odborníky k tomu, aby schvalovali přísná opatření typu karantény a nouzového stavu. Díky těmto opatřením klesnou společenské styky, a tudíž i přenos nákazy pod kritickou hranici, kdy je šíření pod kontrolou. 

Jde o významný zásah do práv občanů a firem, který přinese náklady v řádu stovek miliard korun včetně nižšího inkasa daní, a tedy vyšší schodek státního rozpočtu. Potlačení je však pouze odkladem, pouze dočasným vykoupením a může vést ke střednědobému recesi ekonomiky, omezení práv občanů a změně našeho tradičního způsobu života.

Výhody:

• Šíření nemoci bude zpomaleno či bude dokonce dočasně lokálně potlačena, tedy bude v obou případech více pod kontrolou. 
• Pokud se epidemii v ČR nepodaří potlačit, ale pouze zpomalit její průběh, zdravotní systém bude po celou dobu celkem zvládat nemocné, protože se počet nemocných rozprostře do delší doby.
• Pokud se pandemii podaří potlačit na celém světě, podobně jako v roce 2003 SARS, je na čas vyhráno (bohužel nákazy tohoto typu se mohou při neopatrnosti vracet). 
• Během doby pod kontrolou získáme více času na vývoj a testování vakcíny či léku, případně na posílení zdravotního systému a lepší připravenost a prohloubíme mezinárodní spolupráci.

Nevýhody:

• Vyžaduje nákladné testování, omezení společenského styku, omezení cestování a přísné karantény. 
• I přes pokračující práci lze v důsledku vyřazení celých podnikatelských sektorů a omezení mezinárodního obchodu očekávat recesi naší ekonomiky a náklady na státní rozpočet.
• Doba šíření nákazy, a tedy trvání souvisejících opatření bude delší. Významně to zhorší kvalitu společenského života: Znamená to permanentní roušky, omezení provozu a cestování.
• Významně to zpomalí vzdělávání a přenese velkou zátěž na rodiče dětí, kteří chodí do práce, a budou se o ně muset starat. 
• Vyžaduje globální spolupráci. Pokud se podaří epidemii zvládnout v ČR, ale bude pokračovat šíření v jiných státech, hrozí opakovaná nákaza. Pandemický plán počítá s tím, že se virová nákaza rozšíří znova, což znamená znovu karanténu a nouzový stav.

Dělá vláda dobře svoji práci?
Jsme na jedné lodi a rozhodně teď není čas ukazovat na konkrétního člověka prstem, co udělal špatně. Nehodlám kritizovat všechna rozhodnutí vlády jen kvůli tomu, že jsme v opozici, protože většinou vypadají rozumně a udělal by je na jejich místě každý. Základní směr je správný, ale byla zanedbána příprava a pak došlo ke zbytečnému zdržení v krizovém řízení. Ministr zdravotnictví, vláda a Ústřední epidemiologická komise nesou za přípravu na epidemii zodpovědnost a tu není možné zlehčovat. 

Jak řekl prezident Masaryk, kritika není negace. Je potřeba otevřeně říci, co se nezvládlo, a to zejména v přípravě na epidemii. Příště, pokud přijde další vlna epidemie koronaviru, díky tomu budeme lépe připraveni. Ostatně teprve po epidemii SARS začaly státy (zejména v Asii) reálně připravovat efektivní krizové scénáře. 

Co jsou tedy problémy, se kterými se vláda potýká?

• Nedostatečná příprava a prevence. Nejsou žádné informace o činnosti Ústřední epidemologické komise za poslední 2 roky s výjimkou jednoho zasedání, ačkoliv se má podle Pandemického plánu pravidelně scházet. Tuto komisi vede od konce roku 2017 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a měla jednat nejpozději okamžitě potom, co se objevilo první šíření nákazy v čínském Wu-chanu. Také měla informovat vládu a není jasné, co dělala. Zejména není jasné, zda to vůbec řešil a proč jsou většinou lidé v této komisi úředníci. Podle Pandemického plánu schváleného vládou podle směrnic WHO začíná období pandemické pohotovosti okamžikem, kdy se nemoc přenáší mezi lidmi. Jde o důsledek notorického problému ČR, že strategie platí jen na papíře.
• Vláda se odmítla zodpovídat sněmovně v lednu, kdy navrhl projednání plánu vlády docent Bohuslav Svoboda z ODS. Nedostatek naslouchání znamená, že vláda přichází o důležité podněty z opozice. Ano, opozice může mít někdy pravdu, protože bez vládní zodpovědnosti lépe vidí věci z nadhledu a v určitém ohledu lépe doceňuje důležitost jednotlivých kroků. Jde o důsledek notorického válcování opozice. 
• Není zajištěn dostatečný počet respirátorů, roušek a dezinfekce, a to ani pro zdravotní personál a pečovatelské domy, ačkoliv byla sněmovna ujištěna, že ve skladech je všeho dostatek. V nemocnicích nebo ordinacích chybí podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za hnutí ANO stovky tisíc až milion respirátorů. Podle rozhovoru s šéfem Správy státních hmotných rezerv u nich ministr Vojtěch v roce 2018 objednal jen 10 000 respirátorů a žádnou desinfekci ani roušky. Přesto vláda lidem lhala, že je všeho dost a všechno bude. Teď se to flikuje přes kontakty ČSSD v Číně.
• Vláda zajistila jen malou kapacitu testování v první fázi šíření infekce, takže nejsou zdaleka podchyceni všichni nemocní. Pouze po mnoha dnech umožnilo testování v některých soukromých laboratořích. Přitom některé laboratoře vlastněné premiérem Babišem dostaly povolení dříve. Z médií je známa řada případů, kdy bylo nemocnému testování odmítnuto. Tím dochází ke zkreslování počtu nemocných a nejsou podchyceni nemocní, kteří tak šíří nákazu dále. Nyní už snad budou dostupné rychlotesty.
• Zneužití situace alias koronahyenismus. Koronavirus nezneužívají pouze překupníci respirátorů. Premiér Babiš na poslední chvíli zařadil na jednání vlády bod týkající se jím vlastněného Agrofertu, který upravuje určení skutečného majitele firem ve svěřenském fondu. Díky ostražitosti neziskových organizací, Pirátů a STAN se podařilo novelu zastavit.
• Chabá mezinárodní spolupráce. Je dobře, že Čína po mnoha letech zakázala trhy s divokými zvířaty. Ty jsou podezřelé, že jsou líhní mutujících virů jako SARS či wu-chanský koronavirus. Tím se přihlásili k zodpovědnosti za zdroj nákazy. Čína prodala ČR potřebné zdravotní pomůcky a nyní vydělává na prodeji zdravotního materiálu po celém světě. Vláda zatím činí velmi málo kroků ke spolupráci v EU na globálním řešení situace a závazcích států ke striktním opatřením k potlačení epidemie v jejich zemi. Mluvil jsem s našimi europoslanci a Markéta Gregorová na tom pracuje.

K problematickým okamžikům bychom se měli vrátit, až budeme mít situaci pod kontrolou. Do té doby žádám kolegy, aby nevyzývaly vládu k demisi, ani nezakládali vyšetřovací komisi. Čeho bychom tím teď dosáhli? Až to budeme mít pod kontrolou, pak bude prostor pro rekapitulaci, abychom se poučili stejně jako státy, které prošly SARS a nyní jsou výborně připraveni (Tchaj-wan apod.). 

Co dál?
Je tedy otázka, jak dlouho bude trvat nouzový stav a zda se v budoucnu nebude opakovat další vlna epidemie, a tedy i další vlna krizových opatření. Jedno je jisté, problémy nebudou vyřešené za jeden měsíc, jak to čteme v médiích od šéfa krizového štábu Prymuly. Bude nutná několikrát delší doba, než bude situace plně pod kontrolou. A jak jsem uvedl u druhého scénáře, bude záviset na mezinárodní spolupráci a trvání opatření, zda půjde o řešení dostatečné. Opatření budou nezbytná minimálně po dobu, dokud se nepodaří v drtivé části světa nákazu vymýtit.

Je možné, že se podobně jako v Asii výrazně změní způsob našeho života včetně nošení roušek, které nám do nedávna přišlo nepochopitelné. Je pravděpodobné, že epidemie se bude opakovat, pokud s opatřeními polevíme. Bude potřeba se na novou situaci adaptovat se vším všudy. Současně však nechceme prodlužovat nouzový stav donekonečna, takže budeme vládu tlačit, aby zveřejnila jasný plán k dlouhodobému zvládnutí epidemie.

Rozhodně nás teď čekají velká opatření v ekonomice. Nebude zbytí od navýšení státního deficitu. Významným zásahem do rozpočtu budou náhrady podle krizového zákona, pokud je budou firmy uplatňovat v plné výši. Bude nutné pomoci s živobytím těm, kdo nemají zásoby a zabránit zbytečnému krachu firem. Pokud firma zavřela krám, zaměstnanci sedí doma a stát jim platí 60 % platu. Naproti tomu infolinky, zdravotnictví, rozvoz zboží a úřady práce budou přeplněné. Stát by měl umožnit, aby si šly nabídka s poptávkou naproti, řada soukromých firem už na tom pracuje. Nakonec nesmíme připustit, aby subvence zvýhodnily některý segment, zatímco drobní živnostníci či jiní občané budou trpět, nebo aby to dopadlo jako privatizace. 

Naše týmy sledují situaci v jednotlivých resortech, komunikují s ministry, zdravotníky, samosprávami, firmami a ekonomickými experty. Připravujeme vlastní návrhy řešení krizové situace, pomoci lidem a firmám, adaptace ekonomiky a nastavení podmínek pro její plnou obnovu. Škoda, že vláda prokaučovala období ekonomického růstu, kdy jsme mohli pokročit v digitálních službách a třeba vyřízení podpory by mohl stát zvládnout bez papírů a hromadění lidí na jednom místě.

Závěrem                                                                                                                                            
Musíme být připraveni až na dvouletá krizová opatření a tlačit naši vládu, aby se přihlásila k řešení na mezinárodní úrovni. Současně musíme řešit problémy statisíců lidí, kteří aktuálně doplácí na karanténu tak, aby byly minimalizovány společenské kontakty a zajištěno jejich základní živobytí. Zákonodárci by měli pomoci, aby se mohl trh na mnohaměsíční až dvouleté období koronadoby adaptovat a po zvládnutí viru se zase přizpůsobit normální situaci. Morálka ve společnosti je stále celkem dobrá a věřím, že to zvládneme. 

Podrobnosti o aktivitách Pirátů ohledně epidemie koronaviru najdete na https://koronavirus.pirati.cz/

Autor: Jakub Michálek

Štítky: #ekonomika #Jakub Michálek #koronavirus

Související články

• Komentář Olgy Richterové ke koronaviru: 5 návrhů na zlepšení práce ministerstva zdravotnictví

• Zdeněk Hess: Je skutečně nový koronavirus nepřítelem číslo jedna?

• Jindřich Vobořil: Pandemie není PR hra, aneb 7 kroků správného postupu při krizi jménem koronavirus!

• Návod jak omezit šíření koronaviru: Pomozte chránit seniory a postižené

• Navštivte web KORONAVIRUS.PIRATI.CZ s informačním rozcestníkem a návrhy opatření v období epidemie