O strategickém plánování městských částí s Janou Belecovou: Rozhodovat o místě mají lidé, kteří tam žijí a pracují

Proto vznikl i rozhovor Miluš Kotišové s Janou Belecovou, radní pro strategické plánování Praha 3, která chystá již přes půl roku v této městské části ojedinělý participativní strategický plán. Jeho silnými stránkami je vysoká míra participace jak zástupců a zaměstnanců úřadu, tak veřejnosti, pokročilá analytická infrastruktura (kvalita plánování) a srozumitelnost pro občany. Rozhovor připravila Miluš Kotišová.

Na Praze 3 připravujete strategický plán pro tuto městskou část. Ty jako radní pro strategické plánování jsi tahounem této iniciativy. Strategický plán sám o sobě není nic nového, tak čím je právě tato iniciativa zajímavá? Jak vypadala praxe doteď a v čem se liší přístup Pirátů na Praze 3?
'Praxí je, že strategické plány jsou vesměs nefunkční, protože města a městské částí, a ta naše nebyla výjimkou, tvorbu strategického plánu tradičně zadávají externí firmě, která ho celý napíše více méně od stolu. V některých případech proběhnou kulaté stoly s experty, aby dokument aspoň formálně nabídl názor širšího týmu. Je to taková hra na plánování. Firma dodá „odborný“ text za minimální cenu a radnice ho schová do šuplíku. Ze stěžejního dokumentu se pak stane laciný cár papíru, který doslova nikoho nezajímá, protože k jeho tvorbě nebyl nikdo přizván. Jde bohužel o zažitý postup, který se cyklicky opakuje s každým novým plánem. Na Praze III jsme se proto rozhodli pro participativně pojatý strategický plán. Chceme vytvořit žitou desetiletou vizi, která bude kvalitně prodiskutována. Jsem přesvědčena, že – zjednodušeně řečeno – rozhodovat o místě mají lidé, kteří v tom místě žijí a pracují. Jen takový strategický plán potom může fungovat. Samozřejmě to vše musí proběhnout za asistence úředníků i expertů, a musí to být promyšlený proces.   

Odkud jste čerpali inspiraci? V čem se liší například od Prahy 10, která má participativně pojatý strategický plán?
Inspirací nám jsou taková města jako je Berlín, dánský Aarhus, nebo americké Minneapolis.  Plán Prahy 10 rozhodně pro nás je inspirací, protože jejich proces patří k tomu nejlepšímu, co v ČR v tuto chvíli je. Když se ale do promýšlení strategických plánů pustíte, rychle Vám dojde, že je nutné si najít svou vlastní cestu. Ačkoliv desítka s trojkou sousedí, jsou to odlišná teritoria, nejen svou velikostí, ale i historií a podobou komunit. Odlišně se tak musí přistupovat i ke strategickému plánu. 

V čem se tedy lišíte? Co bude specifické pro Prahu 3?
Jak jsem naznačila už v předešlé odpovědi, pro tak velkou městskou část, jako je Praha III, není možné vzít jednu metodu odjinud a do puntíku ji zkopírovat. Logicky to nikdy nebude fungovat. Inspirativní, převážně zahraniční příklady nám ale jasně ukazují, jakých principů se držet. Sami jsme rozhodně žádné nové kolo jsme nevynalezli. Asi se ale od ostatních tady v Česku lišíme v cílech. Našimi hlavními dvěma tématy jsou dlouhodobá kvalita plánování a srozumitelnost.

Můžeš to rozvést? 
Pokud přemýšlí radnice nad vskutku kvalitním městským plánováním, nevyhne se tématu participace. A teď nemám na mysli pouze specifické a často trendové projekty typu participativního rozpočtování, nebo chápání participace jako bezmyšlenkovitého odevzdání se veřejnosti. Participativní plánování si vyžaduje pomyslnou infrastrukturu: nástroje a procesy, které městu umožní rychle, levně a efektivně získávat potřebná data od aktérů, občanů ale i jednotlivých pracovišť na úřadě a pak se těmito daty zaobírat. Právě to je naším cílem – chceme využít proces zpracování strategického plánu k tomu, abychom se to na trojce dobře naučili a takovou infrastrukturu postavili. Motivací je dostat se do stavu, že kdykoliv v budoucnu bude Trojka postavená před komplexní a komplikované téma, bude si s ním umět poradit. 

A ta srozumitelnost? 
To je jednoduché. Je-li záměrem vytvořit vizi pro město na příštích deset let, nesmí být srozumitelná jen úzkému okruhu odborníků. Občané, tedy naši klienti, musí mít možnost také jednoduše pochopit, jakým směrem tu pomyslnou loď jménem trojka kormidlujeme. Když navíc získají možnost se na plánu podílet, nabízí se hypotéza, podle které budou u nás víc spokojeni a my se na navíc budeme moct kdykoliv obrátit. 

Jak zmiňuješ ve své zprávě v posledním městském zpravodaji, zájem o použitou metodiku je i v Německu, čím si to vysvětluješ, vždyť původní inspirace částečně pochází právě z Německa a Dánska. Čím je to přínosné pro zemi, kde jsou na participativní postupy patrně přivyklejší než u nás?
Jak už jsem řekla, strategický plán vnímám jako lokální záležitost, pro některá města je participativní způsob samozřejmostí, pro jiné je to stále věc neznámá. Neví jak začít, které metody použít. Byli jsme zprostředkovaně osloveni z Drážďan, abychom nabídli své zkušenosti. Co vím, tak ačkoliv Berlín je na tom dobře, Sasko v participativním plánování za Českem rozhodně zaostává. Jeden názor, který jsem slyšela říká, že tam je situace jako u nás někdy v roce 2013 - 2015. Je to ale normální. O výměnu zkušeností rozhodně zájem na trojce máme. 

Jak bude vypadat celkový průběh tvorby strategie? V článku stojí, že tento složitý a mnohovrstevnatý proces zjišťování potřeb voličů a komunikace s nimi potrvá rok a půl.
Osmnáct měsíců je pro to, co chceme dělat, normální délka. Možná se to ještě o trošku prodlouží, protože kvůli koronaviru pravděpodobně některé kroky prozatímně odložíme. Náš plán je zjednodušeně rozdělený do čtyř kroků. V prvním – a tomu se věnujeme teď – chceme intenzivně pracovat se samotným úřadem. Skrývá se tu obrovské know-how, které by při tradičně zpracování strategického plánu zůstalo netknuté. Chceme vědět, jak sami úředníci vidí trojku a kam si myslí, že je nutné směřovat. Bude to diskuse převážně odborná. V druhém kroku pozveme do plánu veřejnost a to ve dvou úrovních: výzvy chceme probrat jak s běžnými občany, tak i s tzv. stakeholdery města. Ve třetím kroku budeme veškerá data s pomocí expertů třídit a urovnávat tak, aby vznikly prioritní tzv. velká témata Prahy III. Každé téma následně rozpadneme do konkrétních bodů a ty se stanou hlavní mapou pro nás úředníky, stakeholdery i občany. V posledním kroku celý plán budeme znovu diskutovat s veřejností. Vše se bude dít na setkáních i v online prostoru. 

Co je zásadní podmínkou participativní tvorby strategie a jaká jsou rizika takového procesu?
Největším rizikem je, že se spuštěním nikdo nebude tušit, o co jde. Dalším rizikem jsou globální katastrofy, nenadálá situace, která přesune pozornost obyvatel z jejich pohledu k něčemu důležitějšímu. V současnosti média plní zprávy o koronaviru a neumím si představit v této situaci plánovat veřejná setkání nad strategickým plánem. Nevěřím, že se lidé o své město nechtějí zajímat. V tom riziko nevidím. 

Jaký krok bude následovat po přijetí strategie? Jak může dobrá strategie přispět k transparentní a průhledné politice?
Po schválení a přijetí strategie budou navazovat akční plány na jednotlivé oblasti, které vyplynou. Jak už jsem řekla, dobrá strategie je taková, která je žitá, a to znamená, že přes změny na politickém poli lidé budou svou vizi vyžadovat i do budoucna a stanou se tak aktivní součástí rozhodování o jejich čtvrti.

Jak jste v této chvíli daleko?
V současnosti máme radou MČ schválený „Rámec pro strategické plánování“, což je dokument, který popisuje jednotlivé kroky a harmonogram, kterého bychom se měli rok a půl držet. Dále máme radou schváleno připojení se k pilotnímu projektu MHMP koordinátoři participace, který byl navržen kanceláří participace IPRu pro městské části, které pracují, nebo plánují participativní projekty. Což pro nás znamená významnou personální posilu a zároveň budeme moci realizovat dílčí části strategického plánu, jako je například participativní rozpočet, nebo revitalizace veřejného prostranství. Připravujeme školení a workshopy pro pracovníky úřadu a pro politickou reprezentaci. Dále připravujeme pořízení online aplikací, které budou sloužit k intenzivnějí komunikaci s obyvateli. Jsme před spuštěním webové stránky planujtrojku.cz. Jen přípravná fáze zabrala půl roku. 

Kde se mohou voliči dozvědět více a kde mohou sledovat průběžně výsledky?
Předpokládám, že každý měsíc bude v Radničních novinách článek, nebo kratší zmínka o procesu strategického plánování. Do dubnového čísla chystáme článek o „Stakeholderech“ , kdo to je a jaká je jeho role v plánování. Dále bude 13. 3. spuštěn web planujtrojku.cz, což je také den, kdy oficiálně spouštíme proces strategického plánování. V neposlední řadě máme facebookovou stránku plánuj trojku, která je již aktivní a kam postupně přidáváme informace. Během procesu, bude na různých místech úřadu a i v dalších budovách MČ instalován box, kam lidé mohou dávat své náměty. Informace budou k dispozici i v informačním centru, tak aby i ti co nejsou zvyklý na online řešení nebyli vyloučeni z plánování.

Díky za rozhovor.

Jana Belecová je uvolněná radní Prahy 3 pro strategické plánování, předsedkyně Majetkového výboru, členka Dotačního výboru. Pražská rodačka, studovala politologii, společenské vědy a latinskoamerická studia. Absolvovala stáž v Peru. Dlouho se věnovala budování občanské společnosti. Ráda cestuje, bloudí krajem a čte. Hraje na saxofon a klarinet, miluje folklór a jezdí na běloušovi. Žižkov zná jak své boty. Do politiky vstoupila proto, že nedokázala nečinně přihlížet současnému dění. Mezi její klíčová témata patří transparentnost a podpora zapojování občanů do veřejného dění.

Co v této oblasti podniká sama PPU

• máme první verzi metodiky tvorby otevřeného krajského rozpočtu pirátského sdružení
• v letošním roce vyzkoušíme tuto metodiku v praxi v jednom kraji
• nadefinujeme ve spolupráci s odbornicí na otevřené rozpočtování konkrétní kompetence pro tuto oblast (podle funkce, úrovně politiky a oblasti působení)
• předložíme tyto metodiky ke kritické oponentuře personálnímu odboru

Autor: Pirátská putovní univerzita/Miluš Kotišová

Štítky: #participativní rozpočet #Participativní rozpočtování #Pirátská putovní univerzita #PPU #Praha 3 #rozhovor