Odborně

Piráti představují inovativní vizi budoucnosti maturitní zkoušky

05. 03. 2020 | 1 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Piráti se ve čtvrtek 5.3. ve Sněmovně zúčastnili jednání s ministrem školství Robertem Plagou a zástupci dalších politických stran o budoucí podobě maturitní zkoušky, a to i ve vazbě na diskusi, kterou Piráti iniciovali v rámci politické platformy senátora Jiřího Drahoše. Piráti v rámci jednání přišli s návrhem, který reflektuje již probíhající diskusi s některými dalšími zástupci politických stran.

bartoň-budoucnost maturit

Současný model maturity vykazuje z našeho pohledu řadu systémových nedostatků, které je třeba řešit prioritně, pokud má mít maturita skutečně vypovídací hodnotu ve smyslu ověřování znalostí a dovedností žáků maturitních oborů. To se týká zejména posílení vazby mezi obsahem, cíli vzdělávání a očekávanými výstupy definovanými v rámcových vzdělávacích programech (RVP) a vlastní přípravou didaktických testů v rámci společné části maturity. Maturita by měla být prostředkem ke zhodnocení toho, co se žáci na střední škole skutečně naučili a nakolik jsou schopni nabyté znalosti a dovednosti aplikovat. Model maturitní zkoušky by neměl vytvářet umělou bariéru, která v některých případech zbytečně uzavírá další vzdělávací dráhu či možnost následného pracovního uplatnění při přechodu na trh práce, respektive vyřazuje a znemožňuje jakýkoliv další postup.

A jaká je tedy naše vize?
Počítáme se zachováním společné (státní) části a profilové části maturitní zkoušky, která je v gesci škol.

Společná část maturitní zkoušky
Společná část maturitní zkoušky se bude omezovat pouze na didaktické testy a bude mít dvě části: připouštěcí část a část hodnotící.

Připouštěcí část bude zaměřena na ověřování minimálních požadavků na žáka školy v oblasti všeobecných základů (aplikovaná matematika, porozumění textu, cizí jazyky) a dalších základních gramotností. Minimální požadavky na žáka v rámci ověřování budou vycházet z obsahu, cílů vzdělávání a očekávaných výstupů v rámcových vzdělávacích programech (RVP). Vlastní ověřování znalostí a dovedností by bylo zaměřeno především na aplikování znalostí. Žáci by rovněž mohli absolvovat dílčí části zkoušky již v průběhu studia (od 2. nebo 3. ročníku), kdy by měli i nadále možnost opravných termínů v případě neúspěchu. Splnění této části zkoušky je podmínkou pro připuštění k hodnotící části v rámci státní maturity a profilové části maturity, která je v gesci škol.

Hodnotící část se bude zaměřovat na ověřování plné šíře znalostí a dovedností získaných v průběhu studia prostřednictvím víceúrovňových testů (zadání testů a nastavení testovacích kritérií bude pokrývat více úrovní obtížnosti), které vycházejí z RVP a zohledňují již existující standardy pro hodnocení (například Společný evropský referenční rámec pro jazyky). V rámci hodnotící části zkoušky není stanovena hranice úspěšnosti (cut-off score) a nejedná se o kvalifikační zkoušku. Žák je hodnocen na škále 0-100 a jeho výsledek a úspěšnost jsou vyjádřeny v % ve vazbě na maximální možný bodový zisk (tento formát hodnocení výsledků zkoušek je úspěšně využíván v Polsku s tím, že jsou výsledky maturity využívány i vysokými školami v rámci jejich vlastních přijímacích zkoušek).

Způsob hodnocení tak bude mít pro zaměstnavatele i vysoké školy vyšší vypovídací hodnotu o znalostech a dovednostech žáka. Vysoké školy mohou výsledek společné části maturity při takovém nastavení spíše reflektovat v rámci vlastních přijímacích zkoušek. Vzhledem k tomu, že tato část zkoušky není kvalifikační, lze uvažovat o rozšíření testovacích předmětů. V souvislosti s podobou a rozsahem této části zkoušky je nicméně zásadním předpokladem vyhodnocení administrativní a finanční náročnosti, realizace cost-benefit analýzy a analýza dopadu.

Profilová část maturitní zkoušky
Profilová část se bude nadále konat formou písemných, ústních a praktických zkoušek, obhajobou maturitní práce či jejich kombinací, přičemž bude zachován rozsah a počet dílčích zkoušek (2-3 povinné zkoušky + max. 2 nepovinné zkoušky ve vazbě na RVP pro příslušný obor). Úspěšné absolvování profilové části maturitní zkoušky bude nadále podmínkou pro řádné ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou a přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Cílem je rovněž zohlednění dlouhodobých výsledků žáka a jeho průběžných výstupů, například formou využití portfolia žáka nebo projektové činnosti. Uvažovaný záměr by tak vedl ke snížení negativních dopadů tzv. high-stakes testu. Profilová část zkoušky je, zejména na úrovni středních odborných škol, zcela stěžejní z hlediska následného profesního uplatnění absolventů a splnění kvalifikačních požadavků zaměstnavatelů na trhu práce. Z toho důvodu by profilová část maturitní zkoušky měla zohledňovat požadavky zaměstnavatelů prostřednictvím již existujících nástrojů (Národní soustava kvalifikací), a to i formou aktualizací RVP pro příslušný obor. Uvažovaný postup by tak ve výsledku posílil možnost uplatnění absolventů při přechodu na pracovní trh.


Obr. 1: Schéma modelu maturitní zkoušky

Jaké jsou hlavní cíle uvažované změny? 

  • Jasné stanovení toho, co by maturita měla ověřovat: Pokud má mít maturita skutečnou výpovědní hodnotu, musí být jasně stanoveno, co by maturita měla ověřovat. Vymezení vlastní role maturity je stavebním kamenem, bez kterého nebude žádný model maturity řádně fungovat.
  • Posílení prostupnosti vzdělávacího systému a odstranění umělých bariér: Rozložení zkoušek připouštěcí části v průběhu studia s nárokem na možnost opakování zkoušky umožní zachytit neúspěšné žáky, pracovat s nimi na úrovni školy (práce s žáky, využívání služeb kariérového poradenství) a minimalizovat tak riziko drop-outů nebo předčasných odchodů ze vzdělávání. V rámci hodnotící části státní maturity nebude stanovena hranice úspěšnosti. Bodový či procentní zisk bude nicméně vypovídací hodnotou pro zaměstnavatele i vysoké školy, které by si mohly stanovit pro testové předměty hranici a zohlednit výsledek zkoušky v rámci vlastních přijímacích zkoušek.
  • Posílení výpovědní hodnoty: Pro zaměstnavatele bude stěžejní především výsledek profilové části maturitní zkoušky. Na základě bodového či procentního zisku v rámci hodnotící části státní maturity budou moci zaměstnavatelé i vysoké školy lépe posoudit rozsah znalostí a dovedností. Maturitní vysvědčení by zaměstnavatelům i školám poskytovalo tři typy informací:
    1) splnění minimálních požadavků na žáka v oblasti všeobecných základů a základních gramotností (připouštěcí část),
    2) úspěšné absolvování profilové části zkoušky a splnění požadavků na výkon činnosti,
    3) přehled o šíři znalostí a dovedností žáků v testovaných předmětech v rámci hodnotící části státní maturity vyjádřeny prostřednictvím škály s vyšší vypovídací hodnotou.
  • Snížení negativního vlivu maturity na vlastní výuku: Současné nastavení modelu maturity a příprava ke zkouškám příliš zatěžují vlastní výuku na školách. Zadání maturitních testů musí lépe navazovat na obsah výuky, cíle vzdělávání a očekávané výstupy v rámci RVP.
  • Posílení profilace žáka: Definováním požadovaného minima v rámci (připouštěcí část maturitní zkoušky) a odstraněním hranice úspěšnosti (hodnotící část maturitní zkoušky) vznikne větší prostor pro posílení profilace a zaměření žáka v rámci studovaného oboru.

Jaké jsou předpoklady pro změnu modelu maturitní zkoušky?

  • Posilování kvality výuky a její proměna: Výuka by měla být zaměřena především na rozvíjení schopností aplikovat poznatky a dovednosti v praxi a rozvíjet kompetence potřebné pro život a pracovní uplatnění. Zároveň by měla být posilována kvalita výuky a snižování rozdílů mezi školami prostřednictvím síťování škol a přenášení příkladů dobré praxe. Posilování kvality výuky by mělo být zaměřeno nejen na střední školy, ale i na druhý stupeň základních škol.
  • Revize obsahu vzdělávání: S tím souvisí nutná revize rámcových vzdělávacích programů zaměřená na rozvoj kompetencí, základních gramotností, aplikaci znalostí a dovedností a na bližší specifikaci cílů a očekávaných výstupů, na jejichž základě budou postaveny testy a dílčí zkoušky.
  • Vyhodnocení nároků a nákladů: V rámci přípravy změn modelu maturitní zkoušky musí proběhnout vyhodnocení administrativní a finanční náročnosti v souvislosti se zaváděním změn modelu maturity. Součástí přípravné fáze by měla být i cost-benefit analýza. Důležitým aspektem je rovněž sladění harmonogramů maturitní zkoušky a přijímacích zkoušek na VŠ.  
  • Pilotní ověření modelu: Implementaci by měla předcházet důkladná pilotáž nově nastaveného systému s vyhodnocením a specifikací možných rizik.
Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Redakce

Štítky: #Lukáš Bartoň #maturity #Ministerstvo školství #školství

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.