Kauzy

Václav Židek: Jedná stát ve veřejné zájmu, když udělil výjimku pro těžbu čediče na Tlustci? Nevypadá to...

17. 02. 2020
Sdílet na Facebooku Tweet

Při přípravě podkladů ke správní žalobě v souvislosti s udělením výjimky v ochraně zvláště chráněných druhů na Tlustci / DP Luhov jsem narazil na několik zajímavostí, které by bylo škoda si nechat pro sebe. V Brništi bude brzy referendum o těžbě v DP Luhov a možná i tyto informace pomůžou lidem při rozhodování. Informovaná volba je přecijen jednou z Pirátských priorit.

zidek-lom

Doprava vytěženého kamene
'Při pročítání Analýzy využitelnosti nerostných surovin v Libereckém kraji jsem nalezl tuto mapku vytvořenou v roce 2017 na KÚLK.


Těžař, kraj i MŽP svorně tvrdí, že 90 % těžby by mělo jít po železnici a zbylých 10 % silniční dopravou. Pokud "šíře" šipek znamená jako obvykle i "objem" toku, tak si řekněme několik věcí, co z této mapky plyne.

1️) Tedy cca 30 % vytěženého kamene pojede do Frýdlantu - opravdu tam je ta strategická stavba převyšujícím veřejným zájmem? Nebo po železnici pojede dál do Polska?

2️) Další směr je pochopitelný, Liberec a dál do ČR.

3️) Směr odhadem v mocnosti 15 - 20 % těžby, je směr Mnichovo Hradiště - tedy po silnici.

4️) A poslední směr odbytu stavebního kamene je plnitelný po železnici a to směrem na Nový Bor.

Úřady a odbory krajského úřadu při řešení těchto žádostí spolu nekomunikují? Neověřují si fakta? Jak by pak mohli tvrdit, že kámen se nebude vyvážet a přitom mít předpokládaný odbyt směrem do Polska? Bude se přepravovat 20 % kamene do oblasti bez železnice nebo platí těch 10 % z odboru životního prostředí?

Trochu počtů: „Z bodu A vyrazí kamión o nákladu 40 tun … „
Malá slovní úloha: Když se v lomu vytěží 840 000 tun ročně, kolik kamiónů za den odjede z lomu? Kolik odjede vagónů když se bude železniční doprava podílet na odvozu z 90 %? A je to vůbec reálné?

840 000 tun / rok
tj. 3 340 tun na každý pracovní den
teoreticky 50 železničních vagónů a 9 kamiónů

V horských oblastech je možné k jedné mašině připojit 6 takto naložených vagónů. Ty pak spojit po dvou do jedné soupravy a máme z toho 10 vlakových souprav. Z toho jen jednu SŽDC pustí na trať přes den. Zbylých 9 pojede v noci mezi 23:30 a 4:00 (jedoucí vlak produkuje hlučnost 90 db, rockový koncert má 105 db).

Ale to jen v případě ideálních „rozložení zákazníků“ v terénu. Jak naznačuje mapka výše. Automobilovou dopravou bude přepraveno dlouhodobě okolo 20 % - tedy 18 kamiónů denně. V případě aktuální potřeby dopravit kámen jen autodopravou, bude to 84 kamiónů za den (za předpokladu, že bude každý plně naložený).

Kolik hluku způsobí naložit dopravníkem 3 340 tun kamene za den?

Je čedič z Tlustce opravdu unikátní a nedostatkový?
Čedič v Tlustci je opravdu vysoké kvality a z tohoto hlediska patří k nejkvalitnějším v České Republice. Ovšem normativně tuto kvalitu splňuje třeba v Libereckém kraji i lom Košťálov – Stružinec. Jak se kvalitní čedič vytěžený v tomto lomu a také vhodný pro železniční lóže využívá?

Analýza, která je součást Surovinové politiky kraje se o něm zmiňuje takto: „Z kamenolomu Košťálov–Stružinec se však největší objemy celkové roční produkce drceného kameniva upravují do štěrkodrtí a drobného a hrubého drceného kameniva, zejména pak jako kamenivo vhodné do betonu, pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací a pro nestmelené směsi a pouze v minimálních objemech se vyrábí přírodní kamenivo vhodné pro kolejové lože frakce 32–63 mm třídy B I podle normy ČSN EN 13450 a OTP SŽDC.“

Tak ještě k hospodárnému nakládání se surovinovými zdroji. Proč se kvalitní čedič (pro stavbu železnic) drtí na štěrk do betonu? Bude se tento kvalitní Tlustecký čedič zpracovávat stejně, hlavně na "drť" a nikoliv pro stavbu železnic? Stavíme někde v ČR vysokorychlostní železnici v rozsahu, aby nestačil aktivní lom Košťálov - Stružinec?

„Zisk“ státu z těžby
Slyšel jsem názor k těžbě na Tlustci: "podzemní zásoby jsou státu, tak ať je nechá stát vytěžit, vždyť na tom ještě i vydělá". Ale řekněme si pár faktů k ekonomice věci. V lomu se má těžit 840 tis tun ročně. 1 t stojí při nákupu v lomu podle kvality a zrnitosti 150 - 350, ale počítejme 200 Kč / t. Brniště dostane od těžaře 5 Kč / t, stát dostane 2,91 Kč / t. Tedy opravdu chceme nerostné bohatství státu vytěžit za 7,91 Kč za tunu? 7,91 Kč / t stát a obec vymění za devastaci krajiny, zrušení ochrany živočichů a rostlin, za zvýšenou prašnost a hlučnost, za zvýšenou dopravu a větší poškození silnic těžkou nákladní dopravou.

Pro představu, ročně se počítá s těžbou 840 tis tun, z toho získají:

  • stát - 2 444 tis Kč / rok
  • Brniště - 4 200 tis Kč / rok
  • těžař obrat - 168 000 tis / rok

Odhad marže podle obdobného lomu je v průměru 100 Kč / t - ceny se určují podle zrnitosti (viz přiložená tabulka). Co přinese těžba a vlastně prodej strategické suroviny státu? Drobný peníz do státní kasy. Ve státech EU se platí státu za vytěženou tunu stavebního kamene 0,42 až 0,86 EUR / t (rok 2015). Neprodávejme nerostné bohatství státu za almužnu!

A ještě jednou počty

Kolik je potřeba kvalitního stavebního kamene na 1 km trati?

Tedy je to výpočet lichoběžníku. Výška lóže se běžně pohybuje od 250 – 350 mm, ve zvláštních případech až 900 mm, budeme tedy počítat 440 mm, abychom pokryly výskyt i zvláštní případy v rozsahu 10 metrů na každých 100 metrů. Nepočítám štěrkopísek do železničního spodku, jelikož ten nemá takové kvalitativní nároky.

Tedy na 1 km jednokolejné trati potřebujeme 6 098 tun. Z roční těžby na Tlustci tedy postavíme 138 km nové trati. Za 20 let těžby 2 760 km nové trati. 1 km nové trati vyjde cca na 1 mld. (v Ústí nad Orlicí například až 1,4 mld.). 

Tedy jestli opravu bude využit Tlustecký čedič na železnici v České Republice musí si stát připravit 2 760 mld. korun na stavbu železnice (138 mld. ročně). Ano, je to až absurdní. V blízké době jsou v plánu jen desítky km nové železnice. A to by stačila těžba v již zmíněném lomu Košťálov-Stružinec. Necháme vytěžit strategickou surovinu pod záštitou převyšujícího veřejného zájmu, aby se následně devalvovala drcením do betonu?

Na závěr si dovolím přiložit pozvánku přípravného výboru referenda na zasedání Zastupitelstva města v Brništi.

Čeho již dosáhli?

  • díky podpoře občanů se podařilo nasbírat potřebný počet podpisů;
  • 22. ledna byl návrh na konání místního referenda podán obecnímu úřadu;
  • protože byly splněny všechny formální náležitosti, předložilo vedení obce návrh k projednání zastupitelstvu.

Co se bude dít na zasedání zastupitelstva 19. února? Zastupitelstvo posoudí přípustnost otázek a rozhodne o konání referenda.

Z našeho pohledu tedy referendu nic nebrání. Obáváme se, že náš názor zastupitelstvo nesdílí. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že poslední slovo má zastupitelstvo. To má stále právo referendum odmítnout. Proto je tak důležitá Vaše účast a podpora návrhu na konání referenda na zasedání zastupitelstva 

Přijďte podpořit referendum ve středu 19. 2. 2020 od 17h v zasedací místnosti obecního úřadu.

 

 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Václav Židek

Štítky: #Liberecký kraj #Ministerstvo životního prostředí #Václav Židek #životní prostředí

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.