Komentáře

Glosa Jana Břížďaly: Společnost potřebuje respektované učitele, ale chce je?

11. 02. 2020 | 2 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Ve starších českých (resp. československých) filmech, například Škola základ života, Páni kluci, Marečku, podejte mi pero, Vrať se do hrobu! apod. se objevují scény ze školského prostředí, ve kterých vystupují učitelé, kteří se od těch současných liší v jedné důležité vlastnosti. Ve zmiňovaných scénách se jedná o společensky respektované osoby, zatímco dnešní obraz vnímání učitelů je zcela odlišný.

jan brizdala

V dnešní době jsou učitelé často vnímáni jako ti, kteří pracují pouze od 8 ráno do 2 odpoledne, nemusí nic moc dělat, mají v průběhu školního roku na rozdíl od ostatních pracujících několik dní volna navíc a k tomu ještě dva měsíce prázdnin. To je ovšem velký omyl, který rozhodně nepřispívá ke zlepšení veřejného mínění o tomto povolání.

Bohužel je tady několik faktorů, které tento dojem u významné části veřejnosti posilují. Učitelé by měli mít primárně oporu ve svém řediteli i ministrovi. Jestliže však samotný ministr školství Robert Plaga jako jeden z důvodů, proč zrušit povinnou státní maturitu z matematiky, uvádí neschopnost učitelů tento předmět dobře učit, jedná se o neskutečné ponížení těchto osob v očích veřejnosti. Člověk na pozici ministra vystupuje z pozice autority a jeho slova tak mají významnou váhu. Mimochodem ministerstvo školství předepisuje v rámcových vzdělávacích programech, co se má na jednotlivých školách učit, a tyto školy podle toho postupují. Jestliže tedy existuje nespokojenost, co se v hodinách matematiky učí, je chyba i na straně samotného ministerstva.

Velmi nebezpečné jsou také snahy různých organizací působících v oblasti vzdělávání, které prosazují razantní změnu koncepce výuky na českých školách. Bohužel v tomto případě se opět využívá jen mediální obratnost některých těchto organizací, které propagují myšlenky typu „děti se nemají nic učit nazpaměť, vždyť si můžou vše najít“ či „výuka musí především děti bavit, hlavně nesmí nikdy dostat špatnou známku“. Tyto názory kvituje značná část rodičů, kteří pak vyvíjí nátlak na školy a nemístně nálepkují učitele, kteří uvedené trendy ve své výuce nereflektují. Jestliže však chceme, aby byly děti připravené na reálný život, pak nemůžou být zjednodušeně řečeno vedeni k tomu, že vlastně nemusí nic dělat a nikdy nezažijí neúspěch. Ze strany škol a samotných učitelů by to byl neskutečný alibismus.

Zatímco chirurgovi by si snad nikdo z laiků nedovolil radit, jak správně operovat, učitelská profese je v tomto jiná. Přitom učitel stejně jako lékař prošel vysokoškolským studiem, které ho po odborné stránce připravilo na výkon své profese. Jedná se o studium nejen samotných vyučovaných předmětů po odborné stránce, ale také pedagogicko-psychologického bloku či absolvování pedagogických praxí. V případě, že by chirurg postupoval podle rad laika, vzniklé neštěstí by bylo pozorovatelné ihned. Školství je specifický rezort v tom, že výsledky koncepčních změn nejsou viditelné okamžitě. Proto se u špatné rady nepodaří ihned prokázat, že je mylná.

Doporučit tak lze především více důvěřovat učitelům a vysokým školám, které je připravují, že opravdu vědí, co dělají a proč to dělají. A také to, že jejich motivací není dělat co nejméně práce (často vytvářet přípravy do pozdních večerních hodin, individuálně doučovat žáky apod.) za co nejvíce peněz (přibližně 64 % průměrného platu vysokoškoláka), ale skutečný zájem o vzdělávání a rozvoj dětí.

Autor je místopředsedou krajského sdružení Pirátů na Vysočině

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Piráti Vysočina

Štítky: #Kraj Vysočina #Krajské sdružení Vysočina

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.