Komentáře

Mikuláš Ferjenčík: Proč nesouhlasím s povinnou maturitou z matematiky

30. 01. 2020 | 2 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Náš poslanecký klub se poměrně razantně postavil proti povinné maturitě z matematiky respektive pro zachování možnosti volby mezi matematikou a cizím jazykem. Pokusím se vysvětlit proč s tímto přístupem souhlasím

ferjencik-cf-pultik

Osobně mám dvě maturity, jednu z Velké Británie a jednu z gymnázia v Přelouči, v obou případech jsem maturoval jak z matematiky, tak z cizího jazyka, takže mám poměrně velkou osobní zkušenost v tématu. Současně jsem technické obory několik let studoval na vysoké škole a sám sebe bych označil za člověka, který má matematiku rád.

Mám za to, že hlavní problém v českém přístupu k maturitě je, že se trochu nešťastně slučují dvě role finální zkoušky na střední škole.

1) Prokázat, že člověk získal alespoň minimální objem znalostí, dovedností a porozumění v rámci povinného minimálního vzdělání středoškoláka - například v češtině, matematice, obecném přehledu atp.

2) Prokázat, že v určitém směru je student připraven vydat se na vysokou školu. Maturant z matematiky by měl být schopen pustit se do vysokoškolské matematiky, maturant z dějepisu by měl být schopen pustit se do studia dějepisu a tak dále.

Je potřeba říci, že tyto dva požadavky jdou částečně proti sobě a jejich sloučení do jedné zkoušky není vůbec samozřejmé.

Například v Anglii požadavky na povinné minimum končí v šestnácti letech (zkouška GCSE) a do osmnácti let, kdy se v Anglii maturuje už student studuje POUZE maturitní předměty, z nichž žádné nejsou povinné. Já jsem tedy v Anglii maturoval z matematiky, fyziky, němčiny a dějepisu a další předměty jsem ve dvou maturitních ročnících (A-level - britská obdoba maturity - je dvouletý kurz), které jsem v Británii absolvoval, vůbec neměl. Tento systém umožňuje, aby univerzity stanovily, jakých výsledků mají studenti dosáhnout v konkrétních předmětech, aby se mohli hlásit na určitý vysokoškolský obor.

Naopak u nás už dnes polovinu maturity tvoří povinné předměty a od příštího školního roku to mají být dokonce tři čtvrtiny. Člověk, který se bude chtít profesně věnovat historii tak bude muset věnovat většinu své pozornosti ve čtvrťáku úplně jiným oblastem. Ještě horší je to u lidí, kteří jsou dobří na technické předměty, ale nejdou jim jazyky, ti tak budou muset strávit obrovské penzum času studiem angličtiny (případně jiného cizího jazyka) a na matematiku, nebo fyziku, která je třeba baví výrazně více, nebudou mít čas. To je jeden z důvodů, proč podporuju svobodu volby.

Druhý hlavní důvod je, že nevěřím, že testový způsob, jakým se matematika dnes zkouší, povede k rozvoji logického myšlení v rámci výuky a studia matematiky, kterým argumentují příznivci povinnosti. Lidé kteří budou mít ambici maturitu z matematiky akorát prolézt se vůbec nebudou soustředit na logické souvislosti. Místo toho se zpaměti naučí typové úlohy a budou se v testu snažit uhodnout, který naučený algoritmus mají použít. Typicky podle klíčových slov nebo formulace otázky.

Největší Achillovu patu našeho vzdělávacího systému vidím ve výuce porozumění textu. Právě neschopnost přečíst a dobře vyhodnotit otázku vede k tomu, že studenti v testech selhávají i v případech, kdy potřebné znalosti mají. Ostatně zkuste si zadat středoškolákům trochu složitější slovní úlohu. Pokud to nezvládnou, nebude to kvůli tomu, že by neuměli sčítat, nebo násobit, ale protože špatně porozumí zadání. Ostatně hlavní rada, kterou jsme v Británii pro testy dostávali byla RTBQ - read the bloody question (česky řečeno přečti si kuwa zadání).

Co navrhuji? 

Oddělit maturitu jako přípravu na vysokoškolské studium od maturity jako ověření minimálního standardu. Ostatně třeba u matematiky už se to děje, proto vznikl předmět matematika plus, která neověřuje minimum, ale chystá na další studium. Test z matematiky, který ověří základní matematické dovednosti bych zachoval, případně zavedl, ale ověřoval by skutečně jen to nejdůležitější. Procenta, trojčlenku, zlomky a podobné věci, které sice mají děti formálně umět už od základky, ale často je neumí ani vysokoškoláci. Tyhle základy bych učil daleko důsledněji tak, aby jim rozuměli pokud možno všichni středoškoláci a daleko méně bych je zatěžoval vzorečky, které se musí namemorovat. Klíčové jsou potom slovní úlohy, které se ale špatně testují a hodnotí.

No a současně bych věnoval daleko větší pozornost porozumění textu, to totiž žákům usnadní studium úplně všech předmětů.

Autor je pirátským poslancem PČR.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Mikuláš Ferjenčík

Štítky: #maturity #Mikuláš Ferjenčík #školství

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.