Komentáře

Komentář Jakuba Michálka: Začal platit informační příkaz. Posílí vymahatelnost práva občanů na informace vůči úřadům

21. 01. 2020 | 1 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Od 1. ledna 2020 začal platit tzv. informační příkaz. Ten má zajistit občanům přístup k informacím v situacích, kdy úřady dělají obstrukce a nelegálně utajují informace před občany. V platnost vstoupil na den přesně dvacet let po nabytí účinnosti tzv. stošestky, tedy zákona o svobodném přístupu k informacím.

jakub michalek-valdstejn main.jpg

Díky informačnímu příkazu nebudou moci úřady dělat svévolné obstrukce při poskytování informací. V případě, že se v minulosti úřad šprajcnul, tak ho ani rozhodnutí nadřízeného úřadu nedonutilo, aby informace poskytnul. Nově se posílí veřejná kontrola fungování úřadů, zkrátí se doba na získání informací a rovněž se uleví přetíženým soudům, které budou mít čas na rozhodování důležitějších věcí. Proto je informační příkaz dobrým dárkem k dvacetiletému výročí zákona o svobodném přístupu k informacím.

Můj návrh umožňuje nadřízenému orgánu přikázat poskytnutí požadované informace žadateli, pokud neshledá důvody pro odmítnutí žádosti. Informační příkaz bude možné vydat i v případě poskytnutí pouze části požadovaných informací. Stejně jako nadřízené orgány bude mít možnost vydat informační příkaz i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). 

V praxi bude informační příkaz fungovat takto. Pokud by si byl například Krajský úřad Jihomoravského kraje jako nadřízený orgán vůči Městskému úřadu Kuřim při vyřizování odvolání žadatele o informace zcela jistý, že městský úřad má povinnost informaci poskytnout, nebude mu muset věc vracet k dalšímu řízení a posouzení, jak tomu bylo doposud, ale bude moci přikázat poskytnutí informačním příkazem. Ten bude přímo vynutitelný například i donucovací pokutou. Pokud by krajský úřad městskému úřadu poskytnutí informace nepřikázal, bude moci jeho rozhodnutí zvrátit ještě ÚOOÚ v rámci přezkumného řízení. Jak takový podnět k provedení přezkumného řízení vypadá, se můžete podívat v odkazu.

ÚOOÚ je nově rovněž odvolacím orgánem, a tedy může využít informační příkaz, u těch povinných subjektů, které nemají nadřízený orgán, tedy například prezidenta republiky, vlády či právnických osob zakládaných státem či samosprávami (např. Dopravní podnik hl. m. Prahy). Na ÚOOÚ se budou moci žadatelé dále obracet v případě nečinnosti úřadů při vyřizování žádostí o informace.

Ze strany úřadů a některých dalších veřejných institucí nyní dochází k pravidelnému porušování zákona o svobodném přístupu k informacím. Úřady nedbají rozhodnutí svých nadřízených, čímž vzniká nekonečný „ping-pong“, kdy si žádost přihrávají dva úřady a občan marně čeká na informace. Spory o informace se tak neúměrně táhnou a po rozhodnutí soudu, zpožděném i o několik let, nemusí mít požadované informace pro žadatele již žádný význam. Omezení tohoto „ping-pongu“ tak uleví i obcím, protože se omezí zbytečná administrativní zátěž s ním spojená. 

Dotčená ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím se zvýrazněnými změnami:

§ 16 Odvolání

(1) Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání.

(2) Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání.

(3) Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit.

(4) Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.

(5) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.

§ 16a Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace

(1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel,

a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6,

b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo

d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.

(2) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.

(3) Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne

a) doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3,

b) uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7.

(4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.

(5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

(6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že

a) postup povinného subjektu potvrdí,

b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4, nebo

c) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.

(7) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že

a) výši úhrady nebo odměny potvrdí,

b) výši úhrady nebo odměny sníží; v případě tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4 věty druhé s tím, že povinnému subjektu přikáže požadovanou informaci žadateli poskytnout  aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne zaplacení úhrady či odměny.

(8) Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.

(9) Rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 se oznamuje žadateli a povinnému subjektu. Proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 6 a 7 se nelze odvolat. Jde-li však o rozhodnutí podle odstavce 6 písm. c), nelze se odvolat pouze v případě, kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věty poslední správního řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona.

(10) Je-li poskytnuta informace podle odstavce 6 písm. c), žadatel může ve smyslu odstavce 1 písm. a) nebo c) postupovat obdobně.

§ 16b Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti

(1) Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.

(2) Dospěje-li správní orgán při přezkumu k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4.

(3) K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.

§ 20 [Lhůty, postupy, příslušnost]

(1) Povinnost uvedená v § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2001. Pro obce, které nejsou městy,16) povinnost podle § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2002.

(2) Povinnost uvedená v § 5 odst. 3 nastává dnem 1. ledna 2002.

(3) Lhůta pro poskytnutí informace [§ 14 odst. 3 písm. c)] a prodloužení této lhůty (§ 14 odst. 5) se v prvních 12 měsících od účinnosti zákona prodlužují na dvojnásobek, a dalších 12 měsíců se prodlužují o polovinu.

(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona

a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

b) pro odvolací řízení,

c) pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace, a

d) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení

ustanovení správního řádu; dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností, v rozsahu § 16b ustanovení o přezkumném řízení a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije.

(5) Nelze-li podle § 178 správního řádu nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti Úřad pro ochranu osobních údajů ten, kdo stojí v čele povinného subjektu.

(6) Informace, které se týkají přenesené působnosti územního samosprávného celku, poskytují orgány územního samosprávného celku v přenesené působnosti.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Jakub Michálek

Štítky: #Jakub Michálek #ochrana osobních údajů

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.