Reportáže

Lázeňství škodí devalvace plánování, šetřílkovství a nedostatky v infrastruktuře, říká Vojtěch Franta

27. 12. 2019
Sdílet na Facebooku Tweet

Vojtěch Franta je pirátský uvolněný zastupitel Karlovarského kraje pro oblast lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO. Nejen jako zakladatel lázeňského spolku Švihák je tím nejpovolanějším, kdo nám může přiblížit aktuální stav západočeského lázeňství a dalších perspektiv poté, co byl krušnohorský region zapsán na seznam historicky cenných lokalit UNESCO. 

vojtech franta

V jaké fázi je aktuálně proces žádosti o zápis našeho lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO? 

Lázně jsou ve finále. Odevzdaná je mezinárodní nominační dokumentace i management plány jednotlivých měst.  Ty přesně popisují, jak se dané město má spravovat a jak bude chránit dochované hodnoty. V září se také uskutečnila návštěva mezinárodních expertů, kteří jednotlivá města objížděli a hodnotili. Tato jejich téměř měsíční šňůra začala v britském Bathu  a skončila v Karlových Varech. U nás také bude probíhat finální završení celého nominačního procesu za účasti všech starostů a odborníků, kteří v čase nominaci připravovali. Budeme tak mít možnost odprezentovat co od nominace očekáváme před zástupci z celé Evropy. 

Jaká největší překážka musela být během procesu překonána?

Jedním slovem – šetřílkovství. Češi nominaci předsedají, musejí dát dohromady lidi z Německa, Francie a Anglie, Itálie, Belgie, Rakouska. Dokážete si to představit? Nikdo nebyl pořádně zaplacen, protože všichni k nominaci přistupovali jako k něčemu nejistému. Chtějte potom po lidech plnit termíny… Největší experti na šetření jsme ale byli my – pozici sitemanagera jsme neměli obsazenou do tohoto roku v jediném městě, přitom jde o člověka, který má aktivně komunikovat problematiku UNESCO mezi podnikateli, školami a širokou veřejností. Díky jeho absenci kolovalo tolik mylných informací na veřejnosti a negativní názory na nominaci byly celkem časté. Naštěstí už jsme v situaci, kdy sitemanagery máme, ale na poslední chvíli. 

Jaký největší problém je podle tebe spojen s případným vstupem lázeňského trojúhelníku do UNESCO? 

Devalvace plánování. Nemáme jasně stanovený marketingový plán, nevíme, na koho chceme cílit. Nemáme připravenou infrastrukturní vybavenost. Není jasný koncept dopravy – parkování v klidu individuální automobilovou dopravou, systém parkování a vjezdu autobusů s výletníky i lázeňskými hosty. Začíná se to postupně zlepšovat, ale je to opravdu za pět minut dvanáct. Nominace je ale mezinárodní, můžeme se tak v obou tématech učit od našich zahraničních partnerů – dobrý příklad je město Bath s téměř 90 tisíci obyvateli. Mají perfektně zvládnuté parkování, systém záchytných parkovišť. Mají za sebou realizaci moderních pětipatrových lázní v centru památkové zóny, která je za svou unikátní architekturu zapsaná na seznam UNESCO již od roku 1987. Bath přitom navštíví téměř šest milionů lidí ročně a téměř milion přenocuje, na městě a jeho centru se to ale odráží pozitivně. 

Jaké výhody s sebou nese fakt, že naše lázně neusilují o zápis na seznam UNESCO samostatně, ale v sériové nominaci s dalšími evropskými lázeňskými městy? 

Celá nominace má tím pádem celoevropský význam, což je na západ od nás často téma, zvlášť v době, kdy v nominaci jsou i Britové. Lázeňská města jsou a byla kosmopolitními centry, kde se setkávaly největší osobnosti své doby. Tato situace by se mohla obnovit právě díky mezinárodnímu charakteru nominace. Je možná namístě vyhodnotit si naše marketingové plány, které v současnosti často cílí na východ, a snažit se využít i ten celoevropský potenciál. Další výhodou by mohlo být i to, že budeme možná trochu ve vleku našich partnerů jako je město Baden Baden, Vichy, či Baden u Vídně - ti mají od nominace velmi jasné očekávání, jasné marketingové plány, jasný tah na bonitního klienta, přesný opak našich slevomatů. Propagovat budou ale celou značku Great Spas of Europe, z čehož můžeme společně benefitovat.

Lidé se bojí dopadů, které potkaly Český Krumlov, kde jim prý turisté přerostli přes hlavu. Jak by podobným potížím mohla kandidátská města zabránit? 

Věřím, že Czech Tourism pomůže nastavit smysluplnou strategii cestovního ruchu České republiky, pakliže tedy na to dostane peníze. Města se mohou stavět na hlavu, ale když jako země a kraje uzavíráme memoranda s různými asijskými provinciemi a podporujeme letecké linky s trhy, o které ale z hlediska cestovního ruchu přitom zájem nemáme. Tedy nejdřív nás pojďme prodávat tam, kde máme o hosty zájem. To už se snad dnes ale už děje. Pak je to zase o spolupráci se zahraničním. Nevěřili byste, jak nás tlačí němečtí a rakouští partneři ke společnému marketingu. Už teď chtějí certifikovat značku Great spas of Europe, vytvořit balíčky, spustit světovou kampaň mimo Evropu. V úvahách jdou často i dál – speciální kategorie Great Spas v Tripadvisoru, vlastní cestovka, ubytovací systém, evropská lázeňská  jízdenka, speciální letecká linka a podobně. Když nás často oslovují, abychom na společné jednání poslali naše experty na marketing, nikoho neposíláme, protože nemáme. Případně nemáme zadání, co mají prezentovat, protože sami nevíme, co chceme. Tedy ano – okamžitě si to vydefinovat a následně to razit. Ruku v ruce s tím musí být řešena doprava, nikoliv případ od případu, ale opravdu systémově. Na toto taky Český Krumlov přichází.

Jaké změny tedy čekají naše lázeňské kandidáty?

Změny nastanou brzy po zápisu, ten by měl nastat v červnu 2020 v čínském Fu-čou. Očekáváme změnu trendů návštěvnosti. Synergii spatřuji i v tom, že díky nově založenému Institutu lázeňství a balneologie budeme definovat znovu lázeňství. V budoucnu by mělo zastávat i prevenční úlohu, tím pádem oslovit i mladší, ekonomicky aktivní klientelu. 

Můžeš popsat, co se stalo 6.7.2019 v ázerbajdžánském Baku a co to pro náš kraj znamená?

Je to obrovský úspěch, protože Česká republika v tomto roce zapsala po 16 letech dvě památky UNESCO, jsou to to “Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem” a náš “Hornický region Krušnohoří/Erzgebirge”. Popravdě ani u jedné nominace to nebylo jisté. Ale Karlovarský kraj má tedy první zápis za sebou. Zde je to česko-saský zápis, kde většina zapsaných komponent je na německé straně. A znovu je to víc příležitost, než hrozba. I zde byla příprava slabší, než by bylo třeba a teď se budeme snažit přizpůsobit se za pochodu. Už teď si veřejnost památky vyhledává, zájem roste a čísla hovoří zatím velmi dobře, jezdí k nám naštěstí znalí hosté, kteří mají zájem o kvalitní služby a místní specifika.

Narazil si na připravovaný balneologický institut. Jaký je jeho účel a v čem by měl našemu kraji pomoci? 

Ano. Ve všech výstupech strategií, koncepcí a vizí zaznívá, že v kraji by měl být zastoupen výzkum a vývoj, stejně třeba jako veřejná vysoká škola. Zároveň vidíme stagnaci našeho lázeňství, kdy se naše metody zastavily v minulém století. Jeho účel je tedy obhájit naše lázeňství, hledat možnosti jeho rozvoje a díky tomu posilovat specifika našeho kraje. Ambicí je rozvíjet lázeňství i v nových lokalitách, třeba jako reakci na rekultivaci krajiny postižené těžbou. 

Proč je nutno lázeňství obhájit?

Lázeňství je dlouhodobě napadáno, že není důkazně obhájen jeho účinek, že je to šarlatánství, nebo že je na úrovni homeopatie. Je to nesmysl, ale nemůžeme se divit, když obhajobě lázeňství se od roku 1993 nikdo nevěnuje. Tehdy skončil Výzkumný ústav Balneologický v Mariánských Lázních. Naše lázeňství se přeměnilo, pitné procedury téměř vymizely, jede se wellness, a to co vydělává. Fenomén promenádování se vytratil. Ve městě je tisíce hostů, ale venku je nevidíte, protože jsou zavřeni někde v uzavřených lázeňských provozech. Proto byl také založen Institut lázeňství a balneologie, který by měl tuto situaci pomáhat řešit. Měla by to být opravdu vlajková loď lázeňství, odborná instituce evropského významu, ideálně s přesahem do školství, regionálního rozvoje a podpory unikátu, který v našem kraji máme.

Pro koho bude mít podle tebe vstup do UNESCO největší přínos? 

Když budeme mít dobrou strategii, můžeme z toho profitovat všichni, včetně samospráv. Je to o zapojení veřejnosti a podnikatelů do přípravného procesu, o tom, že budeme spolupracovat s památkáři a marketéry. Že UNESCO bude příležitost nikoli hrozba. Osobně vnímám synergie RE-STARTu, UNESCO a Institutu lázeňství a balneologie jako milník ve vývoji, kdy lázeňská města mohou zažít renesanci lázeňství. 

Budou z toho profitovat také občané? Pokud ano, jak? 

Občané našich lázní žijí v městech, kde se propojuje krásné, památkově a architektonicky hodnotné prostředí, unikátní životní prostředí, čistá a léčivá voda, obrovská kulturní nabídka, nadstandartní služby a kosmopolitní prostředí. Díky UNESCU budou tyto hodnoty nejen zachovány, ale i rozvíjeny. Pakliže občané budou i podnikatelsky aktivní, měli by z nominace také mít výhody. Cílem by mělo být postupné zkvalitňování služeb, tím pádem vyšší platy, více peněz v území, větší rozpočty měst a s tím spojené zvyšování životní úrovně obyvatel.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Piráti Karlovarského kraje/Jindřich Čermák

Štítky: #Karlovarský kraj #Mariánské Lázně #rozhovor #Vojtěch Franta

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.