Kauzy

V Mostě se demonstrovalo proti stěhování knihovny

21. 11. 2019 | 4 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Občanská společnost v Mostě se probouzí. V úterý 19. listopadu se sešla stovka lidí všech generací u městské knihovny, aby vyjádřila nesouhlas s nesmyslným stěhováním knihovny do společenského domu Repre. Zároveň stále běží petice za zachování knihovny v současné budově. Tu podepsalo již 1100 lidí.

knihovna_most

S proslovy namířenými proti stěhování knihovny vystoupil architekt Vít Holý, poslankyně Lenka Kozlová, aktivista v oblasti kultury Mojmír Pukl, zástupce památkového úřadu v Ústí nad Labem, či projektant, který se podílel projektování současné knihovny.  Na demonstraci vystoupil také jeden z knihovníků mostecké knihovny, který rovněž vyjádřil nesouhlas se stěhováním knihovny.

Podle památkáře Antonína Kadlece by měli Mostečané o knihovnu bojovat. Vyklidit hodnotný funkční objekt mu připadá absurdní. „Tato budova má smysl jako knihovna. Ve chvíli, kdy ztratí smysl, ztratí i duši, což je první krok k zániku budovy,“ sdělil.

Podpořit demonstraci přišel i Peter Dekastello, spoluorganizátor první demonstrace na Mostecku 15. listopadu 1989. „Vadí mi nekomunikativnost radnice s veřejností. Připomíná mi to dobu před 30 lety, kdy rozhodoval jeden názor, a ani ne odborný,“ sdělil.

Podle architekta Víta Holého, který měl na demonstraci proslov, udělala radnice fatální chybu už před dvěma lety, kdy na rekonstrukci cenného Repre nevyhlásila doporučovanou architektonickou soutěž, ale jen výběrové řízení jako na obyčejný projekt. „Celý záměr, který se mi zpočátku jevil jako rozumný, se překlopil úplně jinam. Ztrátu kvalitní budovy knihovny nenahradíme kvalitou a přidanou hodnotou, ale zničením další ještě hodnotnější stavby v centru,“ prohlásil.

Aktivista a umělec Mojmír Pukl své vystoupení ukončil shrnutím: "Knihovna oživuje kulturu a vzdělávání v místě, kde dlouhodobě působí a kde lidé uplatňují svůj zájem. Stěhování do Repre tuto sounáležitost naruší. Kultury, jež podporuje lidství, pak bude méně.“

Dále z davu vystoupilo několik spontánních řečníků, zejména z řad čtenářů knihovny. V projevech se shodovali, že knihovna svou funkčností patří k těm nejlepším v republice a proto by knihovna měla být zachována v současné budově.

Řečníci dále kritizovali vedení města za to, že důležitou změnu neprojednalo předem s veřejností, knihovníky a architekty. Požadovali alespoň anketu, v ideálním případě veřejné projednání či referendum. Řada lidí vyjádřila své obavy, že město nenajde pro budovu knihovny využití a nechá ji zbourat, požadována je její oprava s pomocí dotací. Demonstranti také sdělili svůj názor, že v Repre, kde je omezený prostor, nebude pro knihovnu lepší prostředí. Účastnící na závěr poděkovali potleskem zaměstnancům knihovny za jejich službu veřejnosti.

Z úst řečníků, kteří se spontánně přihlásili do diskuze například zazněly tyto argumenty proti stěhování:

  • Proč měnit něco, co funguje. My jsme s knihovnou spokojeni.
  • V dobách, kdy ostatní města zvětšují svoje knihovny, staví knihovny nové, větší, jde naše město nejspíše opačnou cestou.
  • Vedení města argumentuje péčí řádného hospodáře, ale nezná budoucnost budovy, kde pouze umělecké předměty byly kdysi vyčísleny na deset miliónů korun. Samotnou hodnotu budovy si můžeme pouze domýšlet.
  • Pokud samo město tvrdí, že nemůže investovat do budovy knihovny, je velmi pravděpodobné, že pro ni nenajde využití.
  • Provozovat cokoliv v budově knihovny v havarijním stavu je tak či tak nemožné bez nutnosti investice. Stejně tak je nepravděpodobné, že se najde investor, který převezme budovu v havarijním stavu se závazkem, že bude sloužit pouze kulturním účelům.
  • Opuštěním budovy knihovny se velmi pravděpodobně vydáváme na cestu, kdy tato čtvrť přijde o místo, které přinášelo kulturu, stabilitu, zvyšovalo zde pocit bezpečí a možná získá opuštěný objekt, kterému bude dobré se zdaleka vyhnout.
  • Jaký dopad by tento stav měl na blízkou uměleckou školu či na cenu okolních nemovitostí, si lze snadno představit.
  • Naše město ve své novodobé historii nemá příliš smysluplných kvalitních budov. Až přijdeme i o ně, budeme opravdu městem zatracenců.
  • Knihovna je jednou z budov, o kterou si tato čtvrť, toto město nemůže dovolit přijít. 

Naše stanovisko proti stěhování knihovny jsme vyjádřili i na zasedání zastupitelstva dne 21.11. Svůj názor přišli v diskuzi osobně sdělit i někteří účastníci demonstrace. Největší kritika, i ze strany našeho zastupitelského klubu, se snesla na nedostatečnou informovanost o možném přesunu. 

Občané si zaslouží jasné a otevřené informace!

Za Piráty a Zelené Most
Adam Komenda
 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Adam Komenda

Štítky: #Adam Komenda #Most

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.