Komentář Mikuláše Ferjenčíka: Proč pevné částky v zákonech nefungují v době inflační?

Ve světě papírových a elektronických peněz zpravidla průběžně roste cenová hladina. To znamená, že reálná hodnota peněz soustavně klesá. Za 10 000 korun si příští rok koupíme méně než letos a tak dále. Člověk si říká, že ty dvě, tři procenta nikoho nezabijou, jenže to není tak jednoduché. Inflace se sčítá (respektive násobí) a během několika let už nejde o jednotky, nýbrž o desítky procent. Během pěti let každoročního tříprocentního růstu inflace (což je stále ještě v mantinelech, které Česká národní banka akceptuje jako přijatelné) dojde ke zvýšení cenové hladiny o pětinu. Jinými slovy: máslo už nestojí 50, ale 60 Kč.

No a to způsobuje spoustu problémů v zákonech, kde se finanční hodnoty zpravidla stanovují pevnou částkou. Reálná hodnota rodičovského příspěvku, příspěvku na péči a dalších sociálních dávek, ale i slev na dani, limitu pro dohodu o provedení práce nebo například hranice trestného činu neustále klesá. Státní podpora potřebných, ale třeba i rodičů malých dětí tak s časem klesá, daně rostou a zákony jsou čím dál přísnější. Další nevýhodou pevných cifer v zákonech je, že parlament tráví obrovské procento svého času prostou aktualizací těchto pevně stanovených čísel tak, aby jejich reálná hodnota zůstala více méně stejná. Na systémové změny pak nezbývá čas.

Proto jsme navrhli pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku a stejný princip prosazujeme i v dalších oblastech. Když se mohou pravidelně valorizovat platy poslanců, proč to nejde třeba u podpory lidí se zdravotním postižením a těch, kdo o ně pečují?

Autor: Redakce

Štítky: #inflace #Mikuláš Ferjenčík #rodičovský příspěvek #sociální podpora #valorizace