Piráti uspěli v europarlamentu: Skupina Zelených převzala pohled Pirátů na kopírovací monopol

Jde o velké vítězství pohledu Pirátů na věc. Stejně jako kdysi zelení potřebovali čas a úsilí, aby vysvětlili svůj nový a zvláštní pohled, Pirátská představa otevřenosti, transparence a odpovědnosti postupně získává respekt. Evropská skupina zelených teď zcela přejala pohled Pirátské strany na kulturu; členem skupiny Zelených v Evropském parlamentu je i europoslanec Pirátů Christian Engström.

Následují principy v oblasti kopírovacího monopolu, které skupina zelených adoptovala:

• Musí být zcela jasné, že kopírovací monopol se netýká toho, co normální člověk smí dělat s obvyklým vybavením doma ve svém volném čase; kopírovací monopol upravuje pouze komerční aktivity zaměřené na zisk. Speciálně sdílení souborů je vždy legální.
• Musí existovat výjimky, které dovolují vytváření remixů a koláží. Citační výjimky, které dnes existují pro text, se musí rozšířit i na zvuk a video.
• Digitální omezení souborů (DRM) by měla být primárně zakázána, protože jde o podvod, který zbavuje zákazníky a občany jejich práv. Přinejmenším musí zákon dovolit jejich obcházení.
• Komerční monopol na kopírování se zkrátí na rozumných pět let od vydání, které lze prodloužit na dvacet let registrací díla.
• Volná tvorba, na kterou se kopírovací monopol vůbec nevztahuje, musí být posílena.

A jako bonus, který se netýká kopírovacího monopolu,

• Musí být zaručena síťová neutralita.

Jde o obrovské vítězství a milník v prosazování Pirátského pohled na kulturu a vědění. Teď se bude více lidí zajímat o naši nově představenou perspektivu. Piráti byli zvoleni do Evropského parlamentu v roce 2009 se slibem, že lidem vysvětlí Pirátský pohled na společnost, přesvědčí ostatní a zasadí se o jeho přijetí. Tohle je zatím největší naplnění našeho slibu.

Tady je odkaz na nově přijatý dokument. Celý dokument stojí za přečtení, ale skutečně zajímavé jsou paragrafy 23 až 26, 28 a 29, které citujeme níže (zdůraznění je naše):

§23 Až do začátku devadesátých let kopírovací monopol život normálních lidí vůbec neovlivňoval. Pravidla pro exkluzivitu při výrobě kopií byla zaměřena na obchodníky, kteří měli prostředky k tisku knih nebo lisování desek. Samotný občan, který si chtěl zkopírovat básničku a poslat ji své milované nebo zkopírovat nahrávku a dát ji kamarádovi, se vůbec nemusel bát, že by porušoval kopírovací monopol. V praxi mohl člověk dělat cokoliv, k čemu měl obvyklé technické vybavení, bez strachu z jakéhokoliv trestu.

Dnes se však kopírovací monopol vyvinul do podoby, která obyčejným lidem vnucuje rozsáhlá omezení toho, co smí dělat v každodenním životě. Zatímco technologický pokrok zjednodušil občanům, aby si užili kulturu a sdíleli ji s ostatními, kopírovací zákony šly přesně opačným směrem. Chceme navrátit kopírovací zákony k jejich původnímu smyslu, a zcela vyjasnit, že kopírovací monopol se může vztahovat pouze na komerční užití. Sdílení kopií, nebo jiné rozšiřování nebo využití díla, na které se vztahuje kopírovací monopol, nelze nikdy zakázat, pokud se tak děje nekomerčně a nezištně. Sdílení souborů peer-to-peer je typickým příkladem aktivity, která by měla být legální.

§24. DRM je zkratka pro „správu digitálních práv“ nebo pro „správu digitálních omezení“. Tento termín se používá k označení řady technologií, které mají za cíl omezit možnosti spotřebitelů a občanů využívat a kopírovat díla, i když jde o jejich zákonné právo. Obcházení omezení DRM musí být vždy legální a měli bychom zvážit zavedení jejich zákazu v oblasti ochrany spotřebitele, pokud omezují zákonná práva na užití díla. Nemá žádný smysl, aby náš parlament přijímal vyváženou a rozumnou legislativu v oblasti kopírování, když zároveň dovolujeme velkým nadnárodním korporacím, aby si psaly svoje vlastní zákony a vynucovaly je technickými prostředky.

§25 Velká část dnešního zábavního průmyslu je vystavěna na komerční exkluzivitě chráněných děl. Tento princip nechceme měnit. Ale současné doby trvání práv – celý život a 70 let navrch – jsou absurdní. Žádný investor by se ani nezabýval obchodem, jehož návratnost by byla tak dlouhá. Chceme zkrátit dobu trvání práv na dobu, která je rozumná jak z hlediska společnosti, tak z hlediska investora, a proto navrhujeme dobu trvání práv 20 let od zveřejnění.

§26. V současnosti existují díla, na která se stále vztahuje kopírovací monopol, ale nelze najít nositele monopolu -- to je vážný problém. Většina těchto děl má malou nebo žádnou komerční hodnotu, ale kvůli kopírovacímu monopolu je nelze dále užívat a rozšiřovat, protože neexistuje nikdo, koho by bylo možné požádat o svolení. Nositelé monopolu, kteří chtějí pokračovat ve výkonu komerční exkluzivity, by měli mít povinnost dílo během 5 let od zveřejnění registrovat. To by obrovsky snížilo počet osiřelých děl a urychlilo důkladné hledání autorů.

§27 Problém osiřelých děl naléhavě vyžaduje řešení. [... pokračují podrobnosti, které nevycházejí z politiky Pirátů, ale nejsou s ní ani ve sporu...].

§28. Do 5 let od vytvoření díla by se měli nositelé monopolu povinně registrovat, pokud chtějí nadále těžit z komerční exkluzivity. To zásadně sníží výskyt osiřelých děl v budoucnosti.

§29 Současná stále přitvrzující legislativa a praxe kopírovacího monopolu je velkou překážkou pro hudebníky, filmaře a další umělce, kteří chtějí vytvářet nová díla opakovaným užitím částí existujících děl. Chceme to změnit tak, že zavedeme jasné výjimky a omezení, abychom povolili remixování a parodie, stejně jako právo citovat části zvukových a audiovizuálních materiálů podle modelu, který již existuje pro citace textu.

Obrovská výhra. Pokračujme v tom. Lidé, kteří jsou vystavení Pirátským idejím a našemu pohledu a jejichž výplatní páska nezávisí na jejich opaku, si vždycky dají souvislosti dohromady po určitém čase. S novou expozicí a s nedávnými úspěchy Piratenpartei v Německu lze očekávat, že porozumění Pirátskému pohledu a jeho přijetí se bude zrychlovat.

Autor: Rick Falkvinge, přeložil Jakub Michálek