Václav Židek: PASPORTY jako nástroj chytré správy dopravních cest
Pasport místních komunikací je základní evidencí místních komunikací. Jedná se o evidenci údajů ke každé komunikaci, která sleduje délku a šířku komunikace, druh povrchu komunikace, její stav a další údaje k její údržbě. V ideálním případě je součástí pasportu i informace o způsobu technologického zhotovení komunikace a informace o termínu a rozsahu předpokládané rekonstrukce, a také o časové a finanční náročnosti při drobné i generální rekonstrukci.

Víme, po čem jezdíme? A ví to i vlastník komunikace? Zná budoucnost komunikace, po které pojedeme nejen v příštím roce, ale i výhledově? Za 5, 10 nebo třeba 20 let? Ví, kdy je pravděpodobná její generální rekonstrukce, i když teď je v dobrém stavu? Podívejme se společně, co vše může důsledná pasportizace dopravní sítě přinést, a naopak, co může způsobit její nedostatečnost.
Co nám říká o pasportech zákon?
Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích
Tento zákon ukládá povinnost provádět pasport komunikací, a to podle § 5 Evidence komunikací, který uvádí, že základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci. Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic však stanoví vlastník (§ 9, odst. 2). Nicméně nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy, počet a celkovou délku mostů na nich, a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich běžnou údržbu.
Bohužel většina obcí a krajů dodržuje jen nejnutnější zákonnou verzi pasportu a tím se připravuje o možnost systematicky plánovat rekonstrukce a rozvoj komunikací. Obce tak plánují de facto rok od roku, podle aktuálního havarijního stavu a dostupných financí.
Výsledkem tohoto způsobu správy komunikací je pak vyhrocení vztahů mezi obcemi a krajem. Můžeme například sledovat probíhající spor mezi Libereckým krajem a městem Mimoň. Město potřebuje dlouhodobě vyřešit situaci s nadměrným průjezdem aut přímo centrem města (denně cca 7000 aut, z toho nákladní do 3,5 t 510, nákladní nad 3,5 t 820 aut). Při zpoplatnění I/38 se do Mimoně oravděpodobně přesune část dopravy, aby se tudy vyhnula zpoplatnění při cestě do České Lípy. Tyto informace o riziku zvýšeného transitu centry měst by měly být v pasportech uvedeny, pokud mají být efektivním nástrojem pro dlouhodobou správu dopravní sítě v kraji.
Podobně se už od roku 2016 plánuje oprava silnice II/268 od Mimoně k hranici kraje. Tato silnice je střídavě v nevyhovujícím a havarijním stavu. Přesto její oprava za 190 miliónů je stále v nedohlednu. Letos také nezačne. Kraj přitom každý rok oznamoval její brzkou rekonstrukci. Zatím není ani v plánu pro rok 2019 (kvůli neúspěšnému výběrovému řízení).
Silnice II/268 Mimoň k hranici s Libereckým krajem
"Bohužel zatím jsme dodavatele nevybrali, do výběrového řízení nebyla podána žádná nabídka splňující požadavky, takže nelze říci, kdy dojde k zahájení stavebních prací," odpověděl vedoucí odboru dopravy Ing. Jan Čáp na dotaz jednoho z občanů Mimoně.
Další příklady nebudu ani zmiňovat, dalo by se pokračovat dál a dál. Stačí se podívat na aktuální přehledy stavů silnic v kraji. Důsledně vedená pasportizace by musela již dávno směřovat k řešení situace s dopravou v okolí města Mimoň, místo každoročního odkládání řešení.
KSSLK (Krajská správa silnic libereckého kraje) má v rozpočtu pro rok 2019 položku „Oprava a udržování“ s ročním zajištěním 335 mil., tedy kraj pravděpodobně hospodaří s touto částkou v systému „ad hoc“, tedy v režimu "hasíme co hoří". Dlouhodobý plán je veřejnosti skryt, tedy pokud vůbec existuje. Do pasportů nejde volně nahlédnout, což je další velký nedostatek. Jak je možné, že dokumentace financovaná z veřejných prostředků není plně veřejně dostupná?
Co by měl dobře vedený pasport obsahovat?
- evidence technických parametrů komunikací v digitální formě (délka, šířka, materiál povrchu a podloží, místo)
- správcovství síťového grafu komunikací
- evidenci vlastnického stavu komunikací a jejich příslušenství a součástí, odhad nákladů na uvedení do stavu výborný, také ze stavu havarijní do stavu vyhovující pro případ krizového řešení z nedostatku financí nebo pracovních kapacit
- pravidelnou inventarizaci komunikačních parcel
- archiv projektů včetně informací z tohoto archivu
- vedení evidence komunikačního majetku včetně jeho rozdělení podle tříd komunikací
- poskytování informací v rozsahu spravovaného komunikačního majetku
- odhad vývoje zatížení komunikace dopravou
V čem vidím prostor pro zlepšení situace? K plánování budoucnosti je potřeba znát dobře aktuální stav. Jak na to? Dobře sestavené a pravidelně udržované pasporty i za pomoci obyvatel kraje. Například prostřednictvím aplikace, kdy aktuální stav vyfotíte telefonem a odešlete ke zpracování se souřadnicemi místa vyfocení a KSSLK má hned aktuální informaci o reálném stavu silnice, aniž by bylo potřeba na místo posílat vozidlo s pracovníky. Důsledně spravované pasporty dopravní sítě povedou i k dalším přínosům, jako jsou například celokrajsky synchronizované dopravní akce a také udržení dobré dopravní obslužnosti všech lokalit v kraji. Zamezí také vzniku situací, kdy je objížďka dlouhá 25 km a kamiony přetěžují komunikace pro osobní dopravu.
V neposlední řadě je nutné zmínit náklady vlastníků komunikací na licence software, v kterých jsou tyto informace shromažďovány. Vlastníci platí zpravidla roční licenční poplatky a udržují pasporty jen v minimální zákonné formě. Tím pádem jde o neefektivně vydané finance – kraj či stát by měl zajistit software s jednorázovou úhradou za licenci. Není důvod mít roční "licenci", když nedochází k technickému vývoji aplikace.a jsou zaznamenávána jen základní statistická data.
O dalších aspektech správy dopravní obslužnosti kraje příště.
Autor je členem České pirátské strany v Libereckém kraji.
Sdílet na Facebooku Tweet
Autor: Václav Židek
Štítky: #doprava #Liberecký kraj
Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.