Václav Židek: PASPORTY jako nástroj chytré správy dopravních cest

Víme, po čem jezdíme? A ví to i vlastník komunikace? Zná budoucnost komunikace, po které pojedeme nejen v příštím roce, ale i výhledově? Za 5, 10 nebo třeba 20 let? Ví, kdy je pravděpodobná její generální rekonstrukce, i když teď je v dobrém stavu? Podívejme se společně, co vše může důsledná pasportizace dopravní sítě přinést, a naopak, co může způsobit její nedostatečnost.

Co nám říká o pasportech zákon?

Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

Tento zákon ukládá povinnost provádět pasport komunikací, a to podle § 5 Evidence komunikací, který uvádí, že základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci. Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic však stanoví vlastník (§ 9, odst. 2). Nicméně nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy, počet a celkovou délku mostů na nich, a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich běžnou údržbu.

Bohužel většina obcí a krajů dodržuje jen nejnutnější zákonnou verzi pasportu a tím se připravuje o možnost systematicky plánovat rekonstrukce a rozvoj komunikací. Obce tak plánují de facto rok od roku, podle aktuálního havarijního stavu a dostupných financí.

Výsledkem tohoto způsobu správy komunikací je pak vyhrocení vztahů mezi obcemi a krajem. Můžeme například sledovat probíhající spor mezi Libereckým krajem a městem Mimoň. Město potřebuje dlouhodobě vyřešit situaci s nadměrným průjezdem aut přímo centrem města (denně cca 7000 aut, z toho nákladní do 3,5 t 510, nákladní nad 3,5 t 820 aut). Při zpoplatnění I/38 se do Mimoně oravděpodobně přesune část dopravy, aby se tudy vyhnula zpoplatnění při cestě do České Lípy. Tyto informace o riziku zvýšeného transitu centry měst by měly být v pasportech uvedeny, pokud mají být efektivním nástrojem pro dlouhodobou správu dopravní sítě v kraji. 

Podobně se už od roku 2016 plánuje oprava silnice II/268 od Mimoně k hranici kraje. Tato silnice je střídavě v nevyhovujícím a havarijním stavu. Přesto její oprava za 190 miliónů je stále v nedohlednu. Letos také nezačne. Kraj přitom každý rok oznamoval její brzkou rekonstrukci. Zatím není ani v plánu pro rok 2019 (kvůli neúspěšnému výběrovému řízení). 

Silnice II/268 Mimoň k hranici s Libereckým krajem

"Bohužel zatím jsme dodavatele nevybrali, do výběrového řízení nebyla podána žádná nabídka splňující požadavky, takže nelze říci, kdy dojde k zahájení stavebních prací," odpověděl vedoucí odboru dopravy Ing. Jan Čáp na dotaz jednoho z občanů Mimoně.

Další příklady nebudu ani zmiňovat, dalo by se pokračovat dál a dál. Stačí se podívat na aktuální přehledy stavů silnic v kraji. Důsledně vedená pasportizace by musela již dávno směřovat k řešení situace s dopravou v okolí města Mimoň, místo každoročního odkládání řešení.

KSSLK (Krajská správa silnic libereckého kraje) má v rozpočtu pro rok 2019 položku „Oprava a udržování“ s ročním zajištěním 335 mil., tedy kraj pravděpodobně hospodaří s touto částkou v systému „ad hoc“, tedy v režimu "hasíme co hoří". Dlouhodobý plán je veřejnosti skryt, tedy pokud vůbec existuje. Do pasportů nejde volně nahlédnout, což je další velký nedostatek. Jak je možné, že dokumentace financovaná z veřejných prostředků není plně veřejně dostupná?

Co by měl dobře vedený pasport obsahovat?

• evidence technických parametrů komunikací v digitální formě (délka, šířka, materiál povrchu a podloží, místo)
• správcovství síťového grafu komunikací 
• evidenci vlastnického stavu komunikací a jejich příslušenství a součástí, odhad nákladů na uvedení do stavu výborný, také ze stavu havarijní do stavu vyhovující pro případ krizového řešení z nedostatku financí nebo pracovních kapacit
• pravidelnou inventarizaci komunikačních parcel
• archiv projektů včetně informací z tohoto archivu
• vedení evidence komunikačního majetku včetně jeho rozdělení podle tříd komunikací
• poskytování informací v rozsahu spravovaného komunikačního majetku
• odhad vývoje zatížení komunikace dopravou

V čem vidím prostor pro zlepšení situace? K plánování budoucnosti je potřeba znát dobře aktuální stav. Jak na to? Dobře sestavené a pravidelně udržované pasporty i za pomoci obyvatel kraje. Například prostřednictvím aplikace, kdy aktuální stav vyfotíte telefonem a odešlete ke zpracování se souřadnicemi místa vyfocení a KSSLK má hned aktuální informaci o reálném stavu silnice, aniž by bylo potřeba na místo posílat vozidlo s pracovníky. Důsledně spravované pasporty dopravní sítě povedou i k dalším přínosům, jako jsou například celokrajsky synchronizované dopravní akce a také udržení dobré dopravní obslužnosti všech lokalit v kraji. Zamezí také vzniku situací, kdy je objížďka dlouhá 25 km a kamiony přetěžují komunikace pro osobní dopravu.

V neposlední řadě je nutné zmínit náklady vlastníků komunikací na licence software, v kterých jsou tyto informace shromažďovány. Vlastníci platí zpravidla roční licenční poplatky a udržují pasporty jen v minimální zákonné formě. Tím pádem jde o neefektivně vydané finance – kraj či stát by měl zajistit software s jednorázovou úhradou za licenci. Není důvod mít roční "licenci", když nedochází k technickému vývoji aplikace.a jsou zaznamenávána jen základní statistická data.

O dalších aspektech správy dopravní obslužnosti kraje příště.

Autor je členem České pirátské strany v Libereckém kraji.

Autor: Václav Židek

Štítky: #doprava #Liberecký kraj