Reportáže

Primátor Prahy Zdeněk Hřib: Chystáme intermodální navigační systém i dobíjení elektrovozů z lamp

15. 07. 2019 | 8 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Nejen chytré lampy, lavičky a wi-fi sítě. Nové vedení Prahy přehodnocuje koncept Smart Prague. Budoucnost metropole vidí hlavně v otevřenosti dat a v navazujících službách. Pražany tak podle primátora Zdeňka Hřiba čeká nejen resuscitovaná aplikace Moje Praha a nový Portál Pražana, ale hlavně nový intermodální navigační systém či rozvoj elektromobility. Třeba i v podobě dobíjení vozů z veřejných lamp. Pirátské listy s laskavým svolením autora převzaly část původního rozhovoru Jana Strouhala pro web digibiz.cz.

zdenek hrib-main

Nové vedení Prahy, které vzešlo z loňských podzimních voleb a do jehož čela se usadil “pirát” Zdeněk Hřib, v mnohých občanech vzbuzuje naději, že se věci pohnou správným směrem. Alespoň pokud jde o digitalizaci úřadu nebo pozvednutí Prahy mezi opravdu chytrá města.

“Zásadní problém je v tom, že co se zde událo v oblasti smart city, byly spíš dílčí projekty, které ne úplně zapadaly do nějakého celkového konceptu nebo do dlouhodobé strategie,” naráží v rozhovoru pro Digibiz.cz primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib ve své pracovně na minulé vedení Prahy vedené Adrianou Krnáčovou (ANO).

Magistrát, který v současné době dává každým rokem na digitalizaci 500 milionů korun, z čehož je 100 milionů určeno na smart cities projekty, koncepci přehodnotil, některé projekty zcela zařízl a chystá řadu novinek. 

“Dnes už jednoznačně všichni chápeme, že smart city jako takové je především o datech. O datech, která vznikají při provozu města a která je potřeba využívat pro pohodlnější život občanů ve městech i pro lepší řízení města jako takového,” vysvětluje dále Hřib v rozsáhlém rozhovoru. 

Na začátku bych se odrazil takovou vzpomínkou na vaši předchůdkyni Adrianu Krnáčovou, která chtěla pozvednout Prahu, pokud jde o smart city. Brala to dokonce i jako své dítě. Jak se jí to z vašeho pohledu povedlo?

Zásadní problém byl v tom, že co se zde událo v oblasti smart city, byly spíš dílčí projekty, které ne úplně zapadaly do nějakého celkového konceptu nebo do dlouhodobé strategie. Takže díky tomu tady máme pokus o Wi-Fi v šesti stanicích metra, pár solárních laviček, nebo chytrých lamp.

A problém byl částečně i s přípravou pilotních projektů, z nichž některé právě dobíhají. A zjišťuje se, že vlastně nemají žádné zajímavé pokračování či návaznost. Ono to ale částečně souvisí i se změnou vnímání konceptu smart city jako takového. Když se řeklo smart city tak před dvěma lety, člověk si pod tím představoval něco jiného než dnes.

V čem byly rozdíly?

Dřív to bylo hlavně o “hračkách”, které politik zahlédl na nějakém veletrhu, dovezl je k nám a a tady se s nimi nafotil do médií. To jsou přesně ty lampy nebo chytré lavičky. Dnes už jednoznačně všichni chápeme, že smart city jako takové je především o datech. O datech, která vznikají při provozu města a která je potřeba využívat pro pohodlnější život občanů ve městech i pro lepší řízení města jako takového. 

Vy jste si dělali i audit smart cities projektů po minulém vedení. Zařízli jste některé úplně?

Ano, jednalo se například o projekt elektromobility. V ní šlo o to, že by se vydala koncese v hodnotě jedné miliardy korun jedné firmě, která by tu měla exkluzivní právo provozovat flotilu elektromobilů.

Z našeho pohledu šlo o nebezpečí vendorlockingu (situace, kdy je zákazník závislý na dodavateli a jeho změna by znamenala značné náklady, pozn. redakce). Za sedm let se stane strašně moc věcí a z mého pohledu to nebylo řešení, které by bylo dobré pro město. Město naopak musí vytvořit infrastrukturu, tedy prostředí, v němž soukromé firmy budou moci poskytovat své služby a rozvíjet je.

Další věcí byl třeba informační systém na krizové řízení. Ukázalo se, že jej nikdo nechce, protože tady už jeden software je a funguje. A takových záležitostí tam bylo více.

Jak moc je Praha teď z vašeho pohledu smart?

Z mého pohledu jsou tady určité silné stránky a určité slabé stránky. Silnou stránkou Prahy je, že tady máme vlastní společnost - Operátora ICT - kterou chceme do budoucna dále rozvíjet. Budovat v ní týmy odborníků a zkušených projektových manažerů, což je pro město zásadní z toho důvodu, aby nedošlo k dalšímu vendorlockingu, který by mohl do budoucna právně bránit využívání dat potřebných pro zlepšení chodu a života ve městě.

Což se vlastně nyní děje a je to současnou slabou stránkou města...

Ano, jde stále o ne úplně optimální přístup k datům, která se shromažďují například v městských firmách. Další slabou stránkou je otázka specifikace cílů koncepce Smart Prague. Tu se chystáme oprášit a hlavně upřesnit. Předpokládám, že do konce roku bychom už měli mít strategii nějakým způsobem aktualizovanou a nasazenou do dlouhodobé rozvojové vize města. Pochopitelně v ní budou zohledněny i plánované projekty, které před námi nyní stojí, jako je například takzvaný intermodální navigační systém.



O co přesně jde a co by měl tento systém přinést?

Občan skrz něj bude moci zadat, že se chce dostat z místa A do místa B, a systém mu najde nejrychlejší možný způsob přepravy s využitím mnoha typů dopravy, jako je mix MHD nebo různých bikesharingů, carsharingů a podobných sdílených služeb. Z pohledu uživatele tedy vše bude fungovat jako jeden velký systém.

A další záležitostí, o které se hodně mluví, je rozvoj elektromobility ve městě. To je pro budoucnost nejen Prahy - ale řekl bych i celé České Republiky - pochopitelně zásadní věc. Tomuto tématu se budeme nepochybně hodně věnovat.

Když se ještě vrátím k aktualizaci koncepce Smart Prague, v čem by se měla zásadně lišit od současné verze?

Momentálně je v ní definovaných několik oblastí, které nejsou nastaveny vyloženě špatně, ale je potřeba mít konkrétní projekty, které budou mít dopad na život Pražanů. A nemyslím tím nějaký pilot několika chytrých odpadkových košů. Budou to skutečně záležitosti, které pocítí jako zjednodušení života významná část Pražanů.

Na co konkrétně se tedy Pražané mohou v tomto ohledu těšit?

Určitě budeme hodně akcentovat otázku dopravy. To je záležitost, v níž lze docílit v rámci smart city jednoznačně velkých benefitů. A to ať už se bavíme o rozvoji elektromobility nebo intermodálního navigačního systému, tedy aby byly efektivně využívány i další možnosti dopravy po městě. Do tohoto ranku spadají i projekty, které se týkají například efektivního řízení dopravy ve městě v podobě synchronizace semaforů a podobně.

Dále půjde o otázky ekologických aspektů městského života nebo obecně zvyšování kvality životního prostředí. Sem opět zasahuje elektromobilita, ale jde i o chytré budovy, nejrůznější senzory na městských budovách nebo lampách veřejného osvětlení. Lampy veřejného osvětlení jsou záležitostí, na níž bude také cíleno naše úsilí.

Na tom budu do budoucna intenzivně spolupracovat s radním Janem Chabrem z TOP09, který je zodpovědný za majetek města, kam lampy spadají. Částečně bude mít na starost i otázku týkající se elektromobility, respektive rozvoje sítě pro pomalé noční dobíjení. To znamená, že by mělo být možné elektromobil dobíjet ze zásuvek umístěných na lampách veřejného osvětlení. 

Inspirujete se v rozvoji smart city i od ostatních evropských či světových měst? Byl jste v Barceloně, byl jste v Tchaj-pej a tak dále. Odvezl jste si odtamtud určité poznatky?

Konkrétně v Barceloně jsem se zúčastnil nejen smart city kongresu, ale setkal jsem se i s lidmi, kteří mají rozvoj Barcelony jako smart city na starosti. Například s šéfkou inovačního oddělení Francescou Briou, která nám vyprávěla, jak na to v Barceloně jdou. Hodně se tam zaměřují na participaci občanů a na témata, která nás jako Pirátskou stranu také zajímají a která jsou zajímavá pro Prahu s ohledem na koaliční program.

Zajímavé je, že Barcelona velkou část svého rozpočtu na IT dává na rozvoj open source. To je pro nás první zásadní informace. Tou druhou je, že mají vyřešenou páteřní optickou síť přes celé město. Oproti tomu v Praze se optická síť privatizovala a nyní je u takovéto klíčové infrastruktury závislá na těch, kterým ji prodala.

Další velice inspirativní věcí, kterou v Barceloně dělají, je něco, čemu říkají datová suverenita. Jde o to, že když se uzavírá jakákoliv smlouva mezi městem a soukromým dodavatelem, je v ní explicitně uvedeno, že data, která vzniknou z povahy poskytování služeb, budou patřit městu. A s nimi lze potom dělat v podstatě cokoliv, což je další klíčová záležitost pro reálný rozvoj Smart city. 

A z Asie jste si odvezl co?

Mezi záležitostmi, které jsou pro Prahu inspirativní, je třeba skutečnost, že na Taiwanu pořádají takzvaný prezidentský hackathon. V něm se proti sobě postaví týmy, které vymýšlejí určitou inovaci. Odměnou vítěznému týmu pak je garance přímo od prezidentky, že se jejich řešení dostane celonárodního využití. A podle této inspirace nyní chystáme pražský inovační maraton, zkráceně Primaton (smích), kde chceme také garantovat, že se inovace skutečně dostanou do praxe.

KOMPLETNÍ ROZHOVOR S PIRÁTSKÝM PRIMÁTOREM ZDEŇKEM HŘIBEM SI PŘEČTĚTE NA DIGIBIZ.CZ

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Jan Strouhal/digibiz.cz

Štítky: #Magistrát #Praha #rozhovor #Zdeněk Hřib

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.