Média

Rychle a přehledně: Kdo jsou partneři Pirátů ve frakci Greens/EFA?

04. 07. 2019 | 5 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Jak už bylo několik dní po volbách do Evropského parlamentu oznámeno, Česká pirátská strana se se svými třemi europoslanci – MEPs (anglická zkratka pro Members of the European Parliament) přidala k frakci (politické skupině) Greens/EFA, tedy k Zeleným/Evropské svobodné alianci. Spolu s MEP za Pirátskou stranu Německa (Piratenpartei Deutschland) Patrickem Breyerem, tvoří Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa europoslanecký klub Pirátů uvnitř Greens/EFA. Všichni čtyři Piráti jsou členové Evropské pirátské strany (European Pirate Party čili PPEU), která sdružuje pirátské strany po celé Evropě.

pirati v EP-main

Politické frakce se v Evropském parlamentu utvářejí napříč národními státy. Podstatou sdružování stran ve frakcích je skutečnost, že pak mohou výrazněji ovlivňovat legislativní proces (frakce mohou interpelovat Komisi a Radu). Mít vliv na legislativní proces je podstatou funkce europoslance po celý pětiletý mandát, přičemž Evropský parlament promlouvá skrz postup spolurozhodování i do tak důležitých politik jako je např. justiční a policejní spolupráce nebo politiky azylu a přistěhovalectví.

V roce 2009 šokovali Evropu švédští Piráti (Piratpartiet), když s 7,13 % vyslali do Bruselu dva europoslance - Christiana Engströma a Amelii Andersdotter. Zajímavostí je, že Amelie se poslankyní Evropského parlamentu stala až 1. prosince 2011, kdy začala platit Lisabonská smlouva, která zvýšila počet křesel vyhrazených pro Švédsko na dvacet. V roce 2014 úspěch švédských Pirátů zopakovali němečtí Piráti a europoslankyní se stala Julia Reda, která v únoru letošního roku zavítala i do České republiky - v Brně se zúčastnila panelové diskuze: „Jak přicházíme o svobodu?“ a v Praze semináře o vývoji směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

V letošních volbách do Evropského parlamentu zaznamenala solidní výsledek i Pirátská strana Lucemburska (Piratepartei Lëtzebuerg), která ale s 7,7 % mandát nezískala. Na porovnání zisků lucemburských a německých Pirátů je vidět, jak záleží na volebních systémech v jednotlivých zemích. Němečtí Piráti získali jedno křeslo s 0,7 % a lucemburští vyšli naprázdno s procentuálně několikanásobně větším ziskem. Stalo se to kvůli absenci volební hranice nutné k překročení (v České republice je tento práh nastaven na 5 %). Toto volební pravidlo se týká např. i Španělska. Letošní volby do Evropského parlamentu tedy přinesly největší úspěch pro pirátské strany v historii, s Českou pirátskou stranou jako vlajkovou stranou pirátského hnutí.


Jak už název napovídá, v Greens/EFA převažují strany, které se hlásí k trvale udržitelnému rozvoji a ekologické politice, tedy k Evropské straně zelených (European Green Party čili EGP). K nejsilnějším zeleným stranám patří německý Svaz 90/Zelení (Bündnis 90/Die Grünen), který v evropských volbách v Německu skončil na druhém místě s rekordním počtem 21 europoslanců. Po 7 zástupcích mají v Evropském parlamentu francouzští Evropa Ekologie–Zelení (Europe Écologie–Les Vert a Green) a Zelená strana Anglie a Walesu (Green Party of England and Wales). Zajímavostí jsou dvě zelené strany zvolené v Belgii. Ecolo je zelená strana působící ve Valonsku, v Bruselu a v Německojazyčném společenství Belgie. Groen je zelená strana z Vlámska. Dvě zelené strany v Belgii byly zvoleny i z důvodu volebního systému, kdy se volí ve třech obvodech – Vlámsko (12 MEPs), Valonsko (8 MEPs) a v Německojazyčném společenství Belgie (1 MEP). Z Nizozemska jsou v Greens/EFA 3 europoslanci, Dánsko - zde byla zvolena Socialistická lidová strana (Socialistisk Folkeparti) - která více akcentuje levicová témata jako např. sociální nerovnost, Finsko, Irsko, Rakousko nebo Švédsko disponují v “pirátské” frakci 2 MEPs. K malým environmentalistickým stranám, které mají zastoupení v Greens/EFA patří Nezávislá ekologická aliance (L’Alliance écologiste indépendante), což je koalice malých ekologických stran z Francie. Litevští zemědělci a Zelená unie (Lietuvos valstiečių ir žaliųjų sąjunga) je strana, která se kromě ekologické politiky, projevuje také důrazem na konzervativní hodnoty.

Ke Greens/EFA se s 8 zástupci hlásí i zástupci Evropské svobodné aliance (European Free Association čili EFA). V EFA jsou zástupci regionalistických stran: Strana korsického národa (U Partitu di a Nazione Corsa), Republikánská levice Katalánska (Esquerra Republicana de Catalunya), Velšská strana (Plaid Cymru), Skotská národní strana (Scottish National Party čili SNP), Lotyšská Ruská unie (Latvijas Krievu savienība). Jedná se o strany kombinující autonomismus a místní nacionalismus se sociálně-liberální a environmentální politikou. Nejviditelnější je SNP, dominantní strana ve Skotsku, která v Dolní sněmovně Spojeného království zaujímá 35 křesel (z 59 vyhrazených pro Skotsko) a ve Skotském parlamentu 62 křesel (ze 129). 

Nezařazení

S jedním europoslancem sem patří německá Die PARTEI (jedná se o akronym, který v překladu znamená „Strana pro práci, právní stát, ochranu zvířat, propagaci elit a zdola vybudovanou demokratickou iniciativu“). Jak už název napovídá, jedná se o humoristickou stranu (Die PARTEI v němčině znamená „Strana“), která byla založena v roce 2004 redaktory německého satirického časopisu Titanic. Oblíbeným terčem satiry je krajní pravice, v čele s neonacistickou NPD.

Německá strana Volt Deutschland je součástí proevropského, federalistického hnutí Volt Europa. Kromě Německa, je hnutí aktivní převážně v Itálii, Nizozemsku, Rakousku nebo Švýcarsku. Zajímavé je, že program (až na federalizaci EU) je velmi blízký Pirátům - podporují digitalizaci, investicí do zelené ekonomiky, zapojení občanů do rozhodovacího procesu, boj proti chudobě a nerovnosti. Poslední německou stranou, která se nehlásí k třem výše zmíněným afiliacím je Ekologická demokratická strana (Ökologisch-Demokratische Partei čili ÖDP), což je další konzervativně–ekologická strana. Lidé–Zvířata–Příroda (Pessoas-Animais-Natureza) je portugalská strana, která zabývá primárně ekologickou politikou a právy zvířat.

Bez zástupců jsou v Greens/EFA mezi léty 2019 a 2024 Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Kypr, Maďarsko, Itálie, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Řecko. Kromě České republiky, má poprvé své zástupce v Greens/EFA také Irsko a Portugalsko. Zatím nikdy v historii své zástupce v Greens/EFA nemělo Bulharsko, Kypr, Malta, Polsko a Slovensko.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 získala Greens/EFA o 25 europoslanců více než v evropských volbách v roce 2014. Celkem je tedy v Greens/EFA 75 europoslanců (z 16 zemí a 5 regionů), což z ní dělá čtvrtou nejsilnější frakci v Evropském parlamentu.

Jak je vidět i na výsledcích letošních voleb, zeleným stranám se daří především na západě a severu Evropy a postkomunistické země v počtu europoslanců v zelené frakci zaostávají. Nicméně, od letošního roku jsou čeští Piráti historicky první českou stranou v Greens/EFA a to je velký důvod k oslavě i z toho důvodu, že se Marcel Kolaja stal 3. července 2019 místopředsedou Evropského parlamentu.

Seznam všech zvolených europoslanců za Greens/EFA najdete ZDE.

 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Lukáš Doležal

Štítky: #Evropská unie #Evropský parlament #Greens/EFA #Marcel Kolaja #Markéta Gregorová #Mikuláš Peksa

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.