Odborně

Adam Vyplel: Vodní nádrže zadržují vodu tam, kde nechceme. Vraťme se ke strukturované krajině

27. 05. 2019 | 5 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

V posledních letech často slýcháme o problematice sucha a s pokračující klimatickou změnou se boj proti suchu dostal i do nejvyšších pater politiky. Ministr zemědělství například vyslovil myšlenku o větší podpoře výstavby rybníků v krajině. Podle něj by tyto stavby měly být vyjmuty zcela ze stavebního řízení. Podle nás jde o nesystémový krok, a navíc ignoruje základní projevy sucha.

retence vody v krajine-main

Uvádí se, že malé rybníky by mohly zajistit šetrné zacházení s dešťovou vodou a tím pomoci v boji proti suchu. Podle portálu Intersucho.cz je 60 % území České republiky zasaženo půdním suchem. To znamená, že půda ztratila schopnosti zadržovat vodu a veškeré srážky, které spadnou na půdní povrch, jsou odvedeny pryč. Odhaduje se, že metr krychlový půdy s funkční retenční schopností je schopen zadržet až 400 litrů dešťové vody. Pokud bychom měli tento objem zadržovat ve vodních nádržích, dostali bychom se k absurdním číslům.

Existují studie, které naznačují, že přehrady pouze převzaly roli půdy a tzv. meteorologické potažmo zemědělské sucho pozitivně neovlivňují. Výzkumy udávají, že funkční půda v ideálním stavu dokáže v České republice zadržet až 9 miliard kubíků vody. Ve skutečnosti se pohybujeme kolem 5 miliard kubíků. Tento nepříznivý stav je vyvolán utužením vrchních vrstev půdy a nedostatečnou pórovitostí zeminy vlivem nevhodné zemědělské činnosti. Voda tak stéká po povrchu a neproniká do hloubky. S tímto jsou spojeny i další rizika, například půdní eroze. K zadržování vody přispívá významně i obsah organické hmoty, která dobře váže vodu a v půdě velmi chybí.

Za systémová opatření lze tedy považovat takové zásahy, které zadržují vodu v místě srážek. Rybníky a další vodní nádrže mohou být jako doplňkovým řešením v komplexní strategii zadržování vody v krajině, ale ne jediným.

Cílem by mělo být navrátit se ke strukturované krajině, kde je zemědělská půda doplněna o prvky zvyšující retenční schopnost krajiny jako například remízky, zasakovací průlehy, obnova slepých ramen řek, realizace tůní a revitalizace i těch nejmenších vodních toků jako podpora rozvoje důležitých nivních a říčních ekosystémů.

Autor je studentem magisterského studijního programu Vodní hospodářství a vodní stavby na Fakultě stavební VUT v Brně.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Adam Vyplel

Štítky: #Jihomoravský kraj #mladí piráti #voda #životní prostředí

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.