Reportáže

Michal Gill: Moravskoslezský kraj potřebuje vzhledem k Evropské unii restart

24. 05. 2019 | 2 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Bc. Michal Gill pochází z Karviné a je asistent místostarosty a radních Prahy 4 a pracovník kanceláře primátora hl. m. Prahy. Působí jako člen předsednictva Pirate Parties International a zástupce vedoucí zahraničního odboru Pirátů. Zabývá se vnitřním fungováním EU, migrací a směrnicemi o copyrightu.

gill-main

Jaká byla tvá cesta k Pirátům a jak se na své působení zpětně díváš? Kam jako Pirát směřuješ?

Moje cesta k Pirátům nebyla až tak spletitá. Na jaře 2012 jsem se nějak občansky probudil a začal se poohlížet po politické straně, se kterou bych se konečně pořádně ztotožnil; dost na to, abych jí byl ochoten pomoci. Krátce jsme s pár přáteli uvažovali o založení strany nové, ale během léta jsem propadl Pirátům a hned na podzim už jsem pomáhal s krajskými volbami. Roku ještě nebyl konec a byl jsem členem. Od té doby jsem si ve straně vyzkoušel snad všechny posty, od garanta programového bodu přes republikový výbor či předsedu místního sdružení až po krajského koordinátora nebo velitele volebního autobusu.

Čím se v každodenním životě zabýváš? Jak bys chtěl představit sám sebe voličům, kteří přemýšlí, komu dát svůj hlas? Daří se ti skloubit své profesní působení s prací Piráta?

Co se mé profese týče, vystudoval jsem historii, ale prakticky od školy jsem pracoval v nejrůznějších administrativních a analytických pozicích, od překladatelství přes zahraniční obchod až po mediální výstupy. Taková holka pro všechno, bez které se to ale nikde moc neobejde. Se skloubením práce a pirátství momentálně problém opravdu nemám. Začal jsem letos pracovat pro naše radní na radnici Prahy 4 a externě i pro kancelář primátora. Problém teď mám spíš s tím rozlišovat, kdo je v tom kterém okamžiku mým šéfem.

V jakých oblastech jsi aktivní a v čem bys rád i nadále pokračoval? Máte jako Piráti nějaké pozitivní výsledky v regionu, třeba i na bázi vazeb v EU? Jaké šance mají podle tebe Piráti v těchto eurovolbách?

Regiony jsem právě vyměnil. Po šesti letech, během kterých jsme téměř od nuly vybudovali místní sdružení Karvinsko, které dnes pokrývá celý čtvrtmilionový okres Karviná, a jsme zde v celé řadě zastupitelstev, jsem se potřeboval profesně posunout a změnil jsem působiště na Prahu. Odsud lze dělat mnohem víc věcí, které mě baví, a konečně mít některé z nich i jako povolání. Je to asi klišé, ale když mezi vámi a centrem dění nejsou čtyři hodiny ve vlaku jedním směrem, je podstatně jednodušší zapojit se hlavně do celostátního či mezinárodního dění. A vzhledem k tomu, že Evropská unie a některá hmatatelná rizika jakož i obří příležitosti spojené s její existencí jsou mými velkými koníčky, je pro mě život v Praze nutností. Piráti jsou v Europarlamentu rozhodně potřeba a naše počty tam po těchto volbách drasticky narostou, takže náš dopad bude opravdu cítit.

Můžeš nám něco říct o zkušenostech spolupráce vedení tvého kraje na unijní úrovni? Daří se dnes kvalitně využívat možnosti, které nám členství v EU přináší? Uvedeš nějaké pozitivní i negativní příklady?

Nemohu si pomoci, ale budu-li se věnovat kraji, kde jsem prožil celý život, tedy tomu Moravskoslezskému, je to někdy smutný pohled. Často má jeden pocit, že se dotace čerpají jen z povinnosti, občas na nesmysly, ale dopad na region není zdaleka tak hmatatelný, jak by mohl být. Zmizela limitující hranice s Polskem? Ani náhodou. Zmizely závory, přibyla dálnice, ale když se chcete z mé rodné Karviné vydat do příhraničních Zebrzydowic na vlak, je nejkratší cestou stále pěšinka skrze neprostupný les se zdevastovanou raketovou základnou, přeshraniční autobusy neexistují. Je to někdy smutné, a celý region je tak proto ve spoustě ohledů stále na tom „dálném“ okraji republiky, kam není pro co a ani jak jezdit, alespoň v myslích lidí ze zbytku republiky.

Volby do Evropského parlamentu jsou výzvou, kdy má Česká pirátská strana v případě úspěchu příležitost reálně ovlivňovat počínání České republiky a měnit dosud zažité vnímání práce českých europoslanců. Jak hodnotíš současný stav našeho zastoupení?

Měli jsme už jako Česko několik kvalitních lidí, kteří odváděli slušnou práci a považuji je za schopné politiky. Jedním příkladem za všechny budiž třeba Vladimír Špidla. V Evropském parlamentu je pro mě ale velkým vzorem Julia Reda, v současnosti bývalá pirátská poslankyně (za Německo), od které už jsem se toho spoustu naučil, a věřím, že i po svém odchodu z Bruselu zůstane aktivní v otázkách ochrany občanských práv. Viděl jsem velmi zblízka, co za pět let dokázala jako jedna ze 751 poslanců. Pokud se nás letos do Bruselu dostane více, čímž jsem si naprosto jist, nejlépe i z více zemí, bude to hodně vidět, za to ručím.

Jaký je ve tvém regionu zájem o účast v eurovolbách, která je v ČR zatím tradičně nízká? Co bys uvedl jako hlavní argumenty pro voliče, aby se voleb zúčastnili? Má vůbec země jako my šanci nějak zásadně ovlivňovat rozhodování orgánů Evropského parlamentu v počtu 21 českých poslanců?

Účast u eurovoleb je v Moravskoslezském kraji bohužel zhruba stejně slabá jako ve zbytku republiky. Lidé v ČR jsou k Evropské unii obecně zbytečně skeptičtí. Bohužel se u nás více zdůrazňují občasné přehmaty a naopak se přehlížejí úspěchy evropského společenství. Z legrace vždycky všem říkám: Podívejte se na svůj mobil. Pokud nevlastníte iPhone, máte v něm všichni stejnou zdířku pro dobíjení. To je třeba zásluha Evropské komise. Česko je srdcem Evropy, Evropa nás ovlivňuje a my máme šanci ovlivnit ji. Nevidím proto rozdíl mezi sněmovními volbami a těmi evropskými. V obou velmi výrazně ovlivňujeme další směřování naší země.

ČR se tedy do fungování EU zapojovat musí. Naše slovo není nejsilnější, ale jsme stále země střední velikosti a v zahraničí jsme díky osobnostem kalibru Václava Havla stále vnímáni velmi pozitivně. Máme potenciál a musíme ho využít, ale stejně nemáme na výběr. Pokud chceme být opravdu bezvýznamní, pak z EU vystupme.

Kde vidíš svou roli europoslance, když se ti podaří ve volbách uspět? Na čem chceš především pracovat? Máš představu, s jakými platformami je možné uvnitř parlamentu navázat spolupráci?

Co se platforem týče, musí být rozhodně všichni evropští Piráti pospolu v jediné frakci. Budou-li to Greens/EFA nebo třeba ALDE, bude samozřejmě záležet hlavně na rozdaných kartách a tom, které jiné strany v těchto frakcích budou, protože skončí-li například firemní partaj premiéra Babiše opět v ALDE, je pro mě absolutně nepřijatelné, abychom tam byli i my.

Co se týče mých zájmů v Europarlamentu, chci za každou cenu pokračovat ve skvělé práci Julie Redy. Nemohu se dívat na to, jak EU hlásá, že odstranila vnitřní hranice, ale ve spoustě sektorů stále vesele existují. Všechna digitální odvětví budiž příkladem. Německý obchod nedoručuje do ČR, na veřejnoprávní ČT se na internetu v Rakousku nepodíváte. Prostě nesmysly, které mají být dávno pryč. A namísto toho, abychom se aktivně věnovali likvidaci zbytečných bariér, motá se celá digitální agenda okolo dvou šikanózních článků směrnice o copyrightu, které jen přidají hranice další.

Jak vnímáš 20 pirátských priorit na evropské úrovni, kde vidíš nejdůležitější body? Proč?

Nejsem nijak sektorově vyhraněn – nejsem specialista přes školství či dopravu, ale intenzivně se věnuji všemu, co má co do činění s autorským právem, občanskými i lidskými právy, transparentností, spravedlností. Tedy žádná zvláštní specializace, ale ty skutečné původní základní priority, které Piráti tlačili před deseti lety, když naše strana vznikla, a ještě se nám tehdy právem předhazovalo, že jsme příliš úzce zaměření.
 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Redakce

Štítky: #eurovolby #Evropská unie #Evropské volby #Evropský parlament #Moravskoslezský kraj

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.