Reportáže

Pirát Jiří Jansa: Daňovou zátěž nese předaněná střední třída, mzdy rostou pomalu

22. 05. 2019 | 1 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Mgr. Jiří Jansa se narodil se v roce 1984 v Hradci Králové, odmala vyrůstal v Chrudimi. Po Sportovním gymnáziu v Pardubicích absolvoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, obor Ekonomické teorie. V průběhu studia strávil rok na univerzitě ve švédském městě Umeå. Po dokončení studia pracoval v Praze jako makroanalytik měnových kurzů rozvojových ekonomik, v současné době působí v Pardubicích jako pojistný matematik. Kromě češtiny hovoří také anglicky a švédsky, mezi jeho koníčky patří orientační běh, cestování po Skandinávii a četba.

jiri jansa-main

Jaká byla tvá cesta k Pirátům a jak se na své působení zpětně díváš? Kam jako pirát směřuješ?

Pirátskou stranu jsem začal sledovat při svém studiu ve Švédsku v roce 2007, kdy se tamní státní orgány na nátlak převážně amerického zábavního průmyslu snažily zastavit server The Pirate Bay. Výsledkem byly protesty obyvatelstva a 2 mandáty europoslance pro švédskou pirátskou stranu, což byl pro začínající celosvětové hnutí velký úspěch.

K českým Pirátům jsem se pak jako příznivec přidal v roce 2012, kdy již bylo zřejmé, že tradiční strany slouží jen jako prodloužená ruka různým na zákonech a státní správě finančně zainteresovaným skupinám. Po volbách mohl člověk jen „obdivovat“, kde všude se ztrácí veřejné peníze. Proto jsem se začal společensky angažovat.

Z tohoto pohledu mám pocit, že se poslední roky v české politice situace zlepšila, i když k transparentnosti státní správy, která je standardem ve Skandinávii, v ČR ještě kus chybí (švédská vicepremiérka Mona Sahlin musela v roce 1995 odstoupit z veřejných funkcí kvůli nákupu dvou tabulek čokolády Toblerone pro osobní účely ze státních peněz).

Čím se v každodenním životě zabýváš? Jak bys chtěl představit sama sebe voličům, kteří přemýšlí, komu dát svůj hlas? Daří se ti skloubit své profesní působení s prací piráta?

Pracuji v pojišťovně v sekci pojistné matematiky. Tato část pojišťovny má mimojiné za úkol počítat, zda pojišťovna splňuje zákonné povinnosti na velikost vytvořených rezerv na pokrytí potenciálních výplat. Na to navazují různé statistické analýzy, které jsou i mojí pracovní náplní.

Rád pracuji s čísly a občas platí, že jeden pěkný graf vydá za tisíc slov. Na pirátském programu se mi líbí důraz na praktická řešení konkrétních problémů místo ideologických hádek. Tím, jak se společnost jako celek zesložiťuje a propojuje, je dělení politiky na pravicovou a levicovou již zastaralé.

Jaké využití vidíš jako nejlepší pro eurofondy?

Osobně jsem zastáncem toho, aby se eurofondy co nejvíce využívaly na infrastrukturní projekty. Do zbylých operačních programů se bohužel dají schovat věci, u kterých je společenská užitečnost často nízká. Za financování i naprostých nesmyslů ovšem nemůže Evropská unie, ale české úřady, které projekty vybírají a schvalují.

Část prostředků z eurofondů by měla směřovat do základního a středního školství na vzdělávání v otevřených systémech. Současné IT vzdělávání automaticky generuje zákazníky pro proprietární software, obvykle z USA. V rámci Pardubického kraje a v Hradci Králové jsme začali pořádat Večery otevřených technologií, kdy je mimo jiné možné si nechat na donesený notebook nainstalovat operační systém Linux a získat rady do začátku. Myslím, že by postupný přechod na open-source měl probíhat celoevropsky. Příjmy evropského Microsoftu jsou přes 18 miliard eur ročně. To už je dostatečná částka na to, aby se EU vyplatilo investovat směrem k open-source a postupně tyto výdaje za poplatky snižovat. Navíc by EU získala postupnou technologickou nezávislost.

Jaký je ve pardubickém regionu zájem o účast v eurovolbách, která je v ČR zatím tradičně nízká? Co bys uvedl jako hlavní argumenty pro voliče, aby se voleb zúčastnili? Má vůbec země jako my šanci nějak zásadně ovlivňovat rozhodování orgánů Evropského parlamentu v počtu 21 českých poslanců?

V minulých evropských volbách přišlo v Pardubickém kraji volit jen necelých 18 % oprávněných voličů. Je to škoda. Evropská unie je dobrý projekt, který ale potřebuje zpětnou vazbu od veřejnosti. Účast ve volbách je první krok. Českých europoslanců je sice jen 21, ale prací ve výborech a ve frakcích se dá získat na svoji stranu i poslance z jiných zemí.

Boj s daňovými ráji je pomalý, jde to za Junckerem

Kde vidíš svou roli europoslance, když se ti podaří ve volbách uspět? Na čem chceš především pracovat?

Osobně mi jako nejdůležitější evropské téma přijdou daňové ráje. Začal jsme se o ně zajímat při své minulé práci makroanalytika rozvojových ekonomik. Rozvojové ekonomiky, i přesto že spousta z nich je bohatá na nerostné suroviny, nejsou schopny fungovat samostatně bez přílivu hospodářské pomoci. Z jedné strany do zemí plyne pomoc ve výši cca 100 miliard dolarů ročně, na druhou stranu odtékají skrz daňové ráje pěti- až desetinásobky této částky pryč.

Tyto prostředky jsou poté ukryty do nějakých bezpečných investičních instrumentů, jako jsou například americké dluhopisy (mezi 10 dle lokace největšími držiteli amerických dluhopisů jsou 2 daňové ráje), případně pomáhají nafukovat cenu nemovitostí v globálních metropolích, jako je New York, Londýn, Paříž a v současné době už i Praha.

A stejný problém, jako je v rozvojových ekonomikách, je i v Evropské unii. Roční rozpočet EU na období 2021–2027 je 200 miliard eur, kvůli daňovým rájům a daňovým optimalizacím schopným stlačit efektivní daň z obvyklých 20 % až na 1 % utíká stejná, či ještě větší částka z rozpočtů jednotlivých evropských ekonomik. U ČR jde například dle odhadů o částky ve výši 50–70 miliard Kč ročně, což odpovídá ročnímu státnímu deficitu.

Daňovou zátěž poté nese předaněná střední třída a mzdy rostou pomaleji, než by odpovídalo nárůstu produktivity v ekonomice. Navíc je rozvázána společenská smlouva mezi lidmi, vzniká šedá (nedaněná) ekonomika a v extrémním případě až krach státu (v Řecku tvoří šedá ekonomika až 30 % ekonomické aktivity).

Další problematikou, které bych se rád věnoval, je větší regulace systému shadow banking. Silná deregulace a financializace bankovního systému po roce 1980 vyvrcholila finanční krizí v roce 2007. Zatímco tradiční bankovnictví (firemní a spotřebitelské úvěry, hypotéky) podléhá postupně v čase vylepšované regulaci, regulace systému shadow banking teprve začíná. A to i přesto, že velikost tohoto sektoru (měřeno v aktivech) v Evropě a USA již překonává tradiční bankovnictví.  

Jak vnímáš 20 pirátských priorit na evropské úrovni, kde vidíš nejdůležitější body? Proč?

Za největší prioritu z pirátského programu považuji boj s daňovými ráji. To, že změny probíhají velmi pomalu, jde plně na vrub současné Evropské komise s Jeanem-Claudem Junckerem v čele. Ten jako ministerský předseda Lucemburska povolil, aby v letech 2002–2005 přes 300 korporací přesunulo své zisky ze zemí s vysokým zdaněním do Lucemburska s efektivní daní 1 %. Lucembursko pak nadále pokračuje v blokování změn zákonů.

Za další důležitý bod považuji přísnější pravidla pro eurodotace. Současný systém nahrává vzniku třídy dotačních „podnikatelů“ se společensky diskutabilním přínosem jednotlivých projektů.

V neposlední řadě by měly mít prioritu změny ve společné zemědělské politice. Ta vznikla jako kompromis mezi Francií a Německem – německé zboží volně na francouzský trh výměnou za podporu malých rodinných farem a zachování tradičního rurálního života ve Francii. Přibíráním nových členů do EU s jinou strukturou zemědělství je současná realita vzdálená původní ideji.

 

Jiří Jansa kandiduje v eurovolbách za Piráty s číslem 21.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Redakce

Štítky: #Daňové ráje #eurovolby #Evropská unie #Evropský parlament #Jiří Jansa

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.