Reportáže

Evropské volby považuji za nejdůležitější, říká Pirát Matej Šandor, jediný cizinec na českých kandidátkách

17. 05. 2019 | 5 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

V Evropském parlamentu by české občany mohl zastupovat také slovenský občan, který je jediným cizím státním příslušníkem mezi českými kandidáty. Najdete jej na 15. příčce kandidátky České pirátské strany. Je jím čtyřiatřicetiletý Matej Šandor, právník, manažer, donedávna radní a v současnosti opoziční zastupitel Prahy 4.

matej-sandor-main

Jak dlouho žiješ v Praze a co tě sem přivedlo?

Do České republiky jsem přijel v roce 2002, kdy jsem začal studovat na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, takže tím důvodem bylo studium. Tamní fakulta měla dobrou pověst, navíc se mi zalíbilo město i  studentský život v něm. Do Prahy jsem se pak přestěhoval v roce 2007, protože možnosti pracovního uplatnění pro absolventy škol zde byly podstatně lepší. Od té doby trvale žiji v Praze.

Žiješ tady s rodinou?

Manželka pochází z Moravy od Prostějova a společně žijeme v Praze 4. I když máme v Praze mnoho přátel, vlastně celá naše rodina žije na Moravě, na Slovensku, ale i v Chorvatsku. Většinu proto trávíme na cestách. S příbuznými zároveň zůstáváme v kontaktu prostřednictvím internetu. To jsou ty výhody moderního světa a propojené Evropy, kdy je vlastně jedno, kde žijete. Můžete být ve spojení vlastně s kýmkoliv a kdekoliv.  

Jak se, z tvého pohledu, žije Slovákům a jak se žije Čechům?

Myslím, že podobně. V dnešní době jsou ty rozdíly docela zanedbatelné. Obě země jsou členy EU, není mezi nimi žádná fyzická hranice a díky minimální jazykové bariéře, velké části společného kulturního dědictví i volnému pohybu zboží, služeb a osob se můžete v obou cítit jako doma, bez ohledu na to jestli jste Čech nebo Slovák. To, že jste v jiné zemi, tak kromě mírně odlišného jazyka poznáte snad jen tím, že v jedné se platí eurem a ve druhé prozatím ne.

Samozřejmě dílčí rozdíly tu jsou. Slovensko je více nábožensky založená země než ČR, menší města a vesnice jsou konzervativnější. Projevují se tu tradiční hodnoty, třeba častějším setkávání širší rodiny. Česko je podstatně víc liberální a tolerantní krajina a to i ve vztahu k cizincům. Těch žije v ČR mnohem víc než na Slovensku. Ale v zásadě se nejedná se o moc výrazný rozdíl a samozřejmě se to odlišuje od místa kde se pohybujete. Bratislava je v podstatě stejně liberální hlavní město jako Praha.

A co rozdíly v politice?

V oblasti politiky je zajímavé, že na Slovensku si v posledních dvou prezidentských volbách zvolili liberální prozápadně orientované prezidenty, naposledy letos Zuzanu Čaputovou. Zatímco v Čechách se to povedlo naposledy v roce 1998. Zajímavé je také to, že zatímco tady má komunistická strana stále relativně velkou podporu, na Slovensku mají komunisté podporu minimální. V parlamentu tam nebyla už od roku 2006. Ve vztahu k Pirátské straně, která má v ČR velmi dobré výsledky a v podstatě dominuje liberálnímu spektru, je nutné říct, že na Slovensku se místní pirátskou stranu doposud nepovedlo zaregistrovat. Její začátky tam budou hodně těžké, neboť etablovaných liberálních stran je tam paradoxně více.

Jak bys popsal svoji profesionální kariéru?

Původní profesí jsem právník. Kromě práva jsem studoval i fakultu mezinárodních vztahů VŠE a Evropská studia na Masarykově univerzitě. Většinu profesní kariéry jsem pracoval v různých manažerských pozicích ve vícero společnostech. Poté, co jsem se nechal zlákat politikou, jsem také působil jako radní v Praze 4, kde jsem doposud zastupitelem.

Čeho bys chtěl dosáhnout v politice?

V politice mne kromě pomoci s řešením lokálních problémů zajímá zejména evropská politika, protože to je místo, kde se rozhoduje i prostřednictvím českých zástupců o většině legislativy, která má vliv na život v ČR. Myslím si, že je důležité působit tam aktivně a nečekat na to, co někdo jiný vymyslí. Protože tak, jako každý jiný stát, i my tam máme své zástupce a tedy je načase začít aktivně využívat možnosti, které nám jednotlivé evropské instituce dávají.   

Kdy ses přidal k Pirátům a proč? Jak dlouho jsi členem a co tě na jejich programu nejvíc oslovilo? Co bys řekl o svých konkrétních aktivitách v rámci Pirátů?

K Pirátům jsem se přidal po volbách v roce 2017 a členem strany jsem od poloviny roku 2018. Nelíbilo, že se do Sněmovny dostala SPD a chtěl jsem podpořit stranu, která prosazuje program blízký mým myšlenkám. Pro městského liberálního člověka je Pirátská strana skvělá volba, kde může realizovat své představy. Samozřejmě tedy nejen pro něj...

Jsou i věci, které vidíš jinak než Piráti?

Nedávno jsem si dělal jednu z mnoha volebních kalkulaček a s Pirátskou stranou mi vyšla shoda kolem 85 procent, takže si myslím, že těch věcí moc nebude. Koneckonců na přípravě části našeho programu do eurovoleb jsem se aktivně podílel. Kdybych měl ale uvést jednu věc, tak protože jsem fanouškem automobilismu, mám trochu odlišnou představu o regulaci a podpoře individuální automobilové dopravy, než bude mít asi větší část našich členů.  

Jaký je tvůj osobní program pro EP?

V rámci prosazování našeho pirátského programu a práce ve výborech  mne osobně zajímá zahraniční výbor, podvýbor pro bezpečnost a obranu nebo výbor pro mezinárodní obchod. Kromě toho se zasadím o zlepšení vnímání Evropské unie v ČR, protože naše výhody členství v EU jsou podstatně větší, než si v Čechách většina z nás myslí. Nemyslím tím jen ekonomické hledisko, ale zejména hledisko hodnotové. Bohužel je to však zde často nesprávně komunikované. Důležitá je pro mne také ochrana základních principů demokracie a to nikoliv pouze v ČR ale vlastně po celém světě.

Hodně lidí si myslí, že volby našich zástupců v EP nejsou důležité, protože stejně nic neovlivní. Co bys jim vzkázal?

Už mnohokrát se stalo, že o konkrétním mandátu rozhodlo několik málo hlasů. Ten jeden mandát pak zase může často ovlivnit to, kdo bude skládat koalici a kdo nám tedy bude vládnout. Minimálně to by měla být motivace každého z nás, proč považovat každé volby za důležité. Co se týká evropských voleb, osobně je považuji snad za nejdůležitější. Převážná většina legislativy se vytváří v EU i prostřednictvím našich zástupců a je tedy důležité, abychom si zvolili co možná nejkvalifikovanější osoby.

Mimochodem evropské volby jsou jedny z mála kde mohou kandidovat i cizinci (kromě nich to lze ještě v komunálních volbách), přičemž by se dalo očekávat, že vzhledem k množství cizinců zde žijících bude tato možnost podstatně více využívaná. Třeba v západních zemích se tato možnost využívá mnohem častěji včetně  následného zvolení těchto kandidátů. Jeden čas se dokonce uvažovalo, že část kandidátů ve volbách do EP bude volená na společných celoevropských kandidátkách. V českých volbách do EP měla Pirátská strana jako jediná odvahu postavit na svou kandidátku cizince.

Donedávna jsi byl radním pro investice v MČ Praha 4. Co se stalo?

Bohužel jsme byli všichni radní včetně starosty odvoláni díky přeběhlíkovi Josefu Svobodovi z KDU-ČSL a nemohli jsme tak dokončit rozdělanou práci. Teď zde vládne koalice založená na přeběhlících ANO, ODS a TOP09. Jejich práci však budeme pozorně sledovat jako opoziční komunální zastupitelé.

Jaký dojem si odnášíš z prostředí radnice a jak hodnotíš své působení?

Práce na radnici se mi moc líbila a byla to pro mne hodně zajímavá zkušenost. I za relativně krátkou dobu se nám radním za Pirátskou stranu a našim zastupitelům povedlo několik zásadních úspěchů. Mezi ně patří schválení směrnice o transparentním zadávání veřejných zakázek,  vyhlášení otevřené soutěže na prodej městské společnosti nebo prosazení online zveřejňování záznamů ze zastupitelstva.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Věra Marušiaková

Štítky: #eurovolby #Evropské volby #Evropský parlament

Související články

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.